Začátek školního roku patří v okolí škol k nejrizikovějším obdobím z hlediska počtu nehod. V září i říjnu se jich stane o desetinu více, než je měsíční průměr v průběhu roku, vyplývá z analýzy Portálu nehod. Samotné střety s chodci sice tvoří jen menší část, avšak následky bývají výrazně závažnější. I proto odborníci radí, jak děti na cesty do školy a pak domů připravit.
Portál nehod se v analýze zaměřil na nehody, které se mezi lety 2010 až 2025 staly v bezprostředním okolí mateřských a základních škol, přičemž jako „bezprostřední okolí“ v tomto případě určil okruh sta metrů. Do analýzy bylo zahrnuto 9833 škol, v jejichž okolí se ve sledovaném období stalo přes 76 tisíc nehod.
Většinu nehod tvoří kolize mezi vozidly, nehody cyklistů a další střety bez účasti chodců. „Srážky s chodci představují něco přes šest procent všech nehod v okolí škol. V porovnání s celkovým počtem může jít na první pohled o malé číslo. Alarmující ale je, že děti do patnácti let stojí za více než polovinou nehod zaviněných chodci, nejčastěji jde o děti ve věku od osmi do deseti let,“ zhodnotil bilanci datový analytik Marek Sibal ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Už o rok dříve z jiné analýzy Portálu nehod navíc vyplynulo, že na začátku školního roku a v listopadu výrazně stoupají počty dětí sražených na přechodech pro chodce. V letech 2010 až 2024 se v Česku na přechodech pro chodce nebo v jejich bezprostřední blízkosti stalo 5003 nehod, jejichž účastníky byly v roli chodců děti do sedmnácti let.
V téměř čtvrtině případů přitom nehodu podle loňské analýzy způsobí právě mladí chodci, přičemž nejčastějšími viníky jsou ti mezi devíti a dvanácti lety. „Jde o věk, kdy jsou děti už samostatné, ale ještě nemají plně vyvinutý odhad rizika ani odpovědnost za své chování v provozu,“ poznamenala analytička Portálu nehod Petra Marková ze společnosti DataFriends.
BESIP tak doporučuje snažit se dětem starším deseti let vykládat zásady správného chování na silnici „bez mentorování“ za použití kladných vzorů blízkých mladé generaci.
Rizikový začátek školního roku
Z obou analýz tak vyplývá, že návrat dětí do škol po prázdninách přináší rizika. „Začátek školního roku patří z hlediska nehodovosti v okolí škol k nejrizikovějším obdobím. V září je nehod o deset procent více, než činí běžný měsíční průměr, v říjnu téměř o třináct procent více,“ přiblížil Sibal.
Rizikovým faktorem může být samotný návrat dětí k pravidelnému režimu po týdnech volnějšího prázdninového období. Často tak mohou být nesoustředěné a zbrklé, situaci ještě zhoršuje, pokud mají oči upnuté na mobil a sluchátka v uších.
Žáci prvních tříd pak míří do škol úplně nově. „Cesta do školy, i když to bude z místní lokace, kde bydlí, pro ně může být překvapivá, protože do té doby chodily třeba samy nebo s nějakou partou, ale provoz byl prázdninový. Ale my si musíme uvědomit, že začátkem školního roku se nám vracejí řidiči, vracíme se do zaměstnání. A provoz nám navýší hustotu i nebezpečí cesty do školy,“ zdůraznil krajský koordinátor BESIP v Praze Oldřich Kassl.
I starší děti ale po prázdninách musí obnovovat návyky, které přes léto nepotřebovaly každý den. „Znovu si připomínají, kde bezpečně přejít, odkud přijíždějí auta nebo na kterých místech výhled zakrývají zaparkované vozy. U mladších školáků může právě tato krátká doba přizpůsobování přinášet více nepozornosti nebo chybných odhadů,“ vysvětluje Portál nehod.
I proto portál upozorňuje, že obecná varování typu „dávej pozor“ mohou být pro děti příliš neurčitá. S mladšími dětmi se dle serveru naopak může vyplatit projít cestu do školy několikrát společně, ideálně v době, kdy už je v okolí běžný mimoprázdninový provoz. „Školák si tak spojí konkrétní místa s jasnými návyky: tady se zastavím, tady mi ve výhledu překážejí auta, tady je nejbezpečnější přejít,“ doplňuje portál.
Nebezpečí roste hlavně ráno a odpoledne
Překvapivý není fakt, že více než čtyři pětiny nehod v okolí škol se odehrávají v pracovních dnech. Zásadní jsou zejména dvě časová období. První z nich je okolo sedmé hodiny ranní, kdy děti míří na vyučování, zatímco druhé připadá přibližně na třetí hodinu odpolední, kdy děti naopak školu opouštějí.
„Odpoledne má okolí školy jiný rytmus než ráno. Děti se rozcházejí postupně, někdo míří na zastávku, jiný čeká na rodiče nebo pokračuje dál po svých. Školák může zahlédnout známé auto na protější straně a vydat se k němu nejkratší cestou. Právě podobné momenty je dobré s dětmi předem probrat. Měly by vědět, že ani spěch za rodičem nebo kamarádem není důvodem vběhnout do vozovky a že před přecházením je potřeba vždy zastavit a zkontrolovat provoz,“ upozorňuje Portál nehod.
