Hlavní tah z Plzně na jih Čech je opravený. Včetně „křižovatky smrti“

Nahrávám video
Události v regionech: Opravený hlavní tah u Nepomuku je znovu průjezdný
Zdroj: ČT24

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek zprovoznilo frekventovanou silnici I/20 před Nepomukem, hlavní tah z Plzně přes Písek do Českých Budějovic. Rozšířilo křižovatku se silnicí třetí třídy, vybudovalo pozvolnější oblouk a ve směru od Plzně levý odbočovací pruh na obec Klášter. Odstranilo tak místo častých vážných nehod, řekl ředitel plzeňské ŘSD Miroslav Blabol. Úprava více než půlkilometrového úseku stála 33 milionů, do první opravy má vydržet deset let.

„Jde o velmi významnou stavbu. Zvětšili jsme směrový a výškový oblouk komunikace a dále, což je velice důležité, doplnili pruh pro bezpečnější odbočení,“ přiblížil Blabol. Vozidla jedoucí od Plzně na Klášter, zámek Zelená Hora, ale také na Nepomuk mají samostatný pruh. Dříve musela auta, která chtěla odbočit, na hlavní silnici zastavit a často se stávalo, že řidiči jedoucí za nimi, kteří neviděli za zatáčku, do nich narazili. Oblouk navíc vynášel do protisměru. Loni v únoru na místě například zemřel šofér, když se jeho vůz čelně srazil s autobusem.

„Jsme za to (zprovoznění) rádi, a to nejenom místní, ale všichni, kteří tudy projíždějí. Tato křižovatka měla nálepku křižovatky smrti, a tak doufám, že už se tu nic podobného dít nebude,“ řekl starosta Nepomuku Vladimír Vokurka (za ANO). Problémy na místě potvrzuje i osud pomníčku nepomuckého pátera, který řidiči pravidelně demolovali a město ho mnohokrát muselo restaurovat a vracet na původní místo.

„Právě dnes (v pátek) jsme tady s měsíčním předstihem ukončili zásadní práce, které výrazně omezovaly a komplikovaly provoz. Řidiči už tak nemusí jezdit po nepříjemné a dlouhé objízdné trase,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Pro nákladní vozy vedla z Plzně do Přeštic a odtud do Nepomuku. Osobní vozy musely po I/20 do Zhůře a odtud až do Nepomuku po objížďce.

Podmáčení a velké dutiny

ŘSD dále postavilo na pravé straně vozovky ve směru od Plzně opěrné stěny pod svahem. Úpravy úseku začaly v dubnu za částečné uzavírky. Při červnových přívalových deštích se ale terén na místě silně podmáčel a pod silnicí stavbaři odhalili velké dutiny. Voda se tam stahovala dlouhodobě a byly tak problémy s podložím. ŘSD pak 23. července rozhodlo, že už tudy nebude dopravu pouštět. Po silnici přitom běžně projede asi 14 tisíc vozidel denně.

„Stavba se o deset procent prodražila, protože jsme se tu potýkali s problémy s podzemní vodou,“ upřesnil Blabol. Kvůli podmáčení cesty muselo ŘSD vybudovat nové konstrukční vrstvy včetně podloží až do hloubky 2,5 metru.

Začátkem června tam na stavbě zavalila dělníka ve výkopu zemina. Byl uvězněný v třímetrové hloubce. Záchranářům trvalo zhruba půl hodiny, než se k němu dostali. Utrpěl rozsáhlá zranění, kterým na místě podlehl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 22 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...