Ministerstvo zemědělství rozšiřuje možnosti správců lesů. Nově nebudou muset kácet souše, aby mohli všechny síly soustředit na těžbu dřeva napadeného kůrovcem, kvůli trhu zaplavenému levným dřevem by pak mohli dosáhnout na odškodné od státu. Resort vedený Miroslavem Tomanem (ČSSD) se tím snaží bojovat s historicky největší kalamitou, která zdejší lesy zasáhla.
Všechny síly proti kůrovci. Stát hledá cesty, jak čelit historické kalamitě v českých lesích
Toman: Veškeré síly chceme soustředit na kůrovce (zdroj: ČT24)
„V České republice probíhá historicky nejrozsáhlejší kůrovcová kalamita a přes veškeré úsilí se ji běžnou činností nedaří utlumit,“ prohlásil na úterní tiskové konferenci ministr zemědělství Toman.
Zasažené území je totiž nyní již příliš rozsáhlé (týká se minimálně dvou třetin republiky) a šíření lýkožravého brouka dopomáhá to, že tuzemské lesy jsou do značné míry monokulturní. Polovinu z nich tvoří kvůli svému rychlému růstu smrk. Kvůli hospodářské konjunktuře navíc není ani dost lidí, kteří by na těžbě a zpracování dřeva mohli pracovat.
Poslaneckou sněmovnou proto v uplynulých dnech prošla novela lesního zákona, která posiluje pravomoci ministerstva a lesníkům dává širší paletu možností, jak – oproti původním a relativně striktním předpisům – v lese pracovat.
Veškeré pracovní síly chceme soustředit na vyhledávání a těžbu kůrovcových stromů.
Jedna země, dvě zóny
Změny, které resort přichystal, začínají platit od středy, a celou republiku dělí do dvou zón: většinu tuzemského území a červenou zónu, která zasahuje do sedmi krajů a představuje čtrnáct procent plochy zdejších lesů.
Na celém území Česka je nově možné až do roku 2022 odložit kácení souší, ze kterých už kůrovec vylétl a nepředstavují riziko, a soustředit se na vyhledávání a těžbu kůrovcových stromů. Až dosud museli lesníci podle zákona soušky likvidovat.
Na nejhůře postiženém území budou mít nově vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření typu lapačů a lapáků. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, těžit je a asanovat.
Lhůta pro zalesňování se v těchto lokalitách prodlužuje ze dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny; ministerstvo totiž podle náměstka Patrika Mlynáře předjímá nedostatek sazenic i lidí, kteří by je ve školkách pěstovali.
Resort souběžně s tím chystá finanční podporu pro nestátní vlastníky lesů, kteří již několikátý rok v řadě čelí kvůli přesycenému trhu propadu cen dřeva. Podle Tomana by se letos mělo jednat až o tři miliardy korun, o jejichž uvolnění nyní jedná se správkyní státní kasy Alenou Schillerovou (za ANO).
Oblasti nejvíce postižené kůrovcem
Odborníci v pozoru
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Její počátky sahají do roku 2015, kdy se kůrovec objevil v okolí Vítkova, na Bruntálsku a Opavsku. V současnosti už nejzdevastovanější území zasahuje sedm krajů, protože kalamita se během loňského roku z Moravy a Slezska rozšířila přes Vysočinu až do jižních Čech.
Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených kůrovcem a jejich obnovu letos půjde 1,15 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku.
Sněmovní petiční výbor v únoru vyzval vládu, aby letos uvolnila na pomoc vlastníkům lesů kvůli kůrovcové kalamitě nejméně tři miliardy korun. Signatáři takzvané Lesnické výzvy, která sdružuje vlastníky a správce 75 procent plochy českých lesů i zpracovatele dřeva, uvádějí, že by letos potřebovali pro boj s kůrovcem kolem sedmi až osmi miliard korun.
Situací kolem kůrovce se zabývají také nejrůznější instituce a organizace. Lesníci v úterý oznámili, že spustili nový informační portál určený především drobným vlastníkům lesů. Web nekrmbrouka.cz podle nich přináší jednoduché a srozumitelné informace, jak postupovat v ochraně lesa a je jedním z kroků, jak plošně zapojit maximum vlastníků do boje s kůrovcovou kalamitou.
Události: Stát jde do boje s kůrovcovou kalamitou (zdroj: ČT24)
Pestřejší lesy
Mezinárodní tým vědců, který koordinovala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze, pak například vypracoval zprávu s doporučeními ke zmírnění dopadů kůrovcových kalamit v Evropě.
Mimo jiné radí podporovat rozmanitost lesů; ty pestré totiž lépe zvládají sucho, a jsou proto odolnější. „Kůrovci jsou většinou specialisti na jeden druh nebo okruh druhů například jehličnatých dřevin,“ dodává Tomáš Vrška z Mendelovy univerzity. „Když máme les smíšený, tak nezpůsobí plošnou kalamitu.“
Celkové zásoby dřeva
Zpráva současně varuje, že kůrovcové kalamity budou v budoucnu ještě sílit. K množení kůrovce totiž přispívá hlavně sucho a teplé počasí (Česko je v uplynulých letech zažilo opakovaně), kdy brouk za jednu sezonu stihne založit i čtyři nové generace.
Sledovat aktivitu kůrovce pomáhá i mapování dvěma typy dronů. Podle zabarvení porostu pak dokážou vědci předpovědět, které stromy jsou v rámci kalamity nejohroženější. Testovacím mapováním tímto způsobem prošel už Krkonošský národní park.
Jak budou konkrétní opatření ministerstva zemědělství v boji proti kůrovci fungovat, vysvětlil v pořadu Události, komentáře náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství na Ministerstvu zemědělství Patrik Mlynář:
Náměstek ministerstva zemědělství Mynář: Jak bude stát bojovat proti kůrovci? (zdroj: ČT24)