Dvě miliardy tun prachu ročně. Písečných bouří na Zemi přibývá

Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Písečné bouře jsou stále častější a mají na život lidí na Zemi zásadní dopad. A to i na místech vzdálených stovky kilometrů od oblastí, kde vznikly.

Písečné bouře vytvářejí na obloze hustá mračna prachu a částic, která se valí jako vlna tsunami a pohřbí pod sebou vše. I letmé setkání s písečnou bouří je nepříjemné, způsobuje svědění očí a kůže a ztěžuje dýchání. Vdechnutí příliš velkého množství písku a prachových částic může být dokonce životu nebezpečné, popsal potenciálně nebezpečný fenomén web Deutsche Welle.

Když silný vítr vane nad holou nebo řídce porostlou půdou, víří suchou zeminu, písek a prach a zvedá je do vzduchu. Často tak vznikají obrovské prachové bouře. Některé rozmetané částice padají zpět na zem, ale ty menší často – zejména při silnějším větru – vystoupají do velkých výšek a vzdušné proudy je nesou dál, někdy i tisíce kilometrů.

Podle údajů OSN se každoročně do atmosféry zvednou přibližně dvě miliardy tun písku a prachu, a to až do výšky přibližně dvanácti kilometrů. Zhruba čtvrtina z tohoto množství končí v oceánech.

Polovina veškerého písku ve vzduchu pochází ze Sahary, zbytek z jiných pouští a suchých oblastí. Takzvaný „prašný pás“ naší planety se táhne od Sahary přes Blízký východ až po pouště střední a severovýchodní Asie.

Pokud je písek zavátý ze Sahary, jeho barva prozrazuje oblast původu. Na západě této pouště je písek obvykle červený nebo hnědý, zatímco na východě a jihu bývá nažloutlý nebo bílý.

Písečné bouře a ekosystémy

Pouštní písek se skládá z organických a anorganických látek, včetně mnoha živin a minerálů. Saharský prach, který může zaletět až do jihoamerických deštných pralesů a Karibiku, je důležitým minerálním hnojivem. Rozprášený písek se usazuje na zemi a pomáhá v těchto oblastech kompenzovat půdu chudou na živiny.

Pouštní prach je také nesmírně důležitým hnojivem oceánů, kde tvoří základ potravních řetězců. Například koráli v místech, jako je Velký bariérový útes, využívají prach a částečky písku ke stavbě své kostry.

Ovšem příliš mnoho písku a prachu může být škodlivé. Vědci se domnívají, že může způsobovat větší růst řas v oceánech. Při výrazně nadměrném výskytu může voda dokonce přijít o kyslík, což mořské živočichy zahubí. Mikroorganismy obsažené v pouštním prachu mohou být také příčinou různých onemocnění korálů.

Proč písečných bouří přibývá

Přestože se prachové a písečné bouře vyskytovaly na naší planetě vždycky, jejich četnost se v některých oblastech světa během dvacátého století zdvojnásobila. Podle OSN lze nejméně čtvrtinu celosvětových emisí prachu přičíst lidské činnosti, zejména v důsledku nesprávného využívání půdy a vody.

Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že přibližně polovina prachu v atmosféře pochází z půdy poškozené odlesňováním, zemědělským nebo průmyslovým obděláváním, suchem a přívalovými dešti. Vítr může takovou narušenou půdu snadno rozfoukat.

Dopad na lidské zdraví a klima

Prach a písečné bouře jsou sice důležité pro životní prostředí, ale nárůst jejich síly a četnosti má negativní dopady. Mohou způsobovat onemocnění srdce a dýchacích cest, podráždění očí a kůže a šířit infekce – například meningitidu. Pouštní prach totiž může obsahovat různé mikroorganismy, mezi které patří plísně, bakterie a viry.

Písečné bouře pravidelně narušují leteckou dopravu a odnášejí z polí úrodnou půdu. Mohou také ovlivňovat počasí, protože kolem pevných prachových částic se shromažďuje voda, která způsobuje vznik dalších mraků. Snižují ale i množství srážek, protože přítomnost pevného prachu znamená, že tvorba velkých kapek vody trvá déle.

Vytvoření většího množství mraků může také snížit sluneční záření a vyšší koncentrace prachových částic v atmosféře může ovlivnit rozložení cyklonů po celém světě.

Jak s bouřemi bojovat

Podle Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD) jsou písečné bouře na mnoha místech stále podceňovány jako riziko katastrof. Aby lidstvo zastavilo nárůst jejich rozsahu, musí se podle UNCCD začít lépe starat o půdu a chránit ji před vysycháním. Tím nejen zabrání šíření pouští, ale současně se tím zvyšuje úrodnost krajiny.

Dalším důležitým krokem je podle expertů zalesňování a udržitelnější využívání podzemních vod. V oblastech, kde se chovají hospodářská zvířata, to pomůže také zajistit jejich pravidelný přesun mezi jednotlivými pozemky, aby na spásaných plochách mohly znovu vyrůst rostliny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
před 8 hhodinami

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
před 14 hhodinami

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025
Načítání...