Podle premiéra v demisi Andreje Babiš (ANO) stát zaspal a dostatečně nejednal v řešení kůrovcové kalamity. Po úterním jednání chce proto na toto téma svolat další poradu i se zástupci společností, které by přebytečné vytěžené dřevo skladovaly, případně přepravovaly. Státnímu podniku Lesy ČR navíc podle něj chybí zhruba dva tisíce lidí, kteří by stromy se škůdcem káceli.
„Odborníci se nám snaží namluvit, že tím, že máme sucho, máme ten problém. Já jako laik si myslím, že to není úplně tak, že se to mělo řešit mnohem dříve,“ uvedl v úterý premiér v demisi Andrej Babiš.
Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie, kdy se začaly lesy systematicky hospodářsky na těžbu dřeva využívat. Kalamitní stav se podle něj týká především tří krajů, Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého a částečně i Jihomoravského kraje. Na vině je podle Babiše bývalé vedení ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu.
V koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL byl ministrem zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Už loni mohl být vyhlášen nějaký druh krizového scénáře, protože nyní to není schopen už resort sám ustát, a minimálně už rok to přesahuje možnosti jednoho resortu,“ řekl Brabec.
Jurečka podle Babiše loni v září dostal od vlády pověření, aby zajistil součinnost ministerstva dopravy nebo průmyslu a obchodu, což se však nestalo. Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) měl tuto činnost na starost stávající náměstek pro lesní hospodářství Patrik Mlynář. Milek se ho ale následně částečně zastal.
Babiš chce v dohledné době svolat další poradu, na kterou by se dostavili i zástupci Asociace krajů ČR, ČD Cargo nebo SŽDC. Problémem podle něj bude i odbyt dřeva, který by stát měl řešit. „Mezikvartálně to bude znamenat 900 tisíc kubíků dřeva, možná i více,“ dodal Milek s tím, že v roce 2017 bylo vytěženo kolem pěti milionů kubíků dříví. „Letos to nebude menší, ale spíše větší množství,“ dodal.
„Rok 2014 a 2015 byly velice špatné a ohrozily zdraví českých lesů. Tam je počátek této kalamity. To, že se nekonalo, můžu potvrdit. Na jaře 2016 jsem osobně mluvil s panem ministrem Jurečkou, kterému jsem zdůrazňoval, že hrozí obrovský problém s kůrovcem, a vyzýval jsem, aby se situace začala řešit, téměř nic se ale nestalo. V lednu 2018 jsem napsal na ministerstvo zemědělství dopis, ve kterém jsem upozornil, že hrozí přemnožení kůrovce téměř na celém území České republiky,“ uvedl ve vysílání České televize děkan lesní a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity Marek Turčan.
Jurečka: Pánové ve vládě se po půl roce probudili
Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale kritiku odmítá. „Překvapuje mne, že přichází nějaká kritika, navíc půl roku po fungování vlády se pánové vzbudili,“ dodal. Svého nástupce Jiřího Milka (za ANO) Jurečka prý upozorňoval na to, že lesnické problémy se musí řešit prioritně.
„Nepamatuji si, že by pan ministr za poslední tři měsíce něco udělal - ani nebyl na vedení Lesů ČR,“ řekl Jurečka. Poprvé podle něj přijel Milek na jednání vedení státní podniku až nyní v pondělí po odvolání generálního ředitele podniku Daniela Szóráda.
„Od roku 2015 jsem několikrát přinášel na vládu materiál, který se týkal kalamitní situace v lesích - nejenom v Lesích ČR jako státního podniku, ale lesích obecně. A přiznám se, nepamatuji si nikdy připomínku z úst pana ministra financí Babiše,“ uvedl Jurečka. Podle něj ani dnes kritický ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který už působil v předchozím koaličním kabinetu na půdorysu ČSSD-ANO-KDU-ČSL, materiál nikdy nerozporoval.
Podle slov Jurečky se za jeho vedení ministerstva instalovalo více lapačů, personálně posiloval státní podnik Lesy ČR, řešila se i kapacita odvozů dřeva z lesů. „Dělali jsme dost opatření - v rámci legislativy a personálního obsazení jsme dělali maximum možného,“ dodal současný první místopředseda lidovců.
S těžbou by měli pomoci zahraniční dělníci
Za jeho působení se podle exministra i zmenšily revíry, aby lesní pracovníci mohli lépe sledovat kvalitu porostů. Toto a další opatření podle něj stála stamiliony korun. Navíc přestaly státní podniky těžit dřevo podle plánů těžby, ale začaly těžit pouze kalamitní dříví.
