Polské úřady obvinily skupinu šesti lidí – tři Poláky a tři Bělorusy – ze žhářských útoků podniknutých na zakázku ruských tajných služeb, stejně jako z dalších zločinů, včetně obchodování se zbraněmi a narkotiky. S odvoláním na prokuraturu to na svém webu uvedla zpravodajská televize TVN24.
Polsko tvrdí, že kvůli své roli překladiště západní pomoci Ukrajině se stalo cílem ruských a běloruských tajných služeb, a Varšava obviňuje Moskvu a Minsk z provádění sabotáží na polském území. Rusko a Bělorusko tato obvinění odmítly, píše agentura Reuters.
Nynější případ se podle TVN24 týká požárů, které vyvolaly větší pozornost – a to podpálení restaurace v Gdyni v roce 2023, loňský pokus o podpálení skladu v Gdaňsku a loňské zapálení skladu palet ve městě Marki u Varšavy. Poslední dva zmíněné žhářské útoky představovaly sabotáž na zakázku cizí rozvědky.
„Všechny žhářské útoky se uskutečnily házením zápalných lahví na budovy či jiné objekty,“ popsal mluvčí prokuratury Przemyslaw Nowak.
Vyšetřování zahájila polská kontrarozvědka ABW loni v únoru v souvislosti s případem Ukrajince, který byl mezitím pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za přípravu žhářských útoků ve Vratislavi. Důkazy získané v tomto případu vyvolaly podezření, že v Polsku působí organizovaná zločinecká skupina, která na zakázku cizí rozvědky verbuje špiony a podniká sabotáže s cílem vyvolat neklid ve společnosti a pocit bezradnosti úřadů, řekl podle TVN24 prokurátor Nowak.
Stanice dodala, že do trestných činů obviněných, které nesouvisejí s ruskou rozvědkou, je údajně zapleten i někdejší známý současného polského prezidenta Karola Nawrockého Olgierd L., jehož vyšetřování pokračuje. O Olgierdovi už média psala jako o nebezpečném šéfovi motorkářského gangu s neonacistickými názory. Nawrocki tvrdil, že se s Olgierdem náhodně setkal na akcích, které pořádal jako ředitel muzea druhé světové války.
Polské zákony na ochranu osobních údajů nedovolují médiím uvádět plná jména podezřelých a obviněných.
