Zvládnout kůrovcovou kalamitu, která zasáhla sedm krajů, potrvá roky a bude nutné sázet druhově pestré lesy. K vytěžení nebo asanaci kůrovcem zasažených lesů bude třeba navíc 6000 pracovníků a také chemických prostředků. Poslancům to řekli ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Lidovci navrhují řešit přebytek dřeva snížením sazby DPH u palivového dříví z 15 na 10 procent.
„Kůrovcová kalamita je nepochybně největší od dob Marie Terezie. Kůrovec začal žrát hospodářské lesy, kde se mnohdy nezasahovalo, ač se mělo,“ řekl Brabec. Odmítl však pochybení svého úřadu.
Inspekce životního prostředí podle něj v minulých letech udělila za chybné hospodaření v lesích pokuty za 18 milionů korun a stovky nápravných opatření. „Lesy ČR opakovaně ujišťovaly, že situaci mají pod kontrolou a boj s kůrovcem zvládnou,“ uvedl.
Ohradil se i proti tvrzení poslance a bývalého jihočeského hejtmana Jana Zahradníka (ODS). Ten tvrdí, že Brabec nese za šíření kůrovce odpovědnost prosazením bezzásahových území v národních parcích.
„Není pravda, že kůrovec se šíří z národních parků. Že by ze Šumavy kůrovec doletěl až do Beskyd, takového turbokůrovce nikdy nikdo neviděl. Myslím, že ho nemá ani armáda,“ poznamenal Brabec. Zahradník namítl, že kůrovec se šíří i přepravou pokácených zasažených smrků.
Toman za kalamitou vidí i špatné hospodaření v lesích
Nový ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) prohlásil, že kromě sucha se na šíření kůrovce podílela i pochybení při hospodaření v lesích. V postižených oblastech je podle ministra nyní cílem zpomalit rozpad smrkových porostů, v dalších částech země pak zastavit šíření kůrovce. „Obnova lesa je minimálně deset až 15 let, nezvládneme to za rok či dva,“ dodal.
Toman uvedl, že 6000 chybějících lidí pro těžební práce by mohli tvořit zahraniční pracovníci. Ministr si také posteskl, že na trhu je nedostatek přípravků proti kůrovci a že o tom chce 20. července jednat s výrobci a distributory. Toman zmínil navýšení dotací na asanaci zasažených lesů pro jejich soukromé vlastníky z letošních 550 milionů korun na 1,15 miliardy korun v příštím roce.
Problémem jsou podle ministra rovněž vyčerpané kapacity pro zpracování vytěženého dřeva a jeho skladování. Nyní je to 1,4 milionu krychlových metrů dřeva, zatímco potřeba je uskladnit 2,5 milionu. Toman v této souvislosti zmínil možnost využití brownfieldů.
Lidovci navrhnou snížení DPH u palivového dříví
Přebytek dříví kvůli kůrovci navrhují lidovci řešit snížením sazby DPH u palivového dříví ze současných 15 na 10 procent. Návrh ve sněmovně představil exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), uplatnit ho chce při projednávání vládního daňového balíčku.
Jurečka obhajoval při debatě o kůrovcové kalamitě své kroky v boji s tímto škůdcem s tím, že opatření nebyla tehdejší koaliční vládou nijak zpochybňována. Odmítl mimo jiné tvrzení, že by za jeho ministrování nebyla výsadba druhově pestrých lesů namísto smrků, které tvoří polovinu českých lesů. Za bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) se podle Jurečky v praxi nezměnilo v boji s kůrovcem vůbec nic.
„Když se bavím s lesáky, tak v praxi se nezměnilo vůbec nic. Žádnou konkrétní věc vláda neudělala pro to, aby to, v čem mě kritizovali, dokázali dělat jinak a lépe,“ uvedl Jurečka. Změna druhové výsadby ve prospěch listnatých stromů měla navíc nastat daleko dříve než v posledních dvaceti letech, řekl v Interview ČT24.
„Nezříkám se určité spoluzodpovědnosti, ale otázka by měla být na všechny ministry včetně správců královských hradů za minimálně posledních sto dvacet let, kteří v České republice a na území bývalé rakouské monarchie měli zodpovědnost za to, co se v českých lesích sází,“ poznamenal bývalý ministr.
Podíl smrkových porostů se v Česku podle Jurečky snižuje. Nejde to ale takovým tempem, jako klimatická změna. Nemůže se navíc těžit více smrkového dřeva, než je přirozený přírůstek. „Když uděláte intenzivnější zásah, bude to mít degradující dopad na schopnosti krajiny zadržovat vodu i z hlediska klimatu,“ dodal.
Jurečkův nástupce Jiří Milek (za ANO) v květnu kvůli zanedbanému postupu proti kůrovci odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Podepsal také novelu vyhlášky o opatřeních k ochraně lesa, která klade větší důraz na vyhledávání napadených stromů. Vyhláška umožňuje také v napadených lesích vyhlásit krizový stav.
ANO viní Jurečku, Piráti ukazují na Brabce
Právě exministra Jurečku viní za kalamitu někteří politici, například z SPD nebo hnutí ANO, které bylo s Jurečkou téměř čtyři roky v koaliční vládě. Podle Pirátů nebo ODS ale selhalo i ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce (ANO).
„Příčiny vznikly někdy před 50, 70, 80, 100 lety, kdy tady vznikaly smrkové monokultury. A pokud bychom byli korektní, tak se musíme podívat na to, že poslední tři roky byly extrémní – byly teplé a suché s velkým nedostatkem srážek, které umožnily to, že smrkové porosty chřadly a byly tudíž více náchylné na napadení kůrovcem,“ odmítl výhrady už dříve Jurečka.
Také podle nynějšího ministra Miroslava Tomana došlo k pochybení hlavně v předchozích desetiletích nevhodným složením lesů. „Myslím, že ministr Jurečka dělal to, co v daném okamžiku mohl dělat. Po bitvě je každý generál,“ podotkl Toman v ČT. Připustil ale i chyby v práci správců lesů.
Ani místopředseda sněmovního zemědělského výboru Radek Holomčík (Piráti) nechce ukazovat na viníky, podle něj ale kalamitě předcházela řada chyb i v posledních letech. „Máme doklady o tom, že v kalamitní oblasti byly udělovány pokuty za nedodržování smluvních podmínek ve vztahu ke kůrovci už v roce 2013. A je samozřejmě na místě se ptát, co se tam vlastně dělo,“ uvedl v ČT.
Podle Holomčíka by politici měli Lesům ČR i dalším správcům státních lesů dávat jasnější zadání, co od lesů společnost očekává. Tedy že kromě hospodářské funkce hrají lesy i roli ve vztahu k životnímu prostředí nebo dopadům klimatických změn.
Sněmovna po více než tříhodinovém jednání požádala ministerstvo zemědělství o provedení legislativních změn potřebných k účinnému boji proti kůrovci. Ministerstvo by mělo také upravit dotace zejména nestátním vlastníkům lesů, aby jim kompenzovalo zvýšené náklady s kůrovcovou kalamitou.
Vytvořili jsme kůrovci výborné podmínky, říká odborník
Debatu ve sněmovně o kůrovcové kalamitě prosadili opoziční Piráti, podpořili je ale zástupci všech stran. Podle některých názorů je totiž kalamita nejhorší za posledních 200 let, kdy se začaly lesy plošně hospodářsky využívat.
„V současnosti máme smrkové porosty na obrovské ploše, v ČR zaujímají přibližně 50 procent. V původním dřevinném složení to bylo 7 procent. Vytvořili jsme kůrovci výborné podmínky a on využívá všechny naše nedostatky pro to, aby to dělal,“ řekl v ČT Marek Turčáni z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Hlavní příčinu vidí ve smrkových monokulturách, tedy lesích, v nichž rostou pouze smrky. Ty začaly vznikat už před několika stoletími kvůli vysoké poptávce po smrkovém dřevu. „Smrky, které v současnosti napadá kůrovec, byly sázeny na začátku 20. století, tedy přibližně sto let zpátky. V tom čase nikdo netušil, že se stane něco jako klimatická změna,“ vysvětluje.
První náznaky, že stav už nebude udržitelný, podle něj přišly před dvaceti lety. Posledních deset let pak odborníci upozorňují, že ke kalamitě dojde. Podle Turčániho je ale dlouho nikdo neposlouchal.
