Politika appeasementu je pro Ukrajinu nepřípustná, řekl Sybiha

Nahrávám video

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. „Potřebujeme slyšet od ruské strany souhlas s příměřím na zemi, ve vzduchu i na moři. To otevře cestu k budoucím vyjednáváním o míru na Ukrajině,“ uvedl. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.

Podle Lipavského je nutné bránit princip, že hranice států nemohou být změněny silou. Ruský vládce Vladimir Putin bude mít podle něj při pátečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jedinečnou příležitost akceptovat příměří. K jednání ho podle šéfa české diplomacie donutila schopnost ukrajinské armády a ukrajinského národa se bránit.

Trump se má setkat s Putinem v pátek na Aljašce. Americký prezident v pondělí prohlásil, že Putinovi řekne, že musí ukončit válku, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Mezi Ruskem a Ukrajinou podle americké hlavy státu dojde k výměně území.

Erdogan nabídl pro další jednání Turecko

Zelenskyj mezitím uvedl, že turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan nabídl uspořádat příští summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území. Erdogan během telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem uvedl, že oceňuje výsledky dosažené na předchozích jednáních v Istanbulu, doufá ale v dosažení významného pokroku směrem k příměří v dalších kolech rozhovorů.

Erdogan jasně uvedl, že jakákoli jednání bez Ukrajiny nepřinesou trvalý mír, napsal na síti X Zelenskyj s tím, že jeho země je připravena na jakoukoli formu setkání, jehož cílem je zastavit zabíjení a ukončit válku.

Je třeba zvýšit tlak na Rusko, míní Ukrajinci

Evropští politici naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj v pondělí řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.

„K ukončení války musí ruská strana pochopit, že nedosáhne svých strategických cílů na území Ukrajiny,“ podotkl Sybiha. Rusko a Putin podle něj musí porozumět tomu, jaké důsledky bude mít pokračující agrese například skrze sankce.

Sybiha českému protějšku poděkoval mimo jiné za muniční iniciativu, ale také například podporu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Vyzdvihl také to, že se Česko zbavilo závislosti na ruských energetických zdrojích. Podle Lipavského bylo úterní jednání otevřené a upřímné, ocenil i rostoucí vzájemný obchod. Ke vstupu země do EU doplnil, že nemůže být dosažen bez reforem, například ohledně boje s korupcí.

Český ministr dostal na tiskové konferenci dotaz i na možnou změnu v českém postoji k podpoře Ukrajiny po říjnových sněmovních volbách. Poznamenal, že politický komentář k vnitrostátnímu dění není v podobném formátu vhodný, ale že pomoc Ukrajině není něco, co by organizovala pouze vláda, ale z velké části stojí na české společnosti a třeba i neziskových organizacích.

Lipavský jednal s vicepremiérem, šéfem parlamentu i podnikatelem Fialou

Lipavský se v Kyjevě setkal také s vicepremiérem Tarasem Kačkou, se kterým hovořil převážně o byznysové spolupráci České republiky a Ukrajiny. „Je důležité, aby byla obsazena hlava smíšené mezivládní ekonomické komise, protože po vládních změnách, které teď proběhly, nemáme protějšek. Je to důležité pro náš byznys,“ řekl Lipavský.

Jednali rovněž o evropské integraci Ukrajiny. „Vyjadřoval jsem podporu, ale s těmi podmínkami změny ve prospěch vlády práva, justiční reformy, boje proti korupci. To byla taková linie, která se vždy u tohoto tématu držela,“ podotkl český ministr.

Setkal se také s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem, se kterým mluvil též o tom, že Česko dlouhodobě a systematicky podporuje lidskoprávní aktivisty, kteří se například věnují problematice krymských Tatarů. „Nebo že máme i sankce proti lidem, kteří utlačují politické vězně, což jsou dost často Ukrajinci v Rusku,“ dodal Lipavský.

Na síti X informoval o setkání s českým podnikatelem Tomášem Fialou, který mimo jiné od roku 2021 vlastní web Ukrajinska pravda. Právě tento portál uvedl, že mnohé diplomatické zdroje Jevropejske pravdy tvrdí, že ukrajinská prezidentská kancelář zvažovala uvalení sankcí na Fialu. Díky vlivu západních partnerů se tak nestalo, uvedl web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 27 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled