Politika appeasementu je pro Ukrajinu nepřípustná, řekl Sybiha

Nahrávám video
Setkání šéfů diplomacií Sybihy a Lipavského v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. „Potřebujeme slyšet od ruské strany souhlas s příměřím na zemi, ve vzduchu i na moři. To otevře cestu k budoucím vyjednáváním o míru na Ukrajině,“ uvedl. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.

Podle Lipavského je nutné bránit princip, že hranice států nemohou být změněny silou. Ruský vládce Vladimir Putin bude mít podle něj při pátečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jedinečnou příležitost akceptovat příměří. K jednání ho podle šéfa české diplomacie donutila schopnost ukrajinské armády a ukrajinského národa se bránit.

Trump se má setkat s Putinem v pátek na Aljašce. Americký prezident v pondělí prohlásil, že Putinovi řekne, že musí ukončit válku, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Mezi Ruskem a Ukrajinou podle americké hlavy státu dojde k výměně území.

Erdogan nabídl pro další jednání Turecko

Zelenskyj mezitím uvedl, že turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan nabídl uspořádat příští summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území. Erdogan během telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem uvedl, že oceňuje výsledky dosažené na předchozích jednáních v Istanbulu, doufá ale v dosažení významného pokroku směrem k příměří v dalších kolech rozhovorů.

Erdogan jasně uvedl, že jakákoli jednání bez Ukrajiny nepřinesou trvalý mír, napsal na síti X Zelenskyj s tím, že jeho země je připravena na jakoukoli formu setkání, jehož cílem je zastavit zabíjení a ukončit válku.

Je třeba zvýšit tlak na Rusko, míní Ukrajinci

Evropští politici naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj v pondělí řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.

„K ukončení války musí ruská strana pochopit, že nedosáhne svých strategických cílů na území Ukrajiny,“ podotkl Sybiha. Rusko a Putin podle něj musí porozumět tomu, jaké důsledky bude mít pokračující agrese například skrze sankce.

Sybiha českému protějšku poděkoval mimo jiné za muniční iniciativu, ale také například podporu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Vyzdvihl také to, že se Česko zbavilo závislosti na ruských energetických zdrojích. Podle Lipavského bylo úterní jednání otevřené a upřímné, ocenil i rostoucí vzájemný obchod. Ke vstupu země do EU doplnil, že nemůže být dosažen bez reforem, například ohledně boje s korupcí.

Český ministr dostal na tiskové konferenci dotaz i na možnou změnu v českém postoji k podpoře Ukrajiny po říjnových sněmovních volbách. Poznamenal, že politický komentář k vnitrostátnímu dění není v podobném formátu vhodný, ale že pomoc Ukrajině není něco, co by organizovala pouze vláda, ale z velké části stojí na české společnosti a třeba i neziskových organizacích.

Lipavský jednal s vicepremiérem, šéfem parlamentu i podnikatelem Fialou

Lipavský se v Kyjevě setkal také s vicepremiérem Tarasem Kačkou, se kterým hovořil převážně o byznysové spolupráci České republiky a Ukrajiny. „Je důležité, aby byla obsazena hlava smíšené mezivládní ekonomické komise, protože po vládních změnách, které teď proběhly, nemáme protějšek. Je to důležité pro náš byznys,“ řekl Lipavský.

Jednali rovněž o evropské integraci Ukrajiny. „Vyjadřoval jsem podporu, ale s těmi podmínkami změny ve prospěch vlády práva, justiční reformy, boje proti korupci. To byla taková linie, která se vždy u tohoto tématu držela,“ podotkl český ministr.

Setkal se také s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem, se kterým mluvil též o tom, že Česko dlouhodobě a systematicky podporuje lidskoprávní aktivisty, kteří se například věnují problematice krymských Tatarů. „Nebo že máme i sankce proti lidem, kteří utlačují politické vězně, což jsou dost často Ukrajinci v Rusku,“ dodal Lipavský.

Na síti X informoval o setkání s českým podnikatelem Tomášem Fialou, který mimo jiné od roku 2021 vlastní web Ukrajinska pravda. Právě tento portál uvedl, že mnohé diplomatické zdroje Jevropejske pravdy tvrdí, že ukrajinská prezidentská kancelář zvažovala uvalení sankcí na Fialu. Díky vlivu západních partnerů se tak nestalo, uvedl web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán povolil japonskému tankeru proplout Hormuzem

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.
Právě teď

Meta dostatečně nechrání děti na sítích, předběžně shledala Evropská komise

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Firmě hrozí vysoká pokuta.
09:17Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump na státní večeři s Karlem III. řekl, že USA vojensky porazily Írán

Americký prezident Donald Trump na státní večeři s britským králem Karlem III. a dalšími hosty řekl, že Spojené státy vojensky porazily Írán. Informovala o tom agentura AFP s tím, že šlo o Trumpovo první veřejné vyjádření k této citlivé věci během Karlovy nynější návštěvy v USA. Britský panovník v projevu hovořil o přetrvávajícím významu vztahu mezi Londýnem a Washingtonem.
03:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy vydají pasy s vyobrazením Trumpa

Americké ministerstvo zahraničí k příležitosti 250. výročí vyhlášení nezávislosti chystá omezený počet cestovních pasů, v nichž bude vyobrazen současný prezident Donald Trump. Informuje o tom agentura AP, Trump se podle ní stane prvním žijícím prezidentem zobrazeným v cestovních dokladech.
01:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok zabil ženu v Sumské oblasti, dva lidé jsou zranění

Jedna žena přišla o život v noci na středu při ruském dronovém a raketovém útoku v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Informovaly o tom úřady. Ruské bezpilotní letouny útočily také na Charkov. Moskva naopak bez podrobností ohlásila likvidaci ukrajinských dronů útočících v několika oblastech. Tvrzení stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

Karel III. v Kongresu vyzval k podpoře Ukrajiny

„Jednota a odhodlání, které se projevily po útocích z 11. září, jsou nyní nezbytné pro obranu Ukrajiny,“ řekl v úterý britský král Karel III. americkým zákonodárcům v Kongresu. Projev představuje hlavní program jeho čtyřdenní návštěvy USA. „Američané nikdy neměli lepší přátele, než jsou Britové,“ řekl americký prezident Donald Trump, když krále dříve během dne přivítal v Bílém domě. Návštěva probíhá v době rozporů mezi oběma zeměmi ohledně války v Íránu, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bývalého šéfa FBI obvinili kvůli fotce vyskládaných mušlí

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho kvůli fotografii mušlí na pláži, kterou vloni zveřejnil na svých sociálních sítích. Podle činitelů měla údajně naznačovat možné vyhrožování prezidentu Donaldu Trumpovi. Informují o tom americká média, podle nichž se Trump již podruhé snaží dosáhnout odsouzení Comeyho. První žalobu soud zamítl loni v listopadu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Srbsku hrozí, že přijde o miliardy od EU, jeho vstup do Unie se vzdaluje

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.
před 3 hhodinami
Načítání...