Zastupitelstvo Středočeského kraje podpořilo vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Pro byla většina zastupitelů. Může tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít sněmovna. Park má zabrat zhruba sto čtverečních kilometrů z nynější Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, tedy zhruba šestnáct procent.
Středočeští zastupitelé chtějí Národní park Křivoklátsko. Lesníkům se záměr nelíbí
O vyhlášení Národního parku Křivoklátsko ministerstvo životního prostředí i hejtmanství uvažovaly už před několika lety, část obcí ale tehdy považovala nynější ochranu přírody prostřednictvím CHKO za dostatečnou. Samotný proces je na začátku a bude následovat ještě řada dalších kroků včetně dopracování odborných podkladů.
Podle krajské radní pro životní prostředí Jany Skopalíkové (Piráti) by hejtmanství mohlo sehrát koordinační roli, o záměru chce ještě jednat se starosty. „Je důležité zjistit názory v místě nyní,“ řekla Skopalíková. Místopředseda výboru pro životní prostředí a krajský zastupitel Dan Jiránek (ODS) už dříve odhadl, že na samotné vyhlášení by mohlo dojít přibližně za dva tři roky.
Proti vyhlášení národního parku vystoupili lesníci, například Miroslav Pecha z Lesnického parku Křivoklátsko. Odmítají mimo jiné to, že by v regionu klesala biodiverzita. Podle nich naopak lesnický park pomáhá zachovávat a zvyšovat přírodní hodnoty Křivoklátska, a tím i hodnoty lesních ekosystémů. Předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) řekl, že lesnické hospodářství v CHKO je v pořádku, a právě proto je třeba tamější přírodní hodnoty chránit.
- Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 na rozloze 628 km². Nachází se v západním okraji Středočeského kraje zhruba 30 kilometrů od Prahy. Účelem je ochrana původního krajinného vzhledu včetně mimořádně cenných přírodních lokalit.
- Středem CHKO vede kaňonovité údolí řeky Berounky, odvodňující většinu území. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 m) a nejnižším místem Berounka při výtoku v Hýskově (217 m).
- Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO, později i ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000.
Zatímco příznivci národního parku dlouhodobě kritizují například způsob těžby dřeva či monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy, odpůrci se obávají například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či přílišné ochrany stromů, a to i těch, které už nejsou životaschopné, čímž by se utlumila i životaschopnost celých lesů.
Samostatnou kapitolou je zvýšený turismus související s vyhlášením národního parku, který může být přínosem pro místní podnikatele, ale v případě extrémního rozmachu může mít na přírodu negativní dopad.
V národní park by se mělo proměnit nejcennějších sto kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy přibližně šestina nynější chráněné krajinné oblasti. Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi.
Národní parky
