Pandemie ve světě: Rakousko a Slovensko hlásí nová maxima počtu nakažených za den

Rakousko a Slovensko ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku zaznamenali za posledních 24 hodin 13 152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. V Německu sice počet nových případů druhý den za sebou klesl, na rekordní úroveň ale vystoupala sedmidenní incidence.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

V Rakousku, které má zhruba 8,9 milionu obyvatel, epidemie v posledních dnech výrazně sílí, země zaznamenává nové rekordy v počtu nakažených.

Za pátek přibylo poprvé přes třináct tisíc infikovaných, 48 pacinetů zemřelo. Sedmidenní incidence, tedy počet případů na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní, je nyní na hodnotě 814,6. V Česku činí tato hodnota podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 661.

V rakouských nemocnicích je nyní 2282 lidí s covidem-19. Na jednotkách intenzivní péče jich je 421, což je o 62 více než před týdnem. Nejhorší je epidemická situace ve spolkových zemích Horní Rakousy, které sousedí s Jihočeským krajem, a Salcbursko. V obou těchto zemích začne od pondělí platit uzávěra pro neočkované.

V neděli by se měla rakouská vláda zabývat zpřísněním opatření na celostátní úrovni. Kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) už v pátek řekl, že počítá s tím, že se s hejtmany spolkových zemí dohodne na celostátním lockdownu pro neočkované. Podle agentury APA toto opatření podporuje většina hejtmanů. Skepticky se vyjádřil jen hejtman východorakouské spolkové země Burgenland Hans Peter Doskozil (SPÖ). Podle něj je totiž nejasné, jak by taková uzávěra pro neočkované mohla v praxi fungovat.

Podle prvního návrhu opatření, které má k dispozici agentura APA, byl měla uzávěra začít platit už od pondělí. Lidé, kteří se nebudou moci prokázat certifikátem o očkování proti covidu-19 nebo potvrzením, že nemoc v uplynulých 180 dnech prodělali, budou moci vyjít z domu jen kvůli nákupu nezbytného zboží, cestě do práce, fyzickému či psychickému odpočinku a kvůli „uspokojení základních náboženských potřeb“. Výjimku by měly dostat jen děti do 12 let. Podle návrhu by měl „lockdown pro neočkované“ platit zatím do 24. listopadu.

Slovensko: Osmdesát procent hospitalizovaných nemá očkování

Kromě Rakouska ohlásilo rekordní denní přírůstek nakažených také pětimilionové Slovensko. Tamní laboratoře v pátek odhalily 7244 nových případů infekce. Nejvíce pozitivních PCR testy odhalily v Prešovském kraji na východě země. S covidem-19 zemřelo dalších 39 lidí.

Ve slovenských nemocnicích se podle aktuálních dat nachází 2626 covidových pacientů, zhruba osmdesát procent z nich nebylo plně očkováno. Na jednotkách intenzivní péče je nyní 239 lidí. Navzdory zvýšenému zájmu o očkování v posledních dnech patří Slovensko v EU nadále k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva.

Nahrávám video
Události: Situace se prudce zhoršuje i na Slovensku
Zdroj: ČT24

Německo: Rekordní sedmidenní incidence

Úřady v Německu za posledních 24 hodin ohlásily 45 081 nových případů nákazy a 228 úmrtí. Počet nových případů tak druhý den za sebou klesl. Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní, však vystoupila na novou rekordní úroveň 277,4.

Nejhorší je nyní situace v okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, který se rozprostírá mezi Drážďany a českou hranicí. Sedmidenní incidence je zde na hodnotě 1146,2, následují bavorské okresy Rottal-Inn (1122,3) a Miesbach (1117), které leží u hranic s Rakouskem. V Česku je sedmidenní incidence podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví na hodnotě 661. V pátek Německo zařadilo Česko i Rakousko na seznam epidemicky vysoce rizikových zemí.

Dosluhující kancléřka Angela Merkelová se bude ve čtvrtek radit s premiéry jednotlivých spolkových zemí o zavedení nových opatření proti šíření koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...