Nehody

Bilance nehod na silnicích posledních let v letních měsících klesala. Letos se trend otočil a o prázdninách stoupl počet nehod i obětí. Při více než 15,5 tisících nehod zemřelo sto lidí, o dvanáct více než loni. Téměř třetina obětí připadá na motocyklisty. Nejrizikovější skupinou z nich nejsou mladí řidiči, ale ti ve středním věku. Za většinou tragédií stojí nepozornost a přeceňování schopností. Intenzita dopravy přitom neustále roste, za posledních deset let se zvýšila o třicet procent. V provozu jsou však nejzranitelnější chodci. Tragicky končívají třeba srážky s tramvají. Jenom v Praze jich je ročně okolo sedmdesáti.

Na milánském letišti Malpensa ve čtvrtek odpoledne vypukl požár v letadle společnosti EasyJet, které směřovalo do Prahy a právě rolovalo po letištní dráze. Na palubě bylo 146 cestujících, kteří byli evakuováni pomocí nouzových skluzavek. Nikdo nebyl vážně zraněn, informuje agentura ANSA.

Na kruhovém objezdu v Jihlavě, který stojí u nájezdu k dálnici D1 a kudy vede i hlavní trasa na Havlíčkův Brod, došlo za dva roky k dvaadvaceti nehodám. A to i přesto, že měl objezd v místě častých nehod dopravu zpomalit a zpřehlednit. Ředitelství silnic a dálnic nyní jako technickou prevenci navrhlo zvýšit střed křižovatky, aby nedocházelo k oslnění z protisměru. Úprava jen dva roky staré křižovatky vyjde na miliony korun.

Začátek školního roku patří v okolí škol k nejrizikovějším obdobím z hlediska počtu nehod. V září i říjnu se jich stane o desetinu více, než je měsíční průměr v průběhu roku, vyplývá z analýzy Portálu nehod. Samotné střety s chodci sice tvoří jen menší část, avšak následky bývají výrazně závažnější. I proto odborníci radí, jak děti na cesty do školy a pak domů připravit.

U Potštátu na Přerovsku spadla na pole zhruba třicet metrů vysoká větrná elektrárna. Nikdo nebyl zraněn. Pád mohl podle policie způsobit silný vítr. Elektrárna totiž měla zaseklé lopatky turbíny a od začátku července byla mimo provoz. Její majitel vyčíslil škodu na 200 tisíc korun. Podle údajů České společnosti pro větrnou energii je to první pád větrníku v Česku.

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.

O uplynulém víkendu zahynulo na silnicích v Česku osm lidí, z toho pět motocyklistů. Jde o jeden z nejtragičtějších víkendů, uvedla v pondělí policie. V srpnu dosud při dopravních nehodách zemřelo 18 lidí, z toho 11 na motocyklech.

Policisté od začátku června evidují 236 případů řízení nemotorových vozidel pod vlivem alkoholu, o téměř sedmdesát více než za stejné období v loňském roce. Vyplývá to ze statistik, které České televizi poskytlo policejní prezidium. Většina přestupků se odehrává v centru měst a hrozí za ně pokuta až dvacet tisíc korun. Nejvíce jich odhalili ve Středočeském kraji, třeba v hlavním městě zaznamenali naopak pouze dva.

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.

Začala uzavírka silnice pod železničním mostem v Klatovech, kterému se přezdívá gilotina. V minulých letech se pod jeho nízkou konstrukcí zasekla řada kamionů. Předloni při jedné z nehod dokonce zemřel člověk. Přestože Správa železnic (SŽ) most nedávno zvýšila, nyní se rozhodla pro jeho úplnou výměnu. Hotovo má být do 23. listopadu.

Horská služba od začátku prázdnin zasahovala u 505 případů. Oproti stejnému období loni to je o čtyřicet zásahů více. Největší počet jich Horská služba eviduje na Šumavě. Z celkového počtu tam došlo k pětině incidentů. Informace České televizi potvrdil mluvčí Horské služby Marek Fryš.

Českým turistům jsou v Chorvatsku v letních měsících k dispozici jednotka policie i dva konzulární úřady – ve Splitu a Rijece. Jen loni přijelo do balkánské země na 780 tisíc Čechů. Policisté musí být připraveni okamžitě pomoci Čechům při krádežích či nehodách, chorvatským kolegům ale asistují i u tlumočení – například při krizových situacích. Zatím nejtragičtější se odehrála v červnu, kdy si střet chorvatského katamaránu s plachetnicí vyžádal životy čtyř Čechů. Ve středu se zástupci ministerstva dopravy zúčastnili jednání s chorvatskými vyšetřovateli. Kvůli bezpečnosti turistů zvažuje Praha rozšíření systému Drozd, aby se Češi v zahraničí mohli spojit s lékařem a nechat si předepsat léky.

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.

O letních prázdninách přibývá na železnici nehod, při kterých bývají oběťmi děti a mladiství. Mnohdy riskují v kolejišti nebo lezou na vagony, při čemž hrozí kromě pádu i popálení od drátů. „Ten výboj přeskočí i na několik desítek centimetrů a vemte si, že v normální zásuvce máte 240 voltů, a tady je 25 tisíc voltů,“ vysvětluje Jan Bret ze Správy železnic. Mladí často riskují kvůli fotce, ale rizikového chování se dopouštějí i starší věkové kategorie. Loni za celý rok řešila drážní inspekce přes tisíc mimořádných událostí, lidí pod osmnáct let zahynulo třináct.

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.

Minibus převážející školáky vzplanul v centrální části Zimbabwe, při neštěstí zahynulo sedm lidí, uvedly úřady. Podle policie bylo v autobuse 24 dětí, počet zraněných zatím neuvedla. Tamní média napsala, že do nemocnice byli převezeni řidič i průvodčí, a dodala, že všichni mrtví jsou školáci. Počáteční vyšetřování naznačuje, že požár se začal šířit od kanystru benzinu, který ležel v minibusu.

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.

Za posledních šest let klesl počet obětí dopravních nehod v Česku téměř o čtvrtinu. Zatímco v roce 2019 na silnicích zemřelo 547 lidí, loni to bylo 421. Tuzemsko se v tomto ohledu zlepšuje rychleji než unijní průměr, vyplývá ze zprávy Evropské komise. EU si už v roce 2018 stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o padesát procent. Ačkoliv se však celkový počet obětí nehod snižuje, stanovenému cíli tempo poklesu neodpovídá.

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.