Politika appeasementu je pro Ukrajinu nepřípustná, řekl Sybiha

22 minut
Setkání šéfů diplomacií Sybihy a Lipavského v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. „Potřebujeme slyšet od ruské strany souhlas s příměřím na zemi, ve vzduchu i na moři. To otevře cestu k budoucím vyjednáváním o míru na Ukrajině,“ uvedl. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.

Podle Lipavského je nutné bránit princip, že hranice států nemohou být změněny silou. Ruský vládce Vladimir Putin bude mít podle něj při pátečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jedinečnou příležitost akceptovat příměří. K jednání ho podle šéfa české diplomacie donutila schopnost ukrajinské armády a ukrajinského národa se bránit.

Trump se má setkat s Putinem v pátek na Aljašce. Americký prezident v pondělí prohlásil, že Putinovi řekne, že musí ukončit válku, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Mezi Ruskem a Ukrajinou podle americké hlavy státu dojde k výměně území.

Erdogan nabídl pro další jednání Turecko

Zelenskyj mezitím uvedl, že turecká hlava státu Recep Tayyip Erdogan nabídl uspořádat příští summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území. Erdogan během telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem uvedl, že oceňuje výsledky dosažené na předchozích jednáních v Istanbulu, doufá ale v dosažení významného pokroku směrem k příměří v dalších kolech rozhovorů.

Erdogan jasně uvedl, že jakákoli jednání bez Ukrajiny nepřinesou trvalý mír, napsal na síti X Zelenskyj s tím, že jeho země je připravena na jakoukoli formu setkání, jehož cílem je zastavit zabíjení a ukončit válku.

Je třeba zvýšit tlak na Rusko, míní Ukrajinci

Evropští politici naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj v pondělí řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.

„K ukončení války musí ruská strana pochopit, že nedosáhne svých strategických cílů na území Ukrajiny,“ podotkl Sybiha. Rusko a Putin podle něj musí porozumět tomu, jaké důsledky bude mít pokračující agrese například skrze sankce.

Sybiha českému protějšku poděkoval mimo jiné za muniční iniciativu, ale také například podporu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Vyzdvihl také to, že se Česko zbavilo závislosti na ruských energetických zdrojích. Podle Lipavského bylo úterní jednání otevřené a upřímné, ocenil i rostoucí vzájemný obchod. Ke vstupu země do EU doplnil, že nemůže být dosažen bez reforem, například ohledně boje s korupcí.

Český ministr dostal na tiskové konferenci dotaz i na možnou změnu v českém postoji k podpoře Ukrajiny po říjnových sněmovních volbách. Poznamenal, že politický komentář k vnitrostátnímu dění není v podobném formátu vhodný, ale že pomoc Ukrajině není něco, co by organizovala pouze vláda, ale z velké části stojí na české společnosti a třeba i neziskových organizacích.

Lipavský jednal s vicepremiérem, šéfem parlamentu i podnikatelem Fialou

Lipavský se v Kyjevě setkal také s vicepremiérem Tarasem Kačkou, se kterým hovořil převážně o byznysové spolupráci České republiky a Ukrajiny. „Je důležité, aby byla obsazena hlava smíšené mezivládní ekonomické komise, protože po vládních změnách, které teď proběhly, nemáme protějšek. Je to důležité pro náš byznys,“ řekl Lipavský.

Jednali rovněž o evropské integraci Ukrajiny. „Vyjadřoval jsem podporu, ale s těmi podmínkami změny ve prospěch vlády práva, justiční reformy, boje proti korupci. To byla taková linie, která se vždy u tohoto tématu držela,“ podotkl český ministr.

Setkal se také s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem, se kterým mluvil též o tom, že Česko dlouhodobě a systematicky podporuje lidskoprávní aktivisty, kteří se například věnují problematice krymských Tatarů. „Nebo že máme i sankce proti lidem, kteří utlačují politické vězně, což jsou dost často Ukrajinci v Rusku,“ dodal Lipavský.

Na síti X informoval o setkání s českým podnikatelem Tomášem Fialou, který mimo jiné od roku 2021 vlastní web Ukrajinska pravda. Právě tento portál uvedl, že mnohé diplomatické zdroje Jevropejske pravdy tvrdí, že ukrajinská prezidentská kancelář zvažovala uvalení sankcí na Fialu. Díky vlivu západních partnerů se tak nestalo, uvedl web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 50 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 3 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 5 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 12 hhodinami
Načítání...