Výstavy ve Sladovně ukazují svět Malého prince i jak skartovat emoce

Nahrávám video

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.

Výstava HRAna SEBE je koncipována tak, aby návštěvník nebyl pouhým pozorovatelem, ale aby objevoval na první pohled skrytá místa, vstupoval do nich, dotýkal se a pracoval s různými předměty z různých materiálů. „Je to takový návrat do nejužšího dětství, kdy jsou pro nás ty věci větší, obtížnější,“ podotýká audiovizuální umělkyně Hana Železná. Například zvětšila židli tak, aby ji dospělý návštěvník vnímal z podobné perspektivy jako roční dítě.

V expozici se skrývají i různá, na první pohled neviditelná, zákoutí. Jsou tam různé prostory nebo místnosti, do kterých lze vstoupit. Například v jedné jsou pověšená zrcátka, v jiné břidlice, na které lze napsat třeba momentální pocit, ale pak ho také smazat, jinde lze emoci napsanou na papírku skartovat. V jedné části uvnitř jsou velké molitanové části těla, které si na sebe může návštěvník navléct, a vyzkoušet si tak jinou podobu a jiné tělo.

Malý princ na Islandu

Zážitek z prostoru nabízí i další výstava, jejíž autorkou je animátorka, ilustrátorka i fotografka Eliška Podzimková. Příchozí zavádí do světa Malého prince tak, jak si ho představuje. „Nafotila fotky na místech na Islandu, která jí přišla, že jsou s Malým Princem spjatá, a doilustrovala je a zároveň pak v rozšířené realitě oživila,“ upřesnil ředitel Sladovny Adam Langer.

S fotoilustracemi vyšel už slavný příběh od Antoinea de Saint-Exupéryho i knižně.

Z výstavy Malý princ ve Sladovně
Zdroj: Sladovna Písek/Michal Jánský

Na výstavě se podíleli také návštěvníci, darovali třeba staré kufry. „Každý s nějakým příběhem. A v těch kufrech je vždy nějaké tajemství, nějaký výjev,“ doplnil Langer.

Plešouni pomáhají onkologicky nemocným dětem

Další spolupráci Elišky Podzimkové s píseckou Sladovnou je projekt Plešouni, který se věnuje tématu dětské onkologie. Výstava je možností dozvědět se o vzniku připravovaného animovaného seriálu a zhlédnout pilotní díl. Sama autorka absolvovala v patnácti letech léčbu rakoviny.

„Cílem projektu Plešouni je odbourat a vysvětlit různé mýty, které jsou kolem léčby rakoviny u dětí. Dozvídáte se různá fakta, co se vám vlastně děje, když jste takhle nemocný. Má to pomoci dítěti pochopit nemoc, ale i vlastně společnosti, proč se o tom neradi bavíme, proč je to pořád tabu, což lidem, kterých se to týká, nepomáhá,“ uvedla Podzimková.

Plešouni zůstanou ve Sladovně do konce srpna, ostatní dvě výstavy až do konce října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 2 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...