Červenec 2025 byl globálně třetí nejteplejší v dějinách

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Průměrná teplota dosáhla 16,68 stupně Celsia, tedy o 0,45 stupně Celsia více, než byl červencový průměr mezi lety 1991 až 2020.

Letošní červenec tak byl o 0,27 stupně Celsia chladnější než rekordní červenec v roce 2023 a o 0,23 stupně Celsia chladnější než loňský červenec, který byl druhý nejteplejší. V letošním červenci byly naměřené teploty o 1,25 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

„Dva roky po nejteplejším červenci v historii záznamů skončila nedávná série globálních teplotních rekordů. Neznamená to ale, že ustaly změny klimatu. V červenci jsme nadále byli svědky dopadů oteplujícího se světa v podobě extrémních veder a katastrofických záplav,“ uvedl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Pokud nedojde ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, dají se podle něj očekávat nejen další teplotní rekordy, ale také zhoršování dopadů oteplování.

Kde bylo horko a kde ne

V Evropě minulý měsíc zažila nejvýraznější nadprůměrné teploty především Skandinávie, kde vlně veder čelily Švédsko a Finsko. S vlnami veder a lesními požáry se potýkala také jihovýchodní Evropa. Na národní úrovni teplotní rekord padl v Turecku, kde se teplota vyšplhala na 50,5 stupně Celsia.

Teplotní anomálie v Evropě
Zdroj: Copernicus

Po Evropě byly červencové teploty nadprůměrné v pohoří Himálaj, Číně a Japonsku. Nejvíce podprůměrné teploty byly zaznamenány v částech Antarktidy a podprůměrné teploty zažily rovněž Severní a Jižní Amerika, Indie, většina Austrálie a oblasti Afriky.

Teplotní anomálie v červenci 2025
Zdroj: Copernicus

Česko

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 stupně Celsia v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006 s průměrnou teplotou 25 stupňů Celsia, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 stupně.

Průměrná teplota v Klementinu, červenec 2025
Zdroj: ČHMÚ

Letošní červenec se tak stal nejchladnějším od roku 2013, ale to je především tím, že poslední dvě dekády byly kvůli změně klimatu tak teplotně nadprůměrné. Při pohledu na větší časové období, tedy za roky 1953–1990, byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to roku 1976 a 1983.

Měsíční průměrné teploty v Klementinu
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 5 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 7 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 10 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 12 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...