Červenec 2025 byl globálně třetí nejteplejší v dějinách

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Průměrná teplota dosáhla 16,68 stupně Celsia, tedy o 0,45 stupně Celsia více, než byl červencový průměr mezi lety 1991 až 2020.

Letošní červenec tak byl o 0,27 stupně Celsia chladnější než rekordní červenec v roce 2023 a o 0,23 stupně Celsia chladnější než loňský červenec, který byl druhý nejteplejší. V letošním červenci byly naměřené teploty o 1,25 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

„Dva roky po nejteplejším červenci v historii záznamů skončila nedávná série globálních teplotních rekordů. Neznamená to ale, že ustaly změny klimatu. V červenci jsme nadále byli svědky dopadů oteplujícího se světa v podobě extrémních veder a katastrofických záplav,“ uvedl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Pokud nedojde ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, dají se podle něj očekávat nejen další teplotní rekordy, ale také zhoršování dopadů oteplování.

Kde bylo horko a kde ne

V Evropě minulý měsíc zažila nejvýraznější nadprůměrné teploty především Skandinávie, kde vlně veder čelily Švédsko a Finsko. S vlnami veder a lesními požáry se potýkala také jihovýchodní Evropa. Na národní úrovni teplotní rekord padl v Turecku, kde se teplota vyšplhala na 50,5 stupně Celsia.

Teplotní anomálie v Evropě
Zdroj: Copernicus

Po Evropě byly červencové teploty nadprůměrné v pohoří Himálaj, Číně a Japonsku. Nejvíce podprůměrné teploty byly zaznamenány v částech Antarktidy a podprůměrné teploty zažily rovněž Severní a Jižní Amerika, Indie, většina Austrálie a oblasti Afriky.

Teplotní anomálie v červenci 2025
Zdroj: Copernicus

Česko

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 stupně Celsia v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006 s průměrnou teplotou 25 stupňů Celsia, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 stupně.

Průměrná teplota v Klementinu, červenec 2025
Zdroj: ČHMÚ

Letošní červenec se tak stal nejchladnějším od roku 2013, ale to je především tím, že poslední dvě dekády byly kvůli změně klimatu tak teplotně nadprůměrné. Při pohledu na větší časové období, tedy za roky 1953–1990, byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to roku 1976 a 1983.

Měsíční průměrné teploty v Klementinu
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 10 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 12 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 14 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 16 hhodinami
Načítání...