CHKO Křivoklátsko

Městský soud v Praze zamítl žalobu středočeské obce Branov v jejím sporu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) kvůli chystanému vyhlášení národního parku (NP) Křivoklátsko. Spor se týkal zamítnutí rozkladu k námitkám obce proti vyhlášení NP. Předseda senátu Martin Lachmann informoval, že se žalující straně nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Nedávno založený Svazek obcí Křivoklátska na prvním oficiálním sněmu odmítl národní park Křivoklátsko, jehož vyhlášení zamýšlí ministerstvo životního prostředí. Hlavním posláním svazku, jehož členem je dvacet osm obcí, je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem ke kulturní jedinečnosti regionu.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) řeší na svém území každoročně až stovky přestupků. Návštěvníci nejčastěji jezdí motorovými vozidly tam, kde je to zakázáno. Souvisí s tím také nevhodné parkování obytných vozů. České televizi to sdělilo patnáct oslovených CHKO. Stráž přírody může při kontrole udělit návštěvníkům blokovou pokutu v řádech až několika tisíců korun, i když často končí vše domluvou.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na Twitteru oznámila, že odloží zahájení procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko na září. Původně to mělo být 9. června. O odklad žádali starostové na květnovém setkání s ministryní. Původní termín by znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku skončí několik dní před volbami.

Starostové chtějí odklad zahájení procesu vzniku Národního parku Křivoklátsko, aby se do rozhodování zapojila vedení obcí vzešlá ze zářijových voleb. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) jim řekla, že se nad tím zamyslí. Aktuálně plánovaný termín zahájení je 9. června, což by znamenalo, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření skončí několik dní před volbami. Zaznělo to na čtvrteční besedě zástupců obcí z regionu s ministryní. Několik starostů jednání opustilo už po zhruba půlhodině jednání.

Ministerstvo životního prostředí zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. Park by se měl rozkládat na šestnácti procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nový status by měl účinněji chránit tamní rozmanité lesy, skály, údolí, kaňon Berounky či desítky ohrožených rostlin a zvířat. Vznik národního parku podporuje i biolog David Storch, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Zastupitelstvo Středočeského kraje podpořilo vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro byla většina zastupitelů. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít sněmovna. Park má zabrat zhruba sto čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba šestnáct procent.

Před račím morem uniklo sedm desítek vzácných raků kamenáčů, které se podařilo před dvěma lety zachránit z nemocí kontaminovaného Stroupnického potoka. Nyní je ochránci přírody vypustili do jiného potoka na Křivoklátsku. Podobné přesuny jsou prozatím jediným řešením, jak chráněné původní raky před morem ochránit.

Téměř padesát hrobů z doby Přemyslovců odkryli archeologové v obci Zbečno nedaleko Křivoklátu. Pohřebiště podle nich pochází z přelomu 11. a 12. století, kdy v obci stál lovecký dvůr knížat. Záchranný archeologický výzkum ve Zbečně probíhá od letošního 16. ledna.

Kůrovcová kalamita se z Moravy naplno přesunula na Vysočinu a do Čech. Ministerstvo zemědělství zpřesňuje odhady a očekává, že lesníci vytěžili v roce 2019 kvůli škůdci 18 až 20 milionů kubíků dřeva, což je o polovinu víc než rok předtím. Lesy České republiky počítají za loňský rok se ztrátou ve výši jedné miliardy. Nestátní majitelé porostů se už můžou hlásit o kompenzace. Se zalesňováním se začne hned na jaře a otázkou je, jakou roli bude hrát smrk.