Podle současných ministrů národní parky, které spravuje ministerstvo životního prostředí, ani Vojenské lesy a statky pod ministerstvem obrany problémy s kůrovcem nemají. Podle Milka je jedinou možností, jak sehnat více lidí do lesnictví, zjednodušit příjem zahraničních dělníků, například z Ukrajiny, Běloruska nebo ze Srbska.
Exministr Jurečka v úterý řekl, že chtěl přivést do českého zemědělství, potravinářství a lesnictví několikanásobně více lidí, než pak vláda schválila. Podle něj šlo o kompromis, když se ministři dohodli na zrychlení příjmu 1500 pracovníků z Ukrajiny.
Kalamita postihne i lesy na Vysočině, varuje expert
Podle experta z Mendelovy univerzity v Brně je malá pružnost v reakci na výskyt kůrovce příčinou, proč se nedaří kůrovcovou kalamitu eliminovat. Státní podnik Lesy ČR by podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů Radka Pokorného musel mít k účinnému boji s kůrovcem výjimku ze zákona o veřejných zakázkách.
Zatímco dřív měl státní podnik zaměstnance, kteří při napadení stromů kůrovcem okamžitě zasahovali a v případě vylétnutí kůrovce káceli i na první pohled zdravé, avšak již napadené stromy v okolí, nyní to funguje jinak. „Lesy zjistí, že je někde problém, tak začnou soutěžit firmu a než se ji povede vysoutěžit, kůrovec vyletí a problém se přesune jinam. Takže se likvidují až následky. Aby se s kůrovcem dalo bojovat účinně, musely by mít Lesy ČR výjimku z veřejných zakázek,“ řekl Pokorný.
Firmy v soutěži navíc musejí předem složit deset procent ceny zakázky, což při velkých objemech těžby zvládnou jen ty největší. Pokorný však také upozornil, že k současné situaci dlouhodobě přispívá změna klimatu a z něj vyplývající sucho v letech 2015 a 2017, které k šíření brouka výrazně přispělo.
České lesy jsou v posledních letech obecně ve špatné kondici právě kvůli měnícímu se klimatu. Kalamita velkého rozsahu, která se nejvíc projevuje na východě republiky, čeká podle lesnického odborníka Aleše Erbera i smrkové monokultury na Vysočině. Původce dnešních problémů vidí v tom, že se v 70. letech minulého století nevyužívaly poznatky o lesním hospodářství. Také on loni kritizoval systém zakázek státních lesů, který de facto likviduje menší zpracovatele dřeva, protože ti nevědí, kdy a zda vůbec budou mít práci. Při likvidaci kalamit pak chybějí zpracovatelské kapacity.
Problémy s kůrovcem jsou i v okolních zemích
Státní podnik Lesy ČR spravuje téměř polovinu lesů v zemi. V poslední době čelí kritice za to, že zanedbal preventivní opatření proti šíření kůrovce. Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha posledních let. Milek v pátek odvolal generálního ředitele státního podniku Daniela Szóráda.
Odvolaný Szórád už dříve odmítl, že by kvůli jeho řízení státní podnik nezvládal likvidaci kůrovcové kalamity. Problém se podle něj netýká pouze porostů ve správě Lesů ČR, ale všech vlastníků lesů hospodařících v obdobných podmínkách, a to i v sousedních zemích. Podle něj trvá chřadnutí lesů spojené s kůrovcovou kalamitou od 90. let, přičemž se zvětšuje s rostoucími klimatickými extrémy. Nasazená obranná opatření proti kůrovci jsou podle něj na hraně toho, co lze zvládnout.
Szórád v pondělí připomněl, že kalamita kůrovce je i v sousedních středoevropských zemích. Potvrzují to data Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), podle kterých loni v ČR připadlo na jeden hektar smrkového lesa 2,88 metru krychlových kůrovcové těžby. Na Slovensku to bylo šest metrů krychlových, v Polsku 2,5 metru krychlových, v Bavorsku 3,27 metru krychlových a v Rakousku 2,06 metru krychlových.
Slovensko je podle Jana Lišky z VÚLHM kalamitou zasaženo nejvíc ze středoevropských států a mnohde se tam situace vymkla kontrole. „V jižním Německu v současnosti čelí historické kůrovcové kalamitě. Také v Rakousku představují současné objemy kůrovcového dříví historicky nejvyšší známé hodnoty,“ uvedl Liška na semináři ke kůrovcové kalamitě v polovině dubna v Průhonicích.
Lesům ČR v letošním prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Do zisku i tržeb se podle podniku negativně promítlo významné snížení cen dřeva. Milek řízením podniku pověřil dosavadního ředitele lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáše Pospíšila.
