Po suchu a problémech s hraboši trápí zemědělce v těchto týdnech jiný škůdce. Stromy v sadech i zelenina jsou obsypané mšicemi. Ty letos škodí i na plodinách, na kterých v minulých letech neparazitovaly. Mšice mohou způsobit neplodnost napadených výhonů v příštím roce nebo přispět k přenosu závažných virových onemocnění stromů.
Ovocné stromy i zeleninu obsypaly mšice. Přemnožený škůdce napadá i nezvyklé druhy
Mšice v průměru měří jen tři milimetry, přesto tito škůdci dokážou způsobit velké škody. Stromy v některých moravských sadech jsou jimi obsypané nejvíc za několik let.
V Brně se s nimi snaží bojovat třeba vyséváním řádků kvetoucí směsi. Rostliny jsou útočištěm drobných živočichů, kteří mohou invazi mšic zabránit. Letos se ale na pomoc například slunéček sedmitečných podle Karla Blahy, který je provozním Sadů Starý Lískovec, sadaři příliš spolehnout nemohou. Listy jabloní nestíhají od škůdců čistit.
„Máme i poškozené nebo napadené meruňky, s čímž jsem se za svou kariéru v podstatě ještě nesetkal. Provádíme už druhý cílený zásah na mšici. Většinou přitom stačil jeden postřik na jaře. Mšice je savý škůdce, ona saje zejména na listech, ale v případech velkého přemnožení je schopná poškozovat už i plůdky nebo plody,“ popsal Blaha.
Plody jsou po poškození mšicemi deformované, nedorůstají potřebných parametrů a pro sadaře jsou neprodejné. Škody sčítá v těchto dnech v sadech taky Ivo Pokorný, předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska. „Mšic je zhruba osm set druhů, ale nás zajímá pět nebo šest druhů, které škodí na ovoci. Jsou to nebezpeční škůdci, mohou přenést celou řadu virových a bakteriálních chorob a podporují také rozmnožování dřevokazných hub,“ vysvětlil.
Ušetřena letos není ani zelenina. Drobní zahrádkáři už vyměnili výluhy z kopřiv a kostivalu stejně jako sadaři za postřiky. Jedině insekticidy si totiž v tuto chvíli podle nich s drobným škůdcem poradí.