Irák zasáhla za jediný měsíc už desátá písečná bouře

Nebe od Teheránu po Rijád na začátku týdne znovu zahalily husté prachové mraky. Jde o další písečnou bouři v regionu, přičemž v Iráku je od poloviny dubna už desátá. Jak uvádí agentura AP, písečné bouře následují těsně za sebou, což vysiluje obyvatele a znepokojuje vědce.

Písečné bouře jsou v regionu koncem jara a na začátku léta běžné, ale letos je jich více. Irák zažívá v průměru jednu týdně.

V pondělí proto tamní úřady vyhlásily volný den a vyzvaly občany, aby nevycházeli. Ministerstvo zdravotnictví v nejhůře postižených místech nahromadilo kyslíkové přístroje pro lidi s dýchacími potížemi, do nemocnic přišlo kolem tisíce obyvatel s problémy.

OSN řadí Irák na páté místo mezi zeměmi nejvíce ohroženými suchem. Podle projekcí by mohla země v příštích dvou desítkách let zažívat ročně až 272 dnů s prachovými bouřemi, roku 2050 až tři stovky. Prezident Barham Sálih řekl, že vysychání a pouštní proměna se týká 39 procent iráckého území. Odborníci navrhují sázet lesy, které vytvoří větrolamy.

„Je to záležitost celého regionu, ale každá země má vlastní slabinu a vlastní zranitelnost,“ řekl geoarcheolog z univerzity v Bagdádu Džaafar Džúdrí. „Irák přišel kvůli sedmnácti letům špatného řízení hospodaření s vodou o více než dvě třetiny zelených ploch. Proto si teď Iráčané na prachové bouře stěžují víc než jejich sousedé,“ sdělil Džúrdí.

Syrská státní televize oznámila, že ve východní provincii Dajr az-Zaur jsou kvůli bouři zdravotnická zařízení v pohotovosti. Při minulé bouři tam tři lidé zemřeli a několik set bylo hospitalizováno. Bašár Šuajbí, který řídí provinční zdravotnictví, řekl, že nemocnice se připravují na pacienty a sanitky jsou v pohotovostním režimu. Mají navíc k dispozici 850 kyslíkových bomb pro pomoc astmatikům. 

Vysušování mokřadů je chyba, varují experti

Bouře v květnu zažily také Saúdská Arábie, Kuvajt a Írán. Kuvajtské letiště tento měsíc už podruhé kvůli špatné viditelnosti přerušilo provoz, kuvajtské i bagdádské ulice v úterý byly většinou prázdné a bez aut.

Saúdskoarabská meteorologická služba oznámila, že v Rijádu je na silnicích nulová viditelnost, a úřady vyzvaly k pomalé jízdě. Na rijádských pohotovostech skončilo od začátku května s dýchacími potížemi přes 1200 pacientů.

Teherán minulý týden kvůli bouři nechal zavřené školy a úřady, ale prudší bouři zažila západní provincie Chúzestán, kde lékaře vyhledalo 800 lidí. Letiště na západě Íránu zrušila nebo posunula desítky letů. V Íránu odborníci za velkou chybu považují vysušování mokřadů ve snaze získat obdělávatelnou půdu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...