Teploty v Česku na desítce měřicích stanic ve středu přesáhly 34 stupňů Celsia, na třech místech bylo dokonce více než 35 stupňů, rekordy pro 13. srpen ale nepadly. Pravděpodobnější jsou ve čtvrtek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Teploty nad 34 stupňů předpokládá jeho výstraha ve čtvrtek a v pátek ve větší části Čech a moravských a slezských nížin. Ve Středočeském kraji a Praze začala platit smogová situace.
Nejvýše ve středu teplota vystoupala v Plzni Mikulce a Doksanech na Litoměřicku, kde teploměr ukázal shodně 35,4 stupně Celsia. V Sedlici na Strakonicku meteorologové naměřili 35,2 stupně. Více než 34 stupňů Celsia bylo na dalších místech ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji, v pražských Komořanech se teplota vyšplhala na 34,1 stupně Celsia, vyplývá z dat ČHMÚ.
„Teploty v nižších a středních polohách vystoupily většinou na 28 až 33 stupňů Celsia, tepleji bylo místy v západní polovině Čech a ojediněle i v jižních Čechách,“ informovali meteorologové. Rekordy podle nich nepadly, protože laťku nastavil vysoko zejména rok 2003, kdy 35 stupňů Celsia a více bylo na desítkách stanic a maximum v části Mostu Kopisty 39,5 stupně. Tepleji bylo také v roce 2015.
Ve čtvrtek a v pátek je přepisování teplotních rekordů pravděpodobnější. V tyto dny jsou zapsaná maxima o něco níže a ČHMÚ zároveň předpokládá vyšší teploty, než které byly ve středu, uvedl.
V nadcházejících dvou dnech bude odpoledne v Česku podle předpovědi přes 31 stupňů Celsia, na většině území Čech, v nižších polohách Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje a také na Novojičínsku, Ostravsku nebo Karvinsku se teploty dostanou minimálně o tři stupně výše. Místy se mohou dostat až na 37 stupňů Celsia.
„V sobotu se začne od západu na studené frontě ochlazovat, a tak teploty přes jedenatřicet stupňů Celsia čekáme odpoledne pouze na jižní a střední Moravě,“ uvedli meteorologové.
Horko znamená vysokou zátěž na lidský organismus, může způsobit přehřátí a dehydrataci. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve středu na sociální síti X uvedl, že je v horkém počasí potřeba vypít dva až tři litry vody v menších dávkách, při fyzické aktivitě víc. Nejvhodnější je podle něj střídat čistou vodu s minerálkou, pít slabý neslazený čaj nebo džus ředěný vodou. Alkoholu a kofeinu by se lidé měli v teplém počasí vyhýbat, sladké a přechlazené nápoje pocit žízně zhoršují.
Odborníci současně doporučují omezit tělesnou zátěž a pobyt venku v poledních a odpoledních hodinách a nenechávat děti ani zvířata na přímém slunci, zvláště v zaparkovaných autech. Meteorologové upozornili i na to, že extrémně vysoké teploty mohou také poškodit kolejnice, což může zkomplikovat železniční dopravu.
Vedro může představovat komplikace pro cestující vlakem
České dráhy proto doporučovaly cestujícím, aby sledovali aktuální informace o provozu na železnici na jejich webu, v mobilní aplikaci Můj vlak nebo na síti X. Dopravce podle mluvčího Petra Šťáhlavského současně přijal preventivní opatření, posílil dispečink a pohotovostní službu, která měla být v případě potřeby připravena řešit mimořádné situace.
„Prosíme cestující, aby se také oni připravili na očekávané mimořádně vysoké teploty a vybavili se i na kratší cestu především dostatečným množstvím tekutin, občerstvením, případně léky, které pravidelně užívají,“ doplnil mluvčí.
Ve Středočeském kraji a Praze platí smogová situace
Pro Středočeský kraj a Prahu ve středu odpoledne meteorologové vyhlásili smogovou situaci z důvodu vysoké koncentrace troposférického, tedy přízemního ozonu. Smogová situace souvisí právě s vysokými teplotami vzduchu a intenzitou slunečního záření, vysvětlil Vojtěch Umlauf z ČHMÚ.
Hodinový průměr koncentrací přízemního ozonu překročil informativní prahovou hodnotu 180 mikrogramů na metr krychlový na dvou místech v Praze, a to na stanici Praha-Suchdol a Praha-Kobylisy. „Stanice Praha-Suchdol je reprezentativní i pro Středočeský kraj,“ řekl Umlauf. Doporučení podle něj bude pravděpodobně platit do pátku.
Lidé by při pobytu venku měli omezit zvýšenou fyzickou zátěž spojenou se zvýšenou frekvencí dýchání. Doporučení platí zejména pro osoby s chronickými dýchacími potížemi, starší lidi a malé děti.
Přízemní ozon vzniká v ovzduší reakcí uhlovodíků a oxidů dusíku při intenzivním slunečním záření. Působí především na plicní tkáň a sliznice. Při vyšší koncentraci v ovzduší a delším působení troposférického ozonu mohou lidé pociťovat pálení očí a nosu, nucení ke kašli, bolest hlavy a tlak na hrudi.
