Irák zasáhla za jediný měsíc už desátá písečná bouře

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

Písečné bouře jsou v regionu koncem jara a na začátku léta běžné, ale letos je jich více. Irák zažívá v průměru jednu týdně.

V pondělí proto tamní úřady vyhlásily volný den a vyzvaly občany, aby nevycházeli. Ministerstvo zdravotnictví v nejhůře postižených místech nahromadilo kyslíkové přístroje pro lidi s dýchacími potížemi, do nemocnic přišlo kolem tisíce obyvatel s problémy.

OSN řadí Irák na páté místo mezi zeměmi nejvíce ohroženými suchem. Podle projekcí by mohla země v příštích dvou desítkách let zažívat ročně až 272 dnů s prachovými bouřemi, roku 2050 až tři stovky. Prezident Barham Sálih řekl, že vysychání a pouštní proměna se týká 39 procent iráckého území. Odborníci navrhují sázet lesy, které vytvoří větrolamy.

„Je to záležitost celého regionu, ale každá země má vlastní slabinu a vlastní zranitelnost,“ řekl geoarcheolog z univerzity v Bagdádu Džaafar Džúdrí. „Irák přišel kvůli sedmnácti letům špatného řízení hospodaření s vodou o více než dvě třetiny zelených ploch. Proto si teď Iráčané na prachové bouře stěžují víc než jejich sousedé,“ sdělil Džúrdí.

Syrská státní televize oznámila, že ve východní provincii Dajr az-Zaur jsou kvůli bouři zdravotnická zařízení v pohotovosti. Při minulé bouři tam tři lidé zemřeli a několik set bylo hospitalizováno. Bašár Šuajbí, který řídí provinční zdravotnictví, řekl, že nemocnice se připravují na pacienty a sanitky jsou v pohotovostním režimu. Mají navíc k dispozici 850 kyslíkových bomb pro pomoc astmatikům. 

Vysušování mokřadů je chyba, varují experti

Bouře v květnu zažily také Saúdská Arábie, Kuvajt a Írán. Kuvajtské letiště tento měsíc už podruhé kvůli špatné viditelnosti přerušilo provoz, kuvajtské i bagdádské ulice v úterý byly většinou prázdné a bez aut.

Saúdskoarabská meteorologická služba oznámila, že v Rijádu je na silnicích nulová viditelnost, a úřady vyzvaly k pomalé jízdě. Na rijádských pohotovostech skončilo od začátku května s dýchacími potížemi přes 1200 pacientů.

Teherán minulý týden kvůli bouři nechal zavřené školy a úřady, ale prudší bouři zažila západní provincie Chúzestán, kde lékaře vyhledalo 800 lidí. Letiště na západě Íránu zrušila nebo posunula desítky letů. V Íránu odborníci za velkou chybu považují vysušování mokřadů ve snaze získat obdělávatelnou půdu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 14 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.