Středočeský kraj chce, aby ministerstvo životního prostředí pomohlo propagovat plánované vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Podle hejtmana Miloše Petery (ČSSD) je třeba osvěta. O vzniku národního parku se mluví roky, podpora ale spíš klesá. Kraj i ministerstvo jsou pro - zároveň ale tvrdí, že nepůjdou proti názoru obcí.
Křivoklátsko, často nazývané kraj Oty Pavla, jsou především hluboké lesy a v nich 84 druhů původních dřevin. Také se v nich ale loví zvěř a těží dřevo. Křivoklátsko je od roku 1978 chráněnou krajinnou oblastí. Názory na to, jestli se právě toto území má stát novým národním parkem, se různí. Dokonce čím déle diskuse trvá, tím víc.
Co vlastně vyplynulo z ankety v obcích na Křivoklátsku?
Nejnovější střet je o výsledky ankety, jestli jsou obce z Křivoklátska pro nejvyšší ochranu přírody, tedy pro vyhlášení národního parku, a nebo proti. Podle hejtmanství, které názory obcí shromáždilo, jsou početnější ty obce, kde souhlasí nebo jim to nevadí. „Vyhlášení parku přinese více peněz do regionu, lepší dosažitelnost dotací a zvýší turistický ruch, což přinese podnikatelské příležitosti,“ uvedl hejtman Miloš Petera (ČSSD).
- Pro - 5 obcí - 3600 obyvatel
- Neutrální postoj - 6 obcí - 5000 obyvatel
- Proti - 5 obcí - 1300 obyvatel
- Zdroj: Středočeský kraj
Starosta Bělče Jiří Rohla (nez.), který je zároveň předsedou petičního výboru proti národnímu parku, ale s výsledky této ankety nesouhlasí. „Ty informace nejsou pravdivé. Podle mých informací se občané vyjadřují spíš proti národnímu parku,“ uvedl. Konkrétně u nich v obci proběhly už dvě ankety. V té druhé, v roce 2014, bylo 184 lidí proti vyhlášení parku a jen dva byli pro. „Občané u nás nechtějí národní park. Stávající ochrana stačí,“ řekl Rohla.
Hejtman v dopise žádá ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby vyvolal další jednání se starosty obcí. Na nich by jim pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny poskytli více informací. „Zástupci kraje se také rádi těchto jednání zúčastní," dodal hejtman.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko podporuje také ministerstvo životního prostředí, jeho náměstek Vladimír Dolejský už dříve řekl, že regionu může přinést ekonomický růst. Konkrétně třeba vznikem nových pracovních míst a získáním dotací. Podle náměstka ale také ministerstvo nechce národní park vyhlásit direktivně za každou cenu, pokud s tím obce nebudou souhlasit.
Řada lidí z obcí na Křivoklátsku se hlavně bojí, že nebudou smět do lesa. Část lesníků a myslivců pak odmítá vznik bezzásahových území. „Co je lepší stav lesa? Když se to ponechá přirozenému vývoji, nikdo tam nehospodaří? Tak jako třeba na Šumavě? Lesy velkoplošně umřou,“ uvedl Miroslav Pecha, předseda České lesnické společnosti na Křivoklátě.
Přírodní les by ale podle hejtmana Středočeského kraje Miloše Petery (ČSSD) měl vzniknout v horizontu desetiletí. „Užitkový les by okamžitě nepřestal, ale fungoval by dál,“ uvedl s tím, že podle něj situace jako na Šumavě určitě nehrozí.
Vzniku národního parku na Křivoklátsku nefandí ani státní Lesy České republiky. Jejich mluvčí Eva Jouklová konstatovala, že ochrana přírody je tam už v současné době dostačující a není třeba ji nijak měnit.
Že by stávající stupeň ochrany přírody na Křivoklátsku stačil, ale odmítají ochránci přírody. Přemnožená zvěř v pronajatých honitbách podle nich lesy ničí, a její stavy by se v případě vyhlášení parku výrazně redukovaly. „Bylo prokázáno, že zdejší lesy jsou dvakrát až třikrát více poškozené, než je celostátní průměr, navíc - což je pro nás alarmující - mizí nám odsud vzácnější druhy dřevin," uvedl Petr Hůla, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny
V září budou poslanci projednávat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou ministerstvo připravuje. Novela má legislativně zastřešit všechny české národní parky. V případě, že bude schválena v navrženém znění, může s její pomocí být v budoucnu Národní park Křivoklátsko vyhlášen.
Park by nevznikl dnem účinnosti novely, protože její text se týká jen současných národních parků. Zákon ale bude mít vliv na způsob případného vyhlášení národního parku, statut jeho správy a jeho režim.
Národní park by na Křivoklátsku mohl být vyhlášen na více než 10 000 hektarech pozemků, převážně lesů. Měl by se rozprostírat jižně od Křivoklátu podél Berounky.
Křivoklátsko by bylo pátým národním parkem v Česku. Hejtmanství chce, aby ministerstvo životního prostředí jeho výhody lidem ještě vysvětlilo.
- Krkonošský národní park - vyhlášen v roce 1963 - rozloha 36 300 ha
- Národní park Podyjí - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 6300 ha
- Národní park Šumava - vyhlášen v roce 1991 - rozloha 69 000 ha
- Národní park České Švýcarsko - vyhlášen v roce 2000 - rozloha 7900 ha
