Lipavský v Dnipru otevřel kancelář českého velvyslanectví

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr dříve během dne jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lukašukem.

Lipavský uvedl, že česká diplomatická přítomnost ve východoukrajinském městě bude navazovat praktické byznysové vztahy, ale i ty mezilidské.

„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil Lipavský s tím, že věří, že země jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí má Česko nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.

Účelem diplomatické přítomnosti je dle Lipavského povzbudit místní obyvatele, podniky, obce, nevládní organizace, školy či nemocnice a ukázat jim, že nejsou na všechno sami. „Dnipro je takové ocelové srdce Ukrajiny. Je to průmyslově podobné, jako v čem je Česko špičkové v rámci Evropy. Jsme také průmyslová země,“ poznamenal Lipavský a připomněl, že v Dněpropetrovském regionu působí několik desítek českých firem.

„Kancelář vytvoří zázemí pro dva kolegy. Máme tady jednu místní sílu, která se nám o všechno stará,“ uvedl šéf české diplomacie s tím, že pracovníci nebudou ve městě nastálo, ale často. „Budou tady moci několik dní v kuse pracovat, mít jednání, schůzky, organizovat různé aktivity. Myslím si, že to bude plnohodnotná diplomatická přítomnost,“ podotkl. Uvedl také, že obchod Česka s Ukrajinou raketově roste a přesáhl už například česko-ruskou obchodní výměnu, jež naopak klesá.

Otevření kanceláře se zúčastnili český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech, náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis či Mykola Lukašuk.

Setkání se zástupci Dněpropetrovské oblasti

Šéf české diplomacie dříve ve středu informoval ukrajinské představitele mimo jiné o úterním jednání v Kyjevě s ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Zároveň zdůraznil humanitární i další projekty právě v Dněpropetrovské oblasti, na kterou se Česko zaměřuje i s ohledem na poválečnou obnovu země. Lysak s Lukašukem podporu ocenili, druhý jmenovaný mimo jiné zmínil, že žádná z tuzemských firem působících v regionu neopustila region ani po začátku ruské agrese.

„Můj program na Ukrajině pokračuje v Dnipru. Během dopoledne jsem se setkal se zástupci Dněpropetrovské oblasti. Obdivuji všechny, kdo tak statečně bojují v tak náročných podmínkách,“ napsal ve středu Lipavský na sociálních sítích.

Předtím šéf české diplomacie položil květiny u památníku obětí ruské invaze. Při tom se zhruba v 08:00 SELČ rozezněly sirény, a po aktu tak musely delegace zamířit do krytu, kde jednaly zhruba čtvrt hodiny. Do krytu musel Lipavský i v noci na úterý kvůli poplachu v Kyjevě.

Návštěva nemocnice Mechnikov

Ve středu dopoledne pak Lipavský navštívil železniční depo a elektrickou rozvodnu, které několikrát zasáhly ruské útoky. Naposledy se tak stalo před pěti dny. „Někteří z lidí, kteří zde pracovali, se domů nevrátili. Navštívil jsem depo a místní továrnu; přestože jim chybí části budov, práce pokračují,“ popsal.

Odpoledne šéf diplomacie navštívil muzeum ATO zaměřené na ruskou agresi proti Ukrajině a osudy padlých ukrajinských vojáků. Poté zamířil do nemocnice Mechnikov, před níž stál český autobus fungující jako pojízdné zdravotnické zařízení. Loni nemocnici autobus předal prezident Petr Pavel. Ministerstvo zahraničí za autobus v rámci rozvojové a humanitární spolupráce zaplatilo 9,5 milionu korun.

Podle Lipavského slouží k převozu až třinácti pacientů napojených na dýchací přístroje. „Když jsem autobus před dvěma lety vypravoval, kladl jsem si otázku, jak moc ho budou používat, jestli to třeba nějak nepředělají. Ne, našel jsem ho ‚ve stejném stavu‘. Říkali, že jezdí každý den, že najezdil už tisíce kilometrů,“ uvedl Lipavský.

Nemocnice Mechnikov je podle ministra jednou z nejlepších a největších na Ukrajině. „Řeší velkou část případů, která přichází z fronty. Jsou to vyšší desítky až stovky případů denně, skutečně těžkých a závažných úrazů. Amputace, vážné úrazy, úrazy hlavy,“ nastínil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 14 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 17 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...