Rakousko zavede celostátní lockdown pro neočkované, Nizozemsko čeká částečná uzávěra

Rakousko čeká celostátní lockdown pro lidi, kteří nejsou naočkování proti covidu-19 nebo nemoc neprodělali. Příslušná rozhodnutí budou učiněna v neděli, oznámil kancléř Alexander Schallenberg. V zemi ve čtvrtek přibylo bezmála dvanáct tisíc nově nakažených a zemřelo čtyřicet lidí. Také Slovensko hlásí nejvíc nemocných s covidem od dubna, v nemocnicích je přes dva a půl tisíce lidí a nemocnice na severu země hlásí maximální kapacity na lůžkách s plicní ventilací. Tamní parlament schválil úpravu zákona, který dovoluje zaměstnavatelům zjišťovat, zda jsou jejich pracovníci naočkovaní proti covidu-19 nebo nemoc prodělali. Nizozemsko čeká třítýdenní částečná uzávěra. Omezí se otevírací doba obchodů a restaurací i soukromé návštěvy.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Kvůli sílící epidemii čeká Rakousko radikální krok: lidé bez očkování nebo dokladu o prodělání nemoci covid-19 by ze svých domovů mohli vycházet jen v nejnutnějších případech. O zavedení opatření rozhodne vláda v neděli.

Schallenberg upřesnil, že neočkovaní budou moci z domova odejít do práce, na nákup nezbytně nutných věcí a na zdravotní procházky. Policie bude kontrolovat namátkově. „Nežijeme přeci v žádném policejním státě,“ podotkl.

Zpřísněná opatření pro lidi, kteří nejsou očkovaní, přitom v zemi platí už teď - nemohou navštěvovat třeba restaurace nebo některé služby. Podobná pravidla platí i v některých spolkových zemích sousedního Německa.

Zavést takto cílená opatření se doposud chystaly jen Horní Rakousy sousedící s Jihočeským krajem. Epidemická situace v této spolkové zemi je nejhorší v celém Rakousku, připadá na ni asi čtvrtina nakažených.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rakousko nyní registruje vůbec nejvyšší přírůstky nakažených od začátku epidemie. V nemocnicích nyní leží 2294 pacientů s koronavirovou infekcí, z toho 436 na jednotkách intenzivní péče.

Za zhoršující se epidemické situace začínají ve Vídni adventní trhy, platí na nich ovšem přísná hygienická opatření. Ke stánkům s dárky a občerstvením mohou jen zákazníci, kteří jsou očkovaní nebo se nedávno z covidu-19 uzdravili. Loni se obyvatelé rakouské metropole museli kvůli pandemii bez tradičních vánočních trhů obejít.

Zaměstnavatelé na Slovensku budou moct kontrolovat očkování svých pracovníků

Slovenský parlament v pátek schválil předlohu zákona, podle které mají tamní úřady možnost nařídit firmám a jiným podnikatelům, aby vstup zaměstnanců či zákazníků do svých provozů podmínili zejména covidovým certifikátem, tedy potvrzením o očkování proti covidu-19, o prodělání této nemoci nebo o negativním testu na koronavirus. 

V případě, že takzvaný covidpass mít nebudou, tak po nich zaměstnavatel bude dvakrát týdně žádat negativní test. Pokud zaměstnanec v době nařízených opatření nepředloží covidový certifikát a ani nevyužije dodatečnou možnost bezplatně se u zaměstnavatele otestovat, nedostane se na pracoviště a zaměstnavatel mu nebude muset za toto období vyplatit mzdu. To se bude vztahovat také na policisty či vojáky.

Současně s tímto zpřísněním pravidel představitelé vlády již dříve ohlásili, že například restaurace a ubytovací zařízení v epidemií nejvíce zasažených okresech budou moci poskytovat služby jen očkovaným zákazníkům.

Nahrávám video
SR: nejvíce hospitalizovaných s covidem od dubna
Zdroj: ČT24

Nově budou za urážky či znevažování zdravotníků hrozit pokuty do 1500 eur (v přepočtu to je zhruba 37 900 korun). Opatření sněmovna schválila poté, co zdravotníci čelili protestům či výhrůžkám od lidí, kteří nesouhlasí s podáváním vakcín proti covidu-19.

O příslušné změně zákona rozhodla Slovenská národní rada. Opatření by měla po podpisu prezidentky platit v řádu dní. Reagují tak na zvyšující se počet případů koronaviru. Už padly rekordy denních přírůstků z předchozí vlny, tento týden to bylo přes sedm tisíc případů.

V nemocnicích je víc než dva a půl tisíce lidí. Podle zdravotníků už nemocnice na severu země přesáhly maxima z druhé vlny. V Žilinském kraji jsou plná všechna lůžka s plicní ventilací.  

V uplynulých týdnech na Slovensku stoupl zájem o očkování, v němž země značně zaostává za průměrem EU. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací. 

Alespoň první dávku některé z vakcín proti covidu-19 dostalo na Slovensku podle webu ourworldindata.org zhruba šestačtyřicet procent obyvatel, v průměru za celou Evropskou unii tento podíl činí až přibližně sedmdesát procent. Dokončené očkování má na Slovensku necelých třiačtyřicet procent obyvatelstva, průměr za celou EU je šestašedesát procent.

Německo vrací testy zdarma, odborníci chtějí návrat restrikcí

O zpřísnění uvažuje i Německo. Za čtvrtek zaznamenalo přes 48 tisíc nových případů, což je o zhruba dva tisíce méně než dosavadní maximum z předchozího dne. Vyplývá to ze statistik Institutu Roberta Kocha (RKI), podle kterého v zemi již pátý den za sebou dosáhla vrcholu takzvaná sedmidenní incidence. 

Ministr zdravotnictví Jens Spahn ve středu oznámil, že od víkendu budou znovu k dispozici testy na koronavirus zdarma. Po tom volali odborníci, podle kterých se ukázalo, že povinnost platit za testy platící od října nemotivuje lidi ve zvýšené míře k očkování. 

Institut, který je hlavním německým úřadem pro potírání infekcí, zároveň vzhledem k síle čtvrté vlny v Německu vyzývá k navrácení přísných protiepidemických opatření. Podle šéfa RKI Lothara Wielera je „pět minut po dvanácté“ a vyzval ke zrušení velkých akcí, kterým se podle něj měli kvůli nutnému omezení nezbytných kontaktů obyvatelé vyhnout. 

K razantnímu kroku už přistoupilo hlavní město Berlín, ve kterém budou od 15. listopadu mít povolen vstup do restaurací, kin, divadel, muzeí nebo galerií jen očkovaní nebo zotavení po covidu-19. V Berlíně se bez očkování nebo certifikátu o prodělání nemoci nikdo nově nedostane ani do saun, heren nebo zoologických zahrad. Výjimku z takzvaného 2G pravidla budou mít lidé mladší 18 let, kterým bude stačit prokázat se negativním testem. 

Nizozemsko zavede na tři týdny částečný lockdown

Nizozemsko o víkendu zavede první částečnou uzávěru v západní Evropě od léta. K restrikcím přistoupil kabinet premiéra Marka Rutteho kvůli novému rozmachu koronavirové nákazy.

Bary, restaurace a supermarkety budou muset zavřít nejpozději v osm večer. Obchody, které neprodávají základní zboží nebo třeba provozovny služeb jako kadeřnictví, by od soboty měly zavírat již v šest večer. Opatření by měla trvat aspoň tři týdny.

S okamžitou platností se také mají omezit soukromé návštěvy v domácnostech tak, že najednou smějí přijít nanejvýš čtyři další osoby. Vláda zároveň obyvatele vyzvala k tomu, aby co nejvíce pracovali z domova. Na sportovních utkáních bude v nadcházejících týdnech platit zákaz přítomnosti diváků.

Premiér Rutte naznačil, že po třítýdenním období restrikcí nejspíš vláda přistoupí k tomu, že zpřísní pravidla pro lidi bez očkování.

Už od minulého týdne je znovu povinné nosit roušky na veřejných místech, jako jsou obchody, knihovny, nádraží, nemocnice a univerzity. Přibylo také míst, kde je třeba se prokázat takzvaným covidpasem. Dříve byl potřeba například při návštěvě restaurací, barů, kin, divadel nebo sportovních zápasů, od 6. listopadu jde i o terasy restaurací, muzea nebo posilovny.

Přestože míra proočkovanosti dospělých v Nizozemsku činí zhruba pětaosmdesát procent, část nemocnic musela omezit běžnou péči, aby se mohla věnovat pacientům s covidem. Třetí posilující dávka vakcíny byla v zemi zpřístupněna malé skupině s oslabenou imunitou a od prosince ji budou moci dostat lidé od osmdesáti let. 

Zhruba šestapadesát procent lidí, kteří s covidem-19 leželi v nemocnici, nemělo buď žádné, nebo jen částečné očkování. Mezi pacienty na jednotkách intenzivní péče bylo toto číslo výrazně vyšší, žádnou nebo jen částečnou vakcinaci mělo sedmdesát procent z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...