Dvě miliardy tun prachu ročně. Písečných bouří na Zemi přibývá

Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Písečné bouře jsou stále častější a mají na život lidí na Zemi zásadní dopad. A to i na místech vzdálených stovky kilometrů od oblastí, kde vznikly.

Písečné bouře vytvářejí na obloze hustá mračna prachu a částic, která se valí jako vlna tsunami a pohřbí pod sebou vše. I letmé setkání s písečnou bouří je nepříjemné, způsobuje svědění očí a kůže a ztěžuje dýchání. Vdechnutí příliš velkého množství písku a prachových částic může být dokonce životu nebezpečné, popsal potenciálně nebezpečný fenomén web Deutsche Welle.

Když silný vítr vane nad holou nebo řídce porostlou půdou, víří suchou zeminu, písek a prach a zvedá je do vzduchu. Často tak vznikají obrovské prachové bouře. Některé rozmetané částice padají zpět na zem, ale ty menší často – zejména při silnějším větru – vystoupají do velkých výšek a vzdušné proudy je nesou dál, někdy i tisíce kilometrů.

Podle údajů OSN se každoročně do atmosféry zvednou přibližně dvě miliardy tun písku a prachu, a to až do výšky přibližně dvanácti kilometrů. Zhruba čtvrtina z tohoto množství končí v oceánech.

Polovina veškerého písku ve vzduchu pochází ze Sahary, zbytek z jiných pouští a suchých oblastí. Takzvaný „prašný pás“ naší planety se táhne od Sahary přes Blízký východ až po pouště střední a severovýchodní Asie.

Pokud je písek zavátý ze Sahary, jeho barva prozrazuje oblast původu. Na západě této pouště je písek obvykle červený nebo hnědý, zatímco na východě a jihu bývá nažloutlý nebo bílý.

Písečné bouře a ekosystémy

Pouštní písek se skládá z organických a anorganických látek, včetně mnoha živin a minerálů. Saharský prach, který může zaletět až do jihoamerických deštných pralesů a Karibiku, je důležitým minerálním hnojivem. Rozprášený písek se usazuje na zemi a pomáhá v těchto oblastech kompenzovat půdu chudou na živiny.

Pouštní prach je také nesmírně důležitým hnojivem oceánů, kde tvoří základ potravních řetězců. Například koráli v místech, jako je Velký bariérový útes, využívají prach a částečky písku ke stavbě své kostry.

Ovšem příliš mnoho písku a prachu může být škodlivé. Vědci se domnívají, že může způsobovat větší růst řas v oceánech. Při výrazně nadměrném výskytu může voda dokonce přijít o kyslík, což mořské živočichy zahubí. Mikroorganismy obsažené v pouštním prachu mohou být také příčinou různých onemocnění korálů.

Proč písečných bouří přibývá

Přestože se prachové a písečné bouře vyskytovaly na naší planetě vždycky, jejich četnost se v některých oblastech světa během dvacátého století zdvojnásobila. Podle OSN lze nejméně čtvrtinu celosvětových emisí prachu přičíst lidské činnosti, zejména v důsledku nesprávného využívání půdy a vody.

Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že přibližně polovina prachu v atmosféře pochází z půdy poškozené odlesňováním, zemědělským nebo průmyslovým obděláváním, suchem a přívalovými dešti. Vítr může takovou narušenou půdu snadno rozfoukat.

Dopad na lidské zdraví a klima

Prach a písečné bouře jsou sice důležité pro životní prostředí, ale nárůst jejich síly a četnosti má negativní dopady. Mohou způsobovat onemocnění srdce a dýchacích cest, podráždění očí a kůže a šířit infekce – například meningitidu. Pouštní prach totiž může obsahovat různé mikroorganismy, mezi které patří plísně, bakterie a viry.

Písečné bouře pravidelně narušují leteckou dopravu a odnášejí z polí úrodnou půdu. Mohou také ovlivňovat počasí, protože kolem pevných prachových částic se shromažďuje voda, která způsobuje vznik dalších mraků. Snižují ale i množství srážek, protože přítomnost pevného prachu znamená, že tvorba velkých kapek vody trvá déle.

Vytvoření většího množství mraků může také snížit sluneční záření a vyšší koncentrace prachových částic v atmosféře může ovlivnit rozložení cyklonů po celém světě.

Jak s bouřemi bojovat

Podle Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD) jsou písečné bouře na mnoha místech stále podceňovány jako riziko katastrof. Aby lidstvo zastavilo nárůst jejich rozsahu, musí se podle UNCCD začít lépe starat o půdu a chránit ji před vysycháním. Tím nejen zabrání šíření pouští, ale současně se tím zvyšuje úrodnost krajiny.

Dalším důležitým krokem je podle expertů zalesňování a udržitelnější využívání podzemních vod. V oblastech, kde se chovají hospodářská zvířata, to pomůže také zajistit jejich pravidelný přesun mezi jednotlivými pozemky, aby na spásaných plochách mohly znovu vyrůst rostliny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.