Náplavka v Brně na Poříčí byla otevřena před dvěma měsíci, stavba ale stále není zkolaudovaná a objevují se i problémy. Lidé zatím nemohou využít například lávku přes řeku u Hospice sv. Alžběty, cyklisté oficiálně neprojíždějí cyklostezkou směrem k Anthroposu. Problematický je také podjezd pod Heršpickou ulicí, kde se mísí provoz chodců a cyklistů.
Cyklisté i chodci se po otevření náplavky vrátili nejen na břehy Svratky, ale také do podjezdu v Heršpické ulici, který byl v minulosti místem nehod. „Bezpečný podjezd to není, protože umožňuje cyklistům rychlou jízdu v nepřehledném místě. Úsek není rovný a v zalomení, kam cyklisté vjíždějí, se chodci objevují prakticky nahodile z několika směrů,“ popsal jihomoravský koordinátor BESIPu Pavel Čížek.
V minulosti patřil podjezd společnosti CTP Invest, v roce 2024 ho koupilo město. Soukromá firma už v roce 2021 slíbila instalovat zpomalovací prvky s tím, že místo pak bude řešeno v rámci kompletní rekonstrukce nábřeží. „S otevřením náplavky a nových stezek byla v podjezdu nově vyznačena stezka pro pěší s povoleným vjezdem cyklistů. Ti tam mohou jezdit maximální rychlostí dvacet kilometrů za hodinu,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Vyloučení cyklistů není možné
Po dokončení protipovodňových opatření přibyly v podjezdu nápisy „Pozor!“ a červené podbarvení v místech, kde chodci vstupují do cesty cyklistům bez dostatečného rozhledu.
„Aby byl podjezd opravdu bezpečný, musela by se podle koordinátora cyklistická doprava zcela vyloučit. To však není možné vzhledem k absenci náhradní trasy. Další variantou by byla přestavba nájezdových ramp, aby bylo do podjezdu dobře vidět. Kvůli stavebním omezením ale nyní není místo na jejich rozšíření,“ vysvětlila redaktorka České televize Monika Krejsová.
Matoucí značení
Podle policie mají chodci v podjezdu na rozdíl od cyklistů dostatečný přehled. Problémem je však dopravní značení. „Při kontrole místa v blízkosti podjezdu policie zjistila drobné nedostatky v rámci svislého i vodorovného značení,“ potvrdil Evžen Nesrovnal z brněnského dopravního inspektorátu.
„Jsou tu zónové značky, stezky pro cyklisty a chodce smíšené – je to takový pelmel, ze kterého běžní chodci ani cyklisté nemusí být moudří. Nemusejí si být jistí, jak se pohybovat,“ doplnil Čížek.
Podle něj je problémů víc. „Například značka může být nevhodně umístěná nebo zakrytá větvemi, takže není vidět. A také to, že jsou tu dvě značky – zleva i zprava – a není jasné, kterou se řídit,“ popsal.
Značek mělo být původně ještě více
Cílem magistrátu přitom bylo množství značek omezit. „V původním návrhu bylo zakresleno více než padesát značek, což by nebylo v řečišti řeky vhodné, zejména při případných povodních. Proto jsme zvolili zónové značení,“ vysvětlil Poňuchálek.
Město nyní prověřuje, zda je rozmístění značek funkční. Špatně čitelné piktogramy chce případně přesunout nebo zvýraznit.
