Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.
Počet pojištěnců VZP, kteří vyhledali lékaře kvůli následkům vedra, se mezi roky 2020 a 2024 více než zdvojnásobil. Analogicky vzrostl i počet hospitalizovaných kvůli účinkům horka a světla, loni jich bylo 66. Náklady na jejich léčbu se za čtyři roky téměř ztrojnásobily, loni přesáhly 3,6 milionu korun, uvedla pojišťovna. V tuzemsku aktuálně už několik dní panují teploty nad 30 stupňů Celsia, ve středu dosahovaly až ke 37 stupňům a padla celá řada teplotních rekordů pro tento den. Podle předpovědi meteorologů se ve čtvrtek s příchodem bouřek ochladí, ale na Moravě ještě budou panovat vedra. O víkendu bude opět přes třicet stupňů.
Nevolnost, bolesti hlavy nebo malátnost z přehřátí lidé často zvládají vlastními silami. Lékaře ale s potížemi, jako je úpal, úžeh a mdloby nebo vyčerpání z horka, loni muselo kvůli vysokým teplotám vyhledat 1665 pojištěnců největší zdravotní pojišťovny. Léčba nejčastěji zahrnuje jen dodání tekutin a ochlazování, desítky lidí ročně skončí v nemocnici.
Studie podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují, že tento problém se netýká jen Česka nebo střední Evropy, ale kvůli globální změně klimatu zasahuje většinu světa. WHO uvádí, že v letech 2000 až 2019 docházelo každoročně přibližně k 489 tisícům úmrtí v důsledku horka, z toho 45 procent bylo v Asii a 36 procent v Evropě. Jen v Evropě došlo v létě 2022 odhadem k 61 672 nadměrným úmrtím v důsledku horka. Vlny veder vysoké intenzity s sebou mohou přinést vysokou akutní úmrtnost, v roce 2003 podle WHO zemřelo v Evropě v důsledku červnových až srpnových událostí na sedmdesát tisíc lidí. V roce 2010 došlo během 44denní vlny veder v Ruské federaci k 56 tisícům nadměrných úmrtí.
Komu hrozí zdravotní problémy nejvíc
Podle informací Státního zdravotního ústavu jsou velmi vysokými teplotami výrazněji ohroženi lidé nad 65 let věku, nejmenší děti do čtyř let, těhotné nebo kojící ženy a chronicky nemocní – například kardiaci, astmatici a lidé s vysokým tlakem.
„Nejcitlivější skupiny obyvatel, tedy zejména starší lidé a malé děti, by se měly v letních měsících chránit již od 30 stupňů Celsia. Aktuální teploty, které mohou šplhat o deset stupňů výš, jim mohou působit vážné komplikace,“ upozornil náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Řešení existují
Prevencí je přijímat dostatek tekutin, po malých dávkách až tři litry denně, omezit alkohol a kofein, jíst lehká jídla a saláty. Omezit by se měla také fyzická námaha a sportovní aktivity a pobyt na přímém slunci. Nutné je větrat, ale nejlépe ráno a večer, kdy jsou teploty nižší.
Mezi nejčastější problémy, které může horké počasí způsobit, patří úpal a úžeh. Při úpalu selhává regulace tělesné teploty, která může rychle vystoupat až na 41 stupňů Celsia. Pomůže uložení do stínu a ochlazování, například osprchováním nebo zabalením do vlhkého prostěradla. Úžeh vzniká v důsledku přímého působení slunečního záření, především na oblast hlavy, a jeho projevy se často dostavují až s několikahodinovým zpožděním. Také s úžehem pomůže stín a chlazení, případně tekutiny podávané po malých doušcích.
Horko má vliv i na duševní pohodu. Zvýšené teploty mohou způsobovat podrážděnost, únavu, poruchy spánku nebo sníženou koncentraci.
