Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně mít bude, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ten se momentálně nachází na své již šesté návštěvě této Ruskem napadené země. Její územní celistvost považuje za nedotknutelný princip.
Ačkoliv plánované páteční setkání ruského vládce Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa má být podle dosavadních informací dvojstranné, Bílý dům podle NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ prohlásil Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ komentoval šéf diplomacie.
Klíčové evropské hráče podle Lipavského Spojené státy pravidelně informují. „Nemůžeme říct, že je Evropa úplně vynechána, ale informací je relativně málo, takže nepředbíhejme,“ řekl k nadcházejícímu jednání.
„Poslední slovo má Kyjev“
„Platí, že to musí být Ukrajina, která rozhodne o tom, na co je ochotna přistoupit a na co není ochotna přistoupit,“ podotkl Lipavský. Územní celistvost země je podle něj jedním z nedotknutelných principů.
Podobně se vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „Přál bych si, aby jednání o míru nebo alespoň o příměří uspělo. Ale aby bylo trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina. To je základ,“ uvedl premiér.
Lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli ve společném prohlášení uvedli, že cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v neděli oznámila, že nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzkou prezidentů USA a Ruska. Lipavský řekl, že neví, zda se zvládne na dálku připojit, schůzky se podle něj ale zúčastní jeho náměstek.
Uctění památky legionářů ve Zborově
Lipavský při pondělní cestě na Ukrajině ve Zborově na západě země symbolicky uctil památku československých legionářů. Bitva u Zborova byla prvním významným vystoupením československých legií na východní frontě během první světové války. Odehrála se 1. a 2. července 1917 a československé jednotky tam zvítězily nad dvojnásobnou přesilou rakousko-uherských pluků, v jejichž řadách bojovali i čeští vojáci. Boj si vyžádal životy více než 350 Čechoslováků.
„Byla to síla legií, které nechaly vzniknout Československu jako takovému. Tehdejší mocnosti uznaly, že Československo může existovat jako samostatný stát. To by pro nás mělo být velkou inspirací i dnes,“ vyjádřil se ministr. Nachází prý mnoho paralel s aktuálním děním na Ukrajině.
Důvod již šesté cesty do této země Lipavský vysvětlil následovně: „Moje návštěva je o česko-ukrajinských vztazích. O tom, že podporujeme naše firmy, aby měly třeba dobrý podíl na obnově Ukrajiny. Je to i politická zpráva, že samozřejmě stojíme za Ukrajinou, za jejím bojem proti ruské agresi. To je něco, kde máme společný zájem.“ „Je to také o naší podpoře budoucí evropské integrace Ukrajiny nebo členství v NATO,“ dodal.
Lipavský na síti X také uvedl, že jednal s šéfem Ternopilské oblasti Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů.
V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Lipavský udělil Kulebovi medaili
Lipavský také udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po začátku plnohodnotné ruské invaze nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Kyjevu 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850 tisíc kusů velkorážové munice.
Česko podle bývalého ukrajinského ministra zahraničí hledalo i na úrovni Evropské unie či OSN taková řešení, která jsou potřebná pro zpomalení a ukončení ruské agrese.
V následujících dnech vystoupí Lipavský také například na konferenci k dodržování mezinárodního humanitárního práva. Čekají ho i schůzky s ukrajinskými představiteli. „Chtěl bych také poukázat, že Česko je na Ukrajině velmi aktivní. Na celé Ukrajině, a to i v blízkosti frontové linie. I tam česká diplomacie prosazuje naše zájmy,“ podotkl Lipavský.
