Červenec 2025 byl globálně třetí nejteplejší v dějinách

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Průměrná teplota dosáhla 16,68 stupně Celsia, tedy o 0,45 stupně Celsia více, než byl červencový průměr mezi lety 1991 až 2020.

Letošní červenec tak byl o 0,27 stupně Celsia chladnější než rekordní červenec v roce 2023 a o 0,23 stupně Celsia chladnější než loňský červenec, který byl druhý nejteplejší. V letošním červenci byly naměřené teploty o 1,25 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

„Dva roky po nejteplejším červenci v historii záznamů skončila nedávná série globálních teplotních rekordů. Neznamená to ale, že ustaly změny klimatu. V červenci jsme nadále byli svědky dopadů oteplujícího se světa v podobě extrémních veder a katastrofických záplav,“ uvedl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Pokud nedojde ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, dají se podle něj očekávat nejen další teplotní rekordy, ale také zhoršování dopadů oteplování.

Kde bylo horko a kde ne

V Evropě minulý měsíc zažila nejvýraznější nadprůměrné teploty především Skandinávie, kde vlně veder čelily Švédsko a Finsko. S vlnami veder a lesními požáry se potýkala také jihovýchodní Evropa. Na národní úrovni teplotní rekord padl v Turecku, kde se teplota vyšplhala na 50,5 stupně Celsia.

Teplotní anomálie v Evropě
Zdroj: Copernicus

Po Evropě byly červencové teploty nadprůměrné v pohoří Himálaj, Číně a Japonsku. Nejvíce podprůměrné teploty byly zaznamenány v částech Antarktidy a podprůměrné teploty zažily rovněž Severní a Jižní Amerika, Indie, většina Austrálie a oblasti Afriky.

Teplotní anomálie v červenci 2025
Zdroj: Copernicus

Česko

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 stupně Celsia v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006 s průměrnou teplotou 25 stupňů Celsia, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 stupně.

Průměrná teplota v Klementinu, červenec 2025
Zdroj: ČHMÚ

Letošní červenec se tak stal nejchladnějším od roku 2013, ale to je především tím, že poslední dvě dekády byly kvůli změně klimatu tak teplotně nadprůměrné. Při pohledu na větší časové období, tedy za roky 1953–1990, byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to roku 1976 a 1983.

Měsíční průměrné teploty v Klementinu
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 16 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 21 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...