S příchodem podzimních měsíců navíc může hrát roli i zhoršující se viditelnost. „Přes prázdniny máme dlouho světlo. Ale jakmile nastoupí září, říjen a listopad, tak v ranních hodinách už může být šero,“ podotkl Kassl, který zmínil důležitost prvků jako reflexní pásky či blikačky. „Dětem se to snažíme zpříjemnit. Dáváme jim takzvané reflexní dárky. A ony samy moc dobře vědí, že jim pomáhají, protože jakýkoliv odraz světla zachraňuje životy,“ dodal.
Podle ministerstva dopravy reflexní materiály odrážejí světlo až na vzdálenost dvou set metrů a výrazněji zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Například v noci je reflexní materiál vidět na třikrát větší vzdálenost než bílé oblečení a více než desetinásobnou vzdálenost oproti oblečení modré barvy.
Důležitost reflexních prvků ukázala i loňská analýza Portálu nehod, podle níž k vůbec nejvíce nehodám na přechodech pro chodce, jejichž účastníky byly osoby mladší sedmnácti let, došlo v listopadu. „Za vyšší nehodovostí dětí-chodců v listopadu stojí zhoršené světelné a povětrnostní podmínky – dny jsou kratší, stmívá se brzy, rána bývají mlhavá a počasí je často deštivé či sychravé,“ přiblížila Marková. Děti, které jsou menší postavy a často nosí tmavé oblečení bez reflexních prvků, jsou podle ní pro řidiče hůře viditelné.
Dalším místem, kde by děti měly při cestě do školy dávat pozor, jsou zmíněné přechody pro chodce. Mladší školáci totiž hůře odhadují rychlost přijíždějícího auta i vzdálenost potřebnou k zastavení a mohou tak získat pocit, že je řidič zahlédl. „Pomáhá jednoduchý návyk: před vozovkou se skutečně zastavit, rozhlédnout se a sledovat, zda přijíždějící auto zpomaluje. Samotná přítomnost přechodu nedává dítěti jistotu, že o něm řidič ví,“ uvádí Portál nehod.
Zvláštní pozornost vyžadují vícepruhové komunikace, kdy v jednom pruhu vozidlo zastaví, avšak řidič v sousedním může pokračovat a chodce za prvním autem vůbec nezaregistruje. Citlivým místem jsou i křižovatky a ve větších městech je třeba mít na paměti, že tramvaj má vždy přednost i na přechodu pro chodce. „Tramvaj má přednost i na přechodu. Je to zcela známý fakt. I u nás vždy dětem říkáme, že tramvaj nelze zastavit na místě a rozjetou tramvaj nezastaví chodci ani děti,“ podotkl Kassl.
V Praze mohou lidé při plánování cest dětí do školy využít i interaktivní mapu dopravně nebezpečných míst v hlavním městě, kterou v květnu spustila Iniciativa 0. Do mapy lidé mohou zaznamenávat nehody i místa, kde se necítí bezpečně. Do webové aplikace lze zanést přechody, křižovatky nebo ulice, kterým se lidé vyhýbají nebo kam raději nepouštějí děti.
Pozor by měli dávat i řidiči
Bezpečnost v dopravě v okolí škol ale nezávisí jen na dětech a jejich chování. Jak již bylo uvedeno, střety s chodci tvoří jen menší část nehod v okolí škol. U tří čtvrtin naopak policie jako příčinu evidovala nesprávný způsob jízdy. „Nejčastěji šlo o nevěnování se řízení a nesprávné otáčení nebo couvání. Přibližně každá sedmá nehoda (14,5 procenta) připadala na nedání přednosti v jízdě,“ okomentoval data Sibal.
Doprava v okolí škol může být ráno i odpoledne velmi hustá, jelikož řada rodičů děti na výuku přiváží, nebo po jejím skončení naopak odváží. „Už samotný příjezd ke škole je o tom, že když vysazuji své dítě, tak ho samozřejmě vysazuji tam, kde mám, nespěchám a udělám si časovou rezervu,“ doporučil Kassl.
Podle Portálu nehod snaha dovézt dítě co nejblíže ke vchodu soustřeďuje auta do nejvytíženější části ulice. „Přehlednější bývá zastavit o několik desítek metrů dál. Dítě vystoupí na straně chodníku a poslední úsek známé cesty dojde pěšky. Řidič získá lepší rozhled a vyhne se couvání mezi dětmi. Důležitá je i strana, na kterou školák vystoupí. Otevření dveří přímo do jízdního pruhu může překvapit projíždějící auto nebo cyklistu, a řidič vozu tak zaviní nehodu,“ zdůrazňuje server.
Podle ministerstva dopravy by měli mít řidiči na paměti, že děti jsou ve svém chování často nepředvídatelné. „Každoročně opakujeme – dbejte na zvýšený provoz, na zvýšený pohyb a v ranních a odpoledních hodinách dávejte pozor a zpomalte,“ apeloval Kassl, podle něhož každý rok při cestě ze školy nebo do školy zemře několik dětí. „Bohužel se to stává, je to tragické. Ale my děláme vše pro to, aby se to nestávalo. Silniční provoz je nebezpečný a vůči dětem ještě dvakrát tolik,“ dodal.
