Červenec 2025 byl globálně třetí nejteplejší v dějinách

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Průměrná teplota dosáhla 16,68 stupně Celsia, tedy o 0,45 stupně Celsia více, než byl červencový průměr mezi lety 1991 až 2020.

Letošní červenec tak byl o 0,27 stupně Celsia chladnější než rekordní červenec v roce 2023 a o 0,23 stupně Celsia chladnější než loňský červenec, který byl druhý nejteplejší. V letošním červenci byly naměřené teploty o 1,25 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.

Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

„Dva roky po nejteplejším červenci v historii záznamů skončila nedávná série globálních teplotních rekordů. Neznamená to ale, že ustaly změny klimatu. V červenci jsme nadále byli svědky dopadů oteplujícího se světa v podobě extrémních veder a katastrofických záplav,“ uvedl ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo.

Pokud nedojde ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, dají se podle něj očekávat nejen další teplotní rekordy, ale také zhoršování dopadů oteplování.

Kde bylo horko a kde ne

V Evropě minulý měsíc zažila nejvýraznější nadprůměrné teploty především Skandinávie, kde vlně veder čelily Švédsko a Finsko. S vlnami veder a lesními požáry se potýkala také jihovýchodní Evropa. Na národní úrovni teplotní rekord padl v Turecku, kde se teplota vyšplhala na 50,5 stupně Celsia.

Teplotní anomálie v Evropě
Zdroj: Copernicus

Po Evropě byly červencové teploty nadprůměrné v pohoří Himálaj, Číně a Japonsku. Nejvíce podprůměrné teploty byly zaznamenány v částech Antarktidy a podprůměrné teploty zažily rovněž Severní a Jižní Amerika, Indie, většina Austrálie a oblasti Afriky.

Teplotní anomálie v červenci 2025
Zdroj: Copernicus

Česko

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2025 s průměrnou měsíční teplotou 21,4 stupně Celsia v Praze-Klementinu teplotně normální, umístil se na 44. až 47. místě z 251 dosavadních červenců od roku 1775. Nejteplejší červenec od roku 1775 byl v roce 2006 s průměrnou teplotou 25 stupňů Celsia, a nejchladnější červenec byl v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,1 stupně.

Průměrná teplota v Klementinu, červenec 2025
Zdroj: ČHMÚ

Letošní červenec se tak stal nejchladnějším od roku 2013, ale to je především tím, že poslední dvě dekády byly kvůli změně klimatu tak teplotně nadprůměrné. Při pohledu na větší časové období, tedy za roky 1953–1990, byly jen dva července teplejší než ten letošní, a to roku 1976 a 1983.

Měsíční průměrné teploty v Klementinu
Zdroj: ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 3 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.