Písek

Nová čínská studie popsala způsob, jak využít staré listy větrných turbín pro dlouhodobou a velmi účinnou ochranu před šířením pouští. Tyto zábrany by mohly fungovat hlavně u silnic a kolejí. Bylo by to jako zabít dvě mouchy jednou ranou: současně ochránit infrastrukturu před prachem z pouští a zbavit se téměř nezničitelných zbytků.

Galerie Prácheňského muzea v Písku představuje tvorbu grafičky a malířky Lenky Vilhelmové. Výstava s názvem Ohlasy nekonečna nabízí aktuální tvorbu autorky, především téma, kterému se věnuje dlouhodobě, tedy pohled do vlastní psychiky.

Nevybuchlé hlavice raket V-1 pokrývají dno Lübecké zátoky na severu Německa ve stovkách kusů. A kolem nich se to jen hemží nejrůznějšími formami života, ukázala nová rozsáhlá studie.

Stát chce označit skoro padesát lokalit v Česku jako strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Znamenalo by to mimo jiné rychlejší povolení těžby. V zemi je teď přes 240 takových míst – polovina z nich ale svou kapacitu brzy vyčerpá. Kámen a písek jsou stěžejními materiály hlavně pro dopravní stavby. Řada obcí se ale těžebních plánů obává.

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.

Písecký soud zprostil bývalou novinářku Janu Peterkovu obžaloby z šíření poplašné zprávy. Podle žalobce uvedla, že po nástupu prezidenta Petra Pavla na Pražský hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.

Lomy v Česku už nestačí pokrýt poptávku po kameni a písku. Spotřeba klíčového stavebního materiálu každým rokem roste. Některé společnosti už hovoří o surovinové krizi. Stát proto řeší, jak urychlit otevírání nových lomů. Ty ale řada měst a obcí ve své blízkosti nechce.

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.

V Česku se letos otevřelo nejvíce nových úseků dálnic od devadesátých let, přes sto kilometrů. Nové úseky na jihu Čech a Moravy už přinášejí úlevu nejen řidičům, ale i obcím, přes které dříve projížděly tisíce aut denně. Mnozí lidé v regionech si pochvalují menší intenzitu provozu, a to zejména v případě kamionů, které nově využívají bezpečnější a rychlejší cestu po dálnici.

Mezi Prahou a Pískem se v úterý otevřel nový úsek dálnice D4. První řidiči po něm projeli ve směru od Písku. Jedná se o osmačtyřicetikilometrový úsek, z něhož je 32 kilometrů nově postaveno a šestnáct opraveno. Cestu mezi Prahou a Pískem má zkrátit minimálně o dvacet minut. Úsek je první dopravní stavbou v Česku, která se stavěla formou PPP projektu (partnerství veřejného a soukromého sektoru).

Na nové dálnici D4 mezi Příbramí a Pískem bude v každém směru nejvýše jedno úsekové měření, plánovaných osm úseků by bylo nesmyslných, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O záležitosti mluvil se starosty Příbrami a Písku a čeká ho ještě jednání s koncesionářem projektu. Daniela Pedret ze stavebního sdružení Via Salis sdělila, že dodavatel projektu je vázán koncesionářskou smlouvou a zadáním klienta. Využití kamer, které slouží i k úsekovému měření, se podle ní řeší. Nová D4 mezi Příbramí a Pískem zahájí provoz v týdnu od 16. prosince.

Městští strážníci v Táboře budou jako své hlavní zásahové vozidlo, první v Česku, používat elektrickou Teslu. Pochvalují si, že kromě jiného má i víc úložného prostoru pro defibrilátor nebo detektory na alkohol a drogy. Automobil budou non-stop hlídat kamery, aby ho vandalové nepoškodili. Stál jeden a čtvrt milionu korun a dojezd má mít přes pět set kilometrů na jedno nabití.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek zprovoznilo frekventovanou silnici I/20 před Nepomukem, hlavní tah z Plzně přes Písek do Českých Budějovic. Rozšířilo křižovatku se silnicí třetí třídy, vybudovalo pozvolnější oblouk a ve směru od Plzně levý odbočovací pruh na obec Klášter. Odstranilo tak místo častých vážných nehod, řekl ředitel plzeňské ŘSD Miroslav Blabol. Úprava více než půlkilometrového úseku stála 33 milionů, do první opravy má vydržet deset let.

Viry jsou odolné, přizpůsobivé a extrémně množivé. A současně jsou extrémně pomalé. Ale jejich přizpůsobivost jim pomohla to vyřešit, ukázal nový výzkum. „Ochočili“ si totiž červy, které využívají k pohybu krajinou.

Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Písečné bouře jsou stále častější a mají na život lidí na Zemi zásadní dopad. A to i na místech vzdálených stovky kilometrů od oblastí, kde vznikly.

Předslav na Klatovsku už tři roky bojuje s vlivným podnikatelem Zdeňkem Boříkem. Ten ztrpčuje život jak místní samosprávě, tak některým obyvatelům obce. Firmy spojené s podnikatelem se tu snaží skupovat pozemky. Pokud jim obec, firma nebo soukromník nevyhoví, musí čelit různým formám nátlaku. Podle starosty kvůli tomu nemá obec hotový územní plán nebo nový přívod vody a on musí čelit i osobním útokům. Reportéři ČT se opakovaně pokoušeli kontaktovat s žádostí o vyjádření přímo Boříka, ale neúspěšně.

Řecké Athény se opět potýkají se saharským prachem, který město zahalil v podobě oranžového oparu už na přelomu března a dubna. Koncentrace podle úřadů je nejvyšší od roku 2018. Kvůli písečnému prachu nebyla vidět ani athénská Akropole. Lidé mají omezit pobyt venku a nosit respirátory. Sahara každoročně uvolňuje do ovzduší až dvě stě milionů tun minerálního prachu. Ten může urazit s pomocí větru velké vzdálenosti a dostat se tak na starý kontinent.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Nad Českem prošel o Velikonocích oblak písečného prachu ze Sahary. Bylo to nepřehlédnutelné – místo očekávaného jasného počasí bylo mlhavo, na některých místech bylo i chladněji, než mělo být, a také se hůř dýchalo. I když oblak pouštního prachu není ve střední Evropě ničím výjimečným, tentokrát o sobě dal vědět citelněji než obvykle. Podle meteorologa a proděkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka ho bylo velké množství a dostal se do nižších vrstev atmosféry. Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu se nepodařilo chování prachu předpovědět, meteorologové ho ještě budou zkoumat. Saharskému prachu se věnoval pořad 90‘ ČT24.

Smog kvůli saharskému písku, který se dostal do ovzduší, trvá v Moravskoslezském kraji a v Brně. Český hydrometeorologický ústav postupně odvolává smogovou situaci, která ráno ještě platila v celých Čechách i na některých dalších místech na Moravě. Přes den se mrak písečného prachu přesouval na sever, kde se odpoledne objevil déšť a bouřky, které pomáhají vzduch pročistit.

V celých Čechách a části Moravy a Slezska platí kvůli písku ze Sahary smogová situace. Podle Českého hydrometeorologického ústavu může být písek, jenž zvyšuje koncentraci prachových částic v ovzduší, v tuzemsku až do pondělí. Koncentrace polétavého prachu byla v neděli před půl devátou ranní podle webu ČHMÚ stále na řadě míst nad prahovou hodnotou sta mikrogramů na metr krychlový.