Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území. Dánsko a Grónsko se proti Trumpově kroku vymezily.
Trump v neděli jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích sdělil, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k USA.
Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, již dříve zdůvodňoval národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím.
Reakce Dánska, Grónska a EU
Krok vyvolal novou vlnu kritiky ze strany Dánska, které vyzvalo k respektování své územní celistvosti. K zachování suverenity ostrova vyzvala také Evropská unie.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v pondělí ve společném prohlášení uvedli, že Grónsko patří Gróňanům. „Nemůžete anektovat jinou zemi. Ani s argumentem mezinárodní bezpečnosti,“ řekli.
Grónský premiér v úterý na svém facebooku napsal, že je „smutný“ z toho, že americký prezident Donald Trump znovu projevil zájem o získání arktického území.
Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen si kvůli jmenování zvláštního amerického vyslance pro Grónsko předvolal velvyslance USA v Kodani. Poté Rasmussen uvedl, že zástupci Dánska a Grónska velvyslanci „vytyčili červenou linii“.
Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Strategický význam Grónska
Strategická poloha a zdroje Grónska by mohly být pro Spojené státy přínosem. Leží na nejkratší trase z Evropy do Severní Ameriky, což je pro americký systém varování před balistickými raketami životně důležité.
Spojené státy projevily zájem o rozšíření své stávající vojenské přítomnosti na arktickém ostrově, včetně umístění radarů, které by sledovaly vody mezi ostrovem, Islandem a Británií, které využívají ruské námořní lodě a jaderné ponorky.
Americká armáda udržuje stálou přítomnost na letecké základně Pituffik v severozápadní části Grónska. Dohoda z roku 1951 mezi USA a Dánskem dala Spojeným státům právo volně se pohybovat a stavět vojenské základny v Grónsku, pokud o tom Dánsko a Grónsko budou informovány.
Trump v pondělí novinářům řekl: „Potřebujeme Grónsko z důvodu národní bezpečnosti, ne kvůli nerostným surovinám... Když se podíváte na Grónsko, uvidíte podél pobřeží ruské a čínské lodě.“
Údaje o lodní dopravě ukazují, že většina čínské lodní dopravy v arktických vodách se odehrává v tichomořské Arktidě a na severní námořní cestě poblíž Ruska. Většina ruské lodní dopravy v Arktidě se odehrává kolem ruského pobřeží, ačkoli analytici tvrdí, že ruské ponorky často plují ve vodách mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií.
