Červenec 2025 byl globálně třetí nejteplejší v dějinách

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Průměrná teplota dosáhla 16,68 stupně Celsia, tedy o 0,45 stupně Celsia více, než byl červencový průměr mezi lety 1991 až 2020.

Letošní červenec tak byl o 0,27 stupně Celsia chladnější než rekordní červenec v roce 2023 a o 0,23 stupně Celsia chladnější než loňský červenec, který byl druhý nejteplejší. V letošním červenci byly naměřené teploty o 1,25 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

„Dva roky po nejteplejším červenci v historii záznamů skončila nedávná série globálních teplotních rekordů. Neznamená to ale, že ustaly změny klimatu. V červenci jsme nadále byli svědky dopadů oteplujícího se světa v podobě extrémních veder a katastrofických záplav,“ uvedl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Pokud nedojde ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, dají se podle něj očekávat nejen další teplotní rekordy, ale také zhoršování dopadů oteplování.

Kde bylo horko a kde ne

V Evropě minulý měsíc zažila nejvýraznější nadprůměrné teploty především Skandinávie, kde vlně veder čelily Švédsko a Finsko. S vlnami veder a lesními požáry se potýkala také jihovýchodní Evropa. Na národní úrovni teplotní rekord padl v Turecku, kde se teplota vyšplhala na 50,5 stupně Celsia.

Teplotní anomálie v Evropě
Zdroj: Copernicus

Po Evropě byly červencové teploty nadprůměrné v pohoří Himálaj, Číně a Japonsku. Nejvíce podprůměrné teploty byly zaznamenány v částech Antarktidy a podprůměrné teploty zažily rovněž Severní a Jižní Amerika, Indie, většina Austrálie a oblasti Afriky.

Teplotní anomálie v červenci 2025
Zdroj: Copernicus

Česko

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 stupně Celsia v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006 s průměrnou teplotou 25 stupňů Celsia, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 stupně.

Průměrná teplota v Klementinu, červenec 2025
Zdroj: ČHMÚ

Letošní červenec se tak stal nejchladnějším od roku 2013, ale to je především tím, že poslední dvě dekády byly kvůli změně klimatu tak teplotně nadprůměrné. Při pohledu na větší časové období, tedy za roky 1953–1990, byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to roku 1976 a 1983.

Měsíční průměrné teploty v Klementinu
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 11 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.