Společná návštěva ministrů je podporou ukrajinské nezávislosti, řekl Lipavský v Kyjevě

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zopakoval, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance zavázala nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, jsou nepřijatelné.

„Přivezli jsme jasnou zprávu. Vyjadřujeme solidaritu Ukrajině i podporu její politické nezávislosti,“ prohlásil Lipavský. Kyjev si podle něj musí sám vybrat, zda se přiblíží Severoatlantické alianci a Evropské unii. „Ruské požadavky týkající se Ukrajiny nemohou být předmětem diskuse,“ dodal s tím, že Česko stojí za Ukrajinou v její snaze o integraci do Evropské unie a NATO.

Ukrajina udělala velký pokrok směrem k integraci do Severoatlantické aliance, uvedl v Kyjevě slovenský ministr Ivan Korčok. Příslib NATO z roku 2008, že se Ukrajina může stát v budoucnu členem, podle něj stále platí. Argument Moskvy, že takové členství představuje pro Rusko bezpečnostní hrozbu, označil za lichý.

„Toto není veselá návštěva, návštěva, ze které by si člověk odnášel příjemné pocity,“ poznamenal šéf rakouské diplomacie Schallenberg s odkazem na bezútěšnou situaci, o které se v pondělí na vlastní oči přesvědčil na takzvané linii dotyku v Donbasu.

Cesta má podle něj poskytnout především „velice silný signál středoevropské solidarity a podpory ukrajinské svrchovanosti a integrity“. Bezpečnost Ukrajiny se podle něj Rakouska bytostně týká – Schallenberg připomněl, že z Vídně je Ukrajina blíže než nejzápadnější rakouská spolková země Vorarlbersko.

Od EU potřebuje Kyjev „jednotu, rozhodnost a ambicióznost“, pokud jde o možné členství Ukrajiny v evropském bloku, uvedl po jednání s trojicí ministrů šéf ukrajinské dipomacie Kuleba. Podle něj Ukrajina pro Rusko nepředstavuje nebezpečí vojensky, ale tím, že bude silným a fungujícím státem. Své protějšky upozornil, že nyní se tvoří „nová bezpečnostní architektura Evropy na příští desetiletí“. „EU nesmí na Ukrajinu hledět ruskýma očima.“

Lipavský bude jednat se Zelenským

Lipavský druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny, kam se vydal se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem. Ráno absolvoval jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a setkal se také se zástupci Krymských Tatarů, odpoledne by měl hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Před jednáním na ukrajinském ministerstvu zahraničí položili šéfové diplomacií květiny ke zdi přilehlého Mychajlivského kláštera, která připomíná tisíce padlých v bojích na východě země.

V pondělí ministři navštívili takzvanou linii dotyku, která odděluje ukrajinská vládní vojska od Ruskem koordinovaných sil v Donbasu. Ukrajinskému Červenému kříži Lipavský později v Kyjevě předal první z pěti set dovezených balíčků první pomoci.

Diplomatická jednání

Rusko v posledních měsících shromáždilo u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na okupovaném Krymu desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

Moskva popírá, že má v plánu sousední zemi znovu napadnout, a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá Rusko kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu za svého člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Představitelé členských zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance se v posledních dnech střídají na Ukrajině v rychlém sledu. V úterý přicestovala do Kyjeva také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která má rovněž v plánu navštívit konfliktní oblast na východě země. Z Moskvy v úterý do Kyjeva přilétá francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude jednat se svým ukrajinským protějškem Zelenským. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...