Irák zasáhla za jediný měsíc už desátá písečná bouře

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

Písečné bouře jsou v regionu koncem jara a na začátku léta běžné, ale letos je jich více. Irák zažívá v průměru jednu týdně.

V pondělí proto tamní úřady vyhlásily volný den a vyzvaly občany, aby nevycházeli. Ministerstvo zdravotnictví v nejhůře postižených místech nahromadilo kyslíkové přístroje pro lidi s dýchacími potížemi, do nemocnic přišlo kolem tisíce obyvatel s problémy.

OSN řadí Irák na páté místo mezi zeměmi nejvíce ohroženými suchem. Podle projekcí by mohla země v příštích dvou desítkách let zažívat ročně až 272 dnů s prachovými bouřemi, roku 2050 až tři stovky. Prezident Barham Sálih řekl, že vysychání a pouštní proměna se týká 39 procent iráckého území. Odborníci navrhují sázet lesy, které vytvoří větrolamy.

„Je to záležitost celého regionu, ale každá země má vlastní slabinu a vlastní zranitelnost,“ řekl geoarcheolog z univerzity v Bagdádu Džaafar Džúdrí. „Irák přišel kvůli sedmnácti letům špatného řízení hospodaření s vodou o více než dvě třetiny zelených ploch. Proto si teď Iráčané na prachové bouře stěžují víc než jejich sousedé,“ sdělil Džúrdí.

Syrská státní televize oznámila, že ve východní provincii Dajr az-Zaur jsou kvůli bouři zdravotnická zařízení v pohotovosti. Při minulé bouři tam tři lidé zemřeli a několik set bylo hospitalizováno. Bašár Šuajbí, který řídí provinční zdravotnictví, řekl, že nemocnice se připravují na pacienty a sanitky jsou v pohotovostním režimu. Mají navíc k dispozici 850 kyslíkových bomb pro pomoc astmatikům. 

Vysušování mokřadů je chyba, varují experti

Bouře v květnu zažily také Saúdská Arábie, Kuvajt a Írán. Kuvajtské letiště tento měsíc už podruhé kvůli špatné viditelnosti přerušilo provoz, kuvajtské i bagdádské ulice v úterý byly většinou prázdné a bez aut.

Saúdskoarabská meteorologická služba oznámila, že v Rijádu je na silnicích nulová viditelnost, a úřady vyzvaly k pomalé jízdě. Na rijádských pohotovostech skončilo od začátku května s dýchacími potížemi přes 1200 pacientů.

Teherán minulý týden kvůli bouři nechal zavřené školy a úřady, ale prudší bouři zažila západní provincie Chúzestán, kde lékaře vyhledalo 800 lidí. Letiště na západě Íránu zrušila nebo posunula desítky letů. V Íránu odborníci za velkou chybu považují vysušování mokřadů ve snaze získat obdělávatelnou půdu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.