Kvůli počasí se letos zřejmě bude kůrovec rojit třikrát, vývoj je rychlejší oproti normálu o dva až tři týdny. Z jedné samičky se od začátku jara může vylíhnout až třicet tisíc brouků. Zatímco dříve bylo zvykem, že v nižších nadmořských výškách se kůrovec rojil dvakrát a na horách jednou, letos nejspíš budou hned tři generace kůrovce. Jednou z nejpostiženějších lokalit jsou i východní hřebeny Jeseníků, kam se kůrovcová kalamita rozšířila z polské strany z oblasti turisticky oblíbené destinace Schronisko. Do postižených míst se vypravil fotograf ČT24 Jan Langer pořídit letecké snímky lesů a holin.
„Průběh a intenzita rojení kůrovců jsou značně závislé na průběhu počasí. Vyhovuje jim teplo a sucho, jež také oslabuje stromy, které jsou pak k napadení škůdci méně odolné. První rojení kůrovců bylo letos v podobném období jako v předešlých letech, tedy zhruba v polovině dubna,“ uvedl Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Nejpostiženějšími oblastmi jsou podle projektu Kůrovcové info severovýchodní Morava a Slezsko, dále území od Znojma po Domažlice. Zvládnout kůrovcovou kalamitu, která zasáhla sedm krajů, potrvá roky a bude nutné sázet druhově pestré lesy.
Kácení lesů napadených kůrovcem ve velkém dopadlo třeba i na turisty, protože se stromy mizí také turistické značky. Lidé bez mapy proto například v některých částech Beskyd a Jeseníků bloudí.
Obnažené svahy jsou náchylné na větrnou a vodní erozi. Stav zhoršuje i silné sluneční záření
V polské oblasti Schronisko začal podle Lesů ČR problém rozpadu smrkových porostů kolem roku 2014 a během let 2015 se kalamita rozšířila i na české území. „Polští lesníci se ze začátku snažili gradaci populace lýkožrouta smrkového tlumit asanační těžbou, později však přistoupili na metodu ponechání stojících napadených stromů v porostech, aby udrželi mikroklima a vytvořili příznivé podmínky pro přirozenou obnovu,“ uvádí český podnik.
V rámci tuzemské legislativy se podle Lesů ČR napadené dříví musí asanovat – vytěžit (případně chemicky asanovat či takzvaně odkornit) a odvézt. „Těmito zásahy došlo k obnažení svahů, které jsou pak náchylnější na větrnou a vodní erozi, zároveň jsou vystavovány silnému slunečnímu záření. Dochází pak k rozpadu půdního profilu a ztráty humusu a životaschopnosti půdních mikroorganismů,“ uvedly Lesy ČR. Východiskem má být využití takzvaných přípravných dřevin, například bříz, olší, osik nebo jeřábů, které vytvoří vhodné klimatické podmínky. Následně by se k nim přidaly dřeviny jako buk, dub a jedle.
