Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Kyjeva, uvedli lídři evropských zemí

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.

Plán postupu zveřejnili zástupci evropských států poté, co v sobotu jednali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit rusko-ukrajinskou válku. „Sdílíme přesvědčení, že diplomatické řešení musí chránit životně důležité bezpečnostní zájmy Ukrajiny a Evropy,“ uvádí prohlášení. Mezi tyto zájmy podle něj patří „robustní a důvěryhodné bezpečnostní záruky, které umožní Ukrajině účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost“.

„Cesta k míru na Ukrajině nemůže být určena bez účasti Ukrajiny,“ dodává prohlášení s tím, že Kyjev má svobodu rozhodovat o svém vlastním osudu.

Podle evropských představitelů mohou smysluplná jednání probíhat pouze v kontextu příměří či omezení bojů. „Současná linie kontaktu by měla být výchozím bodem jednání,“ podotkli. Vyjádřili rovněž přesvědčení, že mezinárodní hranice nelze měnit silou, a vyslovili se pro zachování tlaku na Rusko s cílem přimět ho k ukončení invaze.

Nahrávám video

Zelenskyj: Konec války musí být spravedlivý

„Konec války musí být spravedlivý a já jsem vděčný všem, kteří stojí na straně Ukrajiny,“ napsal na síti X ukrajinský prezident. Dodal, že Ukrajina bojuje za obranu klíčových bezpečnostních zájmů evropských zemí.

V sobotním projevu Zelenskyj uvedl, že argumenty Kyjeva byly vyslyšeny. Cílem jednání prý bylo sjednocení postoje k dosažení příměří, píše Reuters. „Cesta k míru pro Ukrajinu by měla být určena společně a pouze společně s Ukrajinou, to je klíčový princip,“ nechal se slyšet.

Nahrávám video

Schůzka Trumpa a Putina na Aljašce

Trump oznámil, že se příští pátek sejde s vůdcem Kremlu Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle serveru Axios se Kyjev a některé členské země NATO obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení rusko-ukrajinské války, aniž by zohlednil jejich stanoviska.

Stanice NBC News v sobotu uvedla, že Bílý dům zvažuje, že na Aljašku pozve i Zelenského. Zpráva se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele a tři osoby, které byly o interních diskusích v Bílém domě informovány.

Šéf Kremlu tento týden prohlásil, že není proti setkání se Zelenským, ale pro takovou schůzku podle něj ještě nejsou podmínky. Zelenskyj opakovaně vyzval k osobnímu jednání mezi ním a Putinem s cílem ukončit ruskou invazi na Ukrajinu.

Otázka území

Agentura Bloomberg v pátek napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který v rozporu s mezinárodním právem zabrala už v roce 2014. Bílý dům zjištění Bloombergu označil za spekulace, Trump pak mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“.

Zelenskyj v sobotu prohlásil, že Ukrajina nemůže porušit ústavní principy týkající se jejího území. Podle ukrajinské ústavy je území státu v rámci stávajících hranic nedělitelné a nedotknutelné.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že o budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez Ukrajinců. Prohlášení napsal po tom, co hovořil s německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským premiérem Keirem Starmerem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Jsme i nadále odhodláni podporovat Ukrajinu, pracovat v duchu jednoty a navazovat na práci vykonanou v rámci koalice ochotných,“ napsal na síti X.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na síti X v reakci na chystané jednání Trumpa s Putinem napsal, že hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním. Česko chce dle Lipavského mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Kyjev.

„Putin Ukrajinu neporazil ani za tři dny, ani tři roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha,“ zdůraznil šéf české diplomacie. Ukrajina musí zůstat svobodná, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 35 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.