Rakouské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance ve Vídni kvůli tomu, že Budapešť propouští z věznic cizince vězněné kvůli pašování lidí. V pondělí to podle agentury Reuters při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. V neděli rakouské ministerstvo vnitra potvrdilo, že zpřísnilo kontroly na hranici s Maďarskem. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí řekl, že propuštění vězněných převáděčů je suverénní rozhodnutí Budapešti a není namířeno proti žádné konkrétní sousední zemi.
„Myslíme si, že je to naprosto špatný signál,“ řekl Schallenberg a dodal, že od maďarského velvyslance požaduje „plné vysvětlení“ ohledně rozhodnutí propouštět z vězení cizince odsouzené kvůli převaděčství.
Agentura APA v neděli napsala, že rakouští policisté se na hranicích s Maďarskem zaměřují hlavně na auta s maďarskými, rumunskými a srbskými poznávacími značkami. Resort vnitra ve Vídni také oznámil, že bude prověřovat, zda je možné pokračování policejní spolupráce s Maďarskem.
„Vyhošťujeme zahraniční zločince a je lepší, když opustí zemi,“ řekl Szijjartó po osobním jednání s rakouským kolegou. Podle agentury MTI zdůraznil, že rozhodnutí Maďarska vyhostit vězněné pašeráky lidí „není namířeno proti žádnému z jeho sousedů“. Šéf maďarské diplomacie dále ujistil, že Budapešť bude nadále zaujímat striktní přístup vůči narušitelům hranic a lidem pomáhajícím pašerákům lidí.
Věznění pašeráků je příliš drahé, tvrdí Budapešť
Na základě nařízení maďarského premiéra Viktora Orbána jsou z vězení propouštěni cizinci odsouzení kvůli převaděčství. Poté musejí z Maďarska do 72 hodin odjet. Za pašování lidí v Maďarsku hrozí dva roky až dvacet let vězení. Vláda v Budapešti k propouštění těchto lidí uvedla, že jejich vydržování ve věznicích vychází státní pokladnu příliš draho.
Podle oficiálních údajů je v maďarských věznicích 2600 cizinců z více než sedmdesáti různých zemí. Ve značné části případů jde o osoby odsouzené kvůli pašování lidí. Podle maďarských médií jde o sedm stovek lidí hlavně ze Srbska, Rumunska a Ukrajiny.
Jejich rozsudky se propuštěním neruší, a pokud by ve stanovené lhůtě z Maďarska neodjeli, museli by zpátky do vězení. Proti propouštění určité