Národní park České Švýcarsko zakázal na většině území plošné kácení lesa kvůli kůrovci. Škůdce se loni v regionu kvůli suchému létu rozmnožil až na hranici kalamity. Napadá hlavně uměle vysazené smrky. Pro přírodu bude podle správců šetrnější nezasahovat a umírající stromy i s kůrovcem nechat na místě. Les se přirozeně obnoví a zmizí z něj nepůvodní smrky.
Národní park České Švýcarsko vzdává boj s kůrovcem. Zakázal plošné kácení lesů
Události v regionech: České Švýcarsko mechá smrčiny napospas kůrovci (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí se týká vnitřní části národního parku, kde už kůrovec nebude mít žádná omezení, která by mu bránila se množit. Pravděpodobně tak postupně napadne většinu jehličnanů. „V okrajovém, takzvaném nárazníkovém pásmu, pak park bude dále kácet tak, aby ochránil okolní lesy, ale to je jenom zlomek celkového území,“ říká redaktorka ČT Petra Musilová.
Doteď se kácelo na mnoha místech v parku, vznikla řada holin, ale šíření škůdce to nijak výrazně nezabránilo. Některé části lesa zemřely za jediný rok. Lýkožroutovi vyhovuje teplo a sucho a takové počasí se poslední roky opakuje. I letos je jaro pro jeho šíření příznivé. Jeden zdravý strom tak napadnou i stovky brouků a správci parku mluví stejně jako jinde v Česku o kalamitě, se kterou se nikdy předtím nesetkali.
Lepší klima, více ptáků
Budoucí podobu lesa je možné spatřit už nyní v první, nejpřísněji chráněné zóně parku, kde se kvůli kůrovci nekácí dva roky. Jsou tam mrtvé stromy, pod nimiž rostou nové. Mladé stromy totiž pro růst potřebují stín a vlhko, což jim mrtvé kmeny umožňují, protože nad nimi vytvoří „střechu“ na ochranu před přímým sluncem. V místě žije i mnoho ptáků, kteří se živí lýkožroutem, a celkově je tam příjemnější klima než na holině, kde praží celý den slunce a les se tam obnovuje pomaleji.
Správci parku se neobávají, že by celé České Švýcarsko mělo kvůli novému opatření uschnout, kůrovec totiž napadá převážně smrky, které sem původně nepatří. „Národní park je tu od toho, aby sledoval přirozené procesy. Les má obrovskou sílu, takže i kdyby nikdo nezasahoval, lidé se nemusí bát, že tu lesy nebudou, akorát budou mít jinou podobu, nebudou to smrkové monokultury jako dnes,“ doplňuje ředitel parku Pavel Benda. Smrky byly uměle vysazeny ještě před vyhlášením národního parku, protože dobře rostou a lesníci je chtěli prodávat na dřevo. Tvoří však jenom část lesa.
„Lze očekávat, že do všech těchto nepůvodních smrčin se ten kůrovec bude postupně šířit. Proto jsme se rozhodli dále proti kůrovci striktně nezasahovat, protože by to znamenalo opravdu rozsáhlé a velkoplošné odlesnění,“ vysvětluje lesnice národního parku Dana Vebrová.
Na místo smrčin by se měl vrátit původní listnatý les. Správci už roky rozmnožují a sázejí nové buky, které lýkožrout nehrožuje. Park tedy nejspíš bude v horních částech uschlý a rezavý, dole se ale začne zelenat. Turisté se navíc nemusejí obávat o svou bezpečnost, uschlé stromy podél cest budou ochranáři odstraňovat i nadále.
Nejhorší kalamita
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. V současnosti už nejzdevastovanější území zasahuje sedm krajů, protože kalamita se během loňského roku z Moravy a Slezska rozšířila přes Vysočinu až do jižních Čech.
Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek oproti loňsku. „Prognóza odborníků je taková, že smrkové lesy v České republice víceméně zaniknou,“ vysvětluje ředitel Benda s tím, že vše bude hodně záležet na počasí.
Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků v Česku. Byl vyhlášen v roce 2000, turisté tam míří především za pískovcovými útvary, nejznámějším je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.
České Švýcarsko se nachází mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky. Rozloha parku činí téměř osmdesát kilometrů čtverečních, lesy pokrývají 97 procent území.