Svazek obcí se na sněmu postavil proti zamýšlenému národnímu parku Křivoklátsko

Nedávno založený Svazek obcí Křivoklátska na prvním oficiálním sněmu odmítl národní park Křivoklátsko, jehož vyhlášení zamýšlí ministerstvo životního prostředí. Hlavním posláním svazku, jehož členem je dvacet osm obcí, je spolupráce v oblasti ochrany přírody s respektem ke kulturní jedinečnosti regionu.

„Svazek obcí Křivoklátska je pro mě potvrzením, že naše snahy o ochranu zdejší krajiny a života obyvatel nejsou scestné. Dohodu o přistoupení ke svazku odsouhlasila zastupitelstva 28 obcí, která mají za sebou 15 tisíc lidí, kteří zde mají své domovy a budoucnost regionu jim není lhostejná,“ uvedla starostka obce Karlova Ves a předsedkyně svazku Iveta Kohoutová.

Členové svazku dlouhodobě upozorňují, že Křivoklátsko je kulturní krajinou, kterou stovky let vytvářeli především lesníci a lesní hospodáři, tamější příroda tedy není výsledkem samovolných přírodních procesů. Už dříve místní poukázali na vědecké studie, které dokládají, že na území plánovaného parku jsou původní jen přes čtyři procenta porostů.

Obce chtějí lepší péči o přírodu v rámci CHKO

Obce chtějí zachovat nynější CHKO a lepší péči o přírodu zajistit mimo jiné změnou legislativy. „Naše názory jsou ale bagatelizovány a jednotnost našeho postupu zpochybňována. Proto jsme se spojili do Svazku obcí, aby bylo zřejmé, jak plošný nesouhlas se zřízením národního parku v našem regionu je,“ doplnil starosta obce Běleč a místopředseda svazku Lukáš Kocman.

Křivoklátsko je už téměř padesát let biosférickou rezervací UNESCO. Je tedy součástí programu pro udržitelné využívání přírodních zdrojů a zlepšení vztahů mezi lidmi a jejich prostředím. Od roku 2010 zde také funguje Lesnický park Křivoklátsko zařazený do mezinárodní sítě modelových lesů.

NP by měl chránit nejpestřejší část území

Ministerstvo argumentuje tím, že nový národní park by měl chránit část Křivoklátska, kde je nebývale pestrý a k tomu největší lesní komplex ve vnitrozemí Česka. Má vytvořit podmínky pro lepší ochranu přírody i rozkvět obcí v regionu. Zamýšlený národní park by zabíral 116 kilometrů čtverečních, což představuje šestnáct procent současné chráněné krajinné oblasti.

Petici proti jeho zřízení podepsalo přes jedenáct tisíc lidí. V květnu ji autoři odeslali petičnímu výboru Poslanecké sněmovny, který by ji měl projednat ve veřejném slyšení. O vyhlášení parku bude rozhodovat právě dolní komora. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 1 hhodinou

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 7 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 7 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 12 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...