BESIP

Jarní počasí posledních týdnů už přivádí na české silnice ve vyšší míře cyklisty. Ti jsou podle policie v silničním provozu velmi zranitelnou skupinou. Jen za loňský rok se stalo 4315 havárií, jichž byli součástí. Pro jízdu na kole platí v tuzemsku řada pravidel. Cyklisté jsou totiž z hlediska zákona řidiči nemotorových vozidel. BESIP i policie upozorňují také na to, že ačkoliv je helma pro dospělé osoby na kole nepovinná, může zachraňovat životy.

Ve Vimperku vybrali loni od řidičů, kteří překročili rychlost, čtyřiadvacet milionů korun. Takzvané stacionární radary umisťuje řada obcí. Někteří řidiči to ale zpochybňují. Podle nich není na prvním místě bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale zájem obcí si pokutami zvýšit rozpočet. Starostka Vimperka Jaroslava Martanová (STAN) naopak postup brání a vidí v něm pozitivní efekt, stejně jako zástupce BESIPu Tomáš Neřold. Debatu k tématu v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.

Překročení povolené rychlosti je druhou nejčastější příčinou nehod, jen loni kvůli tomu zemřelo 148 lidí. Policie nyní prošetřuje, jestli se tohoto přestupku nedopustil český europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). Politik sklidil kritiku za sdílení fotografie, jak jede 200 kilometrů za hodinu. Tato kauza ale rovněž rozpoutala na sociálních sítích nebezpečný fenomén.

Dodržovat rozestupy a respektovat proměnné dopravní značky budou podle expertů klíčovými povinnostmi řidičů, kteří pojedou na dálnici rychlostí 150 kilometrů za hodinu. Poprvé to má být možné začátkem léta, a to na části D3.

Na českých silnicích zemřelo v loňském roce 438 lidí, což je o sedmnáct méně než v roce 2023. Počet obětí je nejnižší od roku roku 1961, od kdy policie vede souvislé statistiky. Dopravních nehod policisté zaznamenali 92 217, o 2728 méně než o rok dříve. Snížil se také počet těžce zraněných, kterých bylo 1609.

Na jihu Čech jsou nebezpečné úseky silnic především na Českokrumlovsku a Táborsku. Tam je to především průjezd pod viaduktem u Chýnova. Nejvíce míst, kde řidiči často havarují, je ale ve středních Čechách. Vyplývá to z dat Portálu nehod, který statistiky dlouhodobě sleduje.

Železniční přejezd v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku je po modernizaci opět v provozu. Za posledních šestnáct let se na něm stalo devět nehod, při kterých zemřeli dva lidé. Zatímco počet nehod na železničních přejezdech v Česku obecně klesá, ve Zlínském kraji se jich do konce letošního září stalo víc než za celý loňský rok. Snížit tyto počty by mělo právě lepší zabezpečení.

V Pardubicích se rozhořel spor mezi řidiči a místní radnicí. Důvodem je vodorovné značení na náměstí Československých legií, které podle řidičů zúžilo profil silnice. Ta je tak nyní údajně špatně průjezdná. Město si však za úpravami stojí. Tvrdí, že díky nim se na náměstí lépe parkuje, protože přibylo několik parkovacích míst.

Pokud se člověk stane účastníkem dopravní nehody, musí vědět, jak se zachovat. Správný postup se mírně liší podle toho, jestli se havárie stala na dálnici, nebo silnici nižší třídy. Mnoho řidičů neví, že nejprve je nutné místo havárie patřičně označit a teprve poté poskytovat pomoc. Dodržení správného pořadí je klíčové a může zachránit životy.

Jen během půl roku získalo více než deset tisíc nezletilých řidičský průkaz pro sedmnáctileté. Účastníkem nehody jich zatím bylo pouze sedm, při jedné z nich řidiče nedoprovázel mentor. Těch ministerstvo dopravy eviduje přes patnáct tisíc. Minimálně sto třicet osm jich ale muselo s mentorováním skončit, důvodem je nesplnění podmínek ztrátou bodů za dopravní přestupky.

Řada dětí na kole nenosí helmu – i když je pro ně povinná. Z aktuálních policejních statistik vyplývá, že ji v první polovině roku na sobě nemělo čtyřicet procent dětí do 15 let, které měly nehodu. Důležitost nošení helmy přitom zdůrazňují dopravní experti i lékaři. Přes léto také do terénu vyráží policie, která cyklistům kontroluje jejich povinnou výbavu a zjišťuje, zda nosí přilbu.

Podjezd pod železničním viaduktem v Pelhřimově je známý tím, že při silných přívalových deštích skončí kompletně pod vodou. Kvůli tomu je před podjezdem instalována světelná signalizace, která má řidiče před vjezdem varovat. Při posledním takovém dešti však byla mimo provoz, ve vodě tak uvázlo několik vozidel. Řidiči by tak měli spoléhat i na vlastní smysly, projet lagunu za každou cenu může vést k vážnému poškození vozidla.

Muž, kterého v pondělí u Strakonic srazilo auto, které najelo do skupiny dětí, zůstává v nemocnici, děti už jsou doma. Kolem lipenské přehrady, kde se pohybují tisíce cyklistů, je nebezpečných míst několik. Ne všichni cyklisté jezdí po stezkách, na silnici někteří předjíždějící řidiči nedodržují bezpečný odstup.

Letní prázdniny jsou obdobím, kdy dochází k většímu počtu dopravních nehod. Mění se i jejich důvody – častěji je příčinou únava a nepozornost, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na tiskové konferenci s šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radkem Mátlem, policií a BESIPem k opatřením v rámci prázdninového provozu na silnicích. Omezí například údržbovou činnost a ke klíčovým komunikacím nainstalují také nové informační tabule. Provoz však nadále komplikují stavební práce.

Novela zákona na ochranu zemědělské půdy zmírní normy pro zakládání alejí podél silnic. Začne platit na začátku letních prázdnin. Nové aleje by díky tomu měly být také bezpečnější. Po nárazu do stromu totiž každý rok zemřou při nehodách desítky řidičů.

Za první dva měsíce letošního roku policisté vybrali skoro čtyři miliony korun na pokutách za porušení pravidel přednosti, o 150 procent víc než ve stejném období loni. Přibyl i počet těchto přestupků. Část z nich tvoří i případy, kdy řidiči projíždějí křižovatkou na oranžovou. Podle dopravních expertů jen malá část řidičů ví, že i za tento přestupek mohou přijít o řidičský průkaz.

Zhruba tři stovky řidičů dostaly loni pokutu za překročení rychlosti na tahu z Karlových Varů do Ostrova. Silnice I/13 má sice čtyři jízdní pruhy, nejvyšší povolená rychlost je tam však jen devadesát kilometrů za hodinu. Její navýšení na 110 kilometrů za hodinu navzdory přáním řidičů i Ředitelství silnic a dálnic neumožňuje zákon. Problémem jsou křižovatky, které by musely projít přestavbou, zatím na nich chybí připojovací pruhy.

Nová dopravní značka „sdílená zóna“ od pondělka stojí v brněnské ulici Nádražní ve směru na Nové sady. Značí místo pro chodce, auta, cyklisty i motorky. Všichni na silnici by se měli vzájemně respektovat. Umístit ji do lokalit se smíšenou dopravou je možné teprve od začátku roku. Brněnská sdílená zóna je tak první svého druhu v Česku. Město ji vytvořilo proto, že loni vytvořenou pěší zónu zrušil krajský úřad.

Ranní mlhy, mráz, brzké stmívání, častější pohyb zvěře, mokré listí na silnicích nebo letní pneumatiky – to jsou faktory, které na podzim ovlivňují bezpečnost provozu. Vedoucí oddělení BESIP na ministerstvu dopravy Tomáš Neřold upozornil, že právě podzim je rizikovým obdobím pro řidiče, možná nejrizikovějším po letních prázdninách. Svědčí o tom i statistiky nehodovosti. Řidiči by se proto měli na podzim řídit na silnicích řadou pravidel.

Bezpečnost na silnicích se zvyšuje, ale ne tak rychle, jak si stát vytyčil. To je hlavní závěr zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten zároveň předpokládá, že snížit počty obětí dopravních nehod zhruba na polovinu se nepodaří ani do konce roku 2030. Podle ministerstva má pomoct třeba novela silničního zákona. Platit začne od ledna.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní. Zpřísňuje například tresty u nejzávažnějších přestupků a zvyšuje některé pokuty. Auto zároveň budou moci řídit lidé už od sedmnácti let, a to pod dozorem dospělého. Zahájit kurz autoškoly k řízení osobního automobilu bude možné už v patnácti letech a šesti měsících. Zavedou se také mimo jiné řidičské průkazy na zkoušku.

Září patří dlouhodobě k měsícům s nadprůměrným počtem závažných dopravních nehod, při kterých utrpí zranění dítě. K sedmnácti procentům z nich dojde podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v době, kdy jdou děti ráno do školy. Například v Pardubicích srazila v první školní den auta hned dva školáky mladší deseti let. Obě nehody se staly na přechodu pro chodce. Nejvíc nehod u škol je podle neziskové organizace Pěšky městem ve středních Čechách, naopak nejméně jich je na Vysočině a jižní Moravě.

V prvním pololetí na českých silnicích zemřelo 23 cyklistů, to je nejvíc za posledních sedm let. Loni za stejné období to bylo o šest lidí méně. Data České televizi poskytlo policejní prezidium. Nejčastější příčinou nehod je podle policie nezvládnutí řízení nebo nedostatečná pozornost při řízení, a to řidičů aut i samotných cyklistů. Vyšší úmrtnost podle policie způsobuje i to, že se stále více cyklistů pohybuje ve městech, zvýšený prodej elektrokol nebo jejich celoroční používání.

Tři silniční úseky v Českém Krumlově opět kontrolují radary. Zařízení na měření rychlosti vedení města znovu nainstalovalo zhruba po roční pauze. Jejich fungování se tam osvědčilo. Vybrané peníze pak poslouží dalšímu rozvoji. Inspirují se tím i další města.