Toman: Veškeré síly chceme soustředit na kůrovce
„V České republice probíhá historicky nejrozsáhlejší kůrovcová kalamita a přes veškeré úsilí se ji běžnou činností nedaří utlumit,“ prohlásil na úterní tiskové konferenci ministr zemědělství Toman.
Poslaneckou sněmovnou proto v uplynulých dnech prošla novela lesního zákona, která posiluje pravomoci ministerstva a lesníkům dává širší paletu možností, jak – oproti původním a relativně striktním předpisům – v lese pracovat.
Miroslav Toman
„Veškeré pracovní síly chceme soustředit na vyhledávání a těžbu kůrovcových stromů.“
Miroslav Toman
Jedna země, dvě zóny
Změny, které resort přichystal, začínají platit od středy, a celou republiku dělí do dvou zón: většinu tuzemského území a červenou zónu, která zasahuje do sedmi krajů a představuje čtrnáct procent plochy zdejších lesů.
Na nejhůře postiženém území budou mít nově vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření typu lapačů a lapáků. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, těžit je a asanovat.
Lhůta pro zalesňování se v těchto lokalitách prodlužuje ze dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny; ministerstvo totiž podle náměstka Patrika Mlynáře předjímá nedostatek sazenic i lidí, kteří by je ve školkách pěstovali.
Resort souběžně s tím chystá finanční podporu pro nestátní vlastníky lesů, kteří již několikátý rok v řadě čelí kvůli přesycenému trhu propadu cen dřeva. Podle Tomana by se letos mělo jednat až o tři miliardy korun, o jejichž uvolnění nyní jedná se správkyní státní kasy Alenou Schillerovou (za ANO).
Odborníci v pozoru
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Její počátky sahají do roku 2015, kdy se kůrovec objevil v okolí Vítkova, na Bruntálsku a Opavsku. V současnosti už nejzdevastovanější území zasahuje sedm krajů, protože kalamita se během loňského roku z Moravy a Slezska rozšířila přes Vysočinu až do jižních Čech.
Sněmovní petiční výbor v únoru vyzval vládu, aby letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů kvůli kůrovcové kalamitě nejméně tři miliardy korun. Signatáři takzvané Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i zpracovatele dřeva, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.
Situací kolem kůrovce se zabývají také nejrůznější instituce a organizace. Lesníci v úterý oznámili, že spustili nový informační portál určený především drobným vlastníkům lesů. Web nekrmbrouka.cz podle nich přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa a je jedním z kroků, jak plošně zapojit maximum vlastníků do boje s kůrovcovou kalamitou.
Události: Stát jde do boje s kůrovcovou kalamitou
Pestřejší lesy
Mezinárodní tým vědců, který koordinovala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, pak například vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.
Mimo jiné radí podporovat rozmanitost lesů; ty pestré totiž lépe zvládají sucho, a jsou proto odolnější. „Kůrovci jsou většinou specialisti na jeden druh nebo okruh druhů například jehličnatých dřevin,“ dodává Tomáš Vrška z Mendelovy univerzity. „Když máme les smíšený, tak nezpůsobí plošnou kalamitu.“
Zpráva současně varuje, že kůrovcové kalamity budou v budoucnu ještě sílit. K množení kůrovce totiž přispívá hlavně sucho a teplé počasí (Česko je v uplynulých letech zažilo opakovaně), kdy brouk za jednu sezonu stihne založit i čtyři nové generace.
Sledovat aktivitu kůrovce pomáhá i mapování dvěma typy dronů. Podle zabarvení porostu pak dokážou vědci předpovědět, které stromy jsou v rámci kalamity nejohroženější. Testovacím mapováním tímto způsobem prošel už Krkonošský národní park.
Jak budou konkrétní opatření ministerstva zemědělství v boji proti kůrovci fungovat, vysvětlil v pořadu Události, komentáře náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství na Ministerstvu zemědělství Patrik Mlynář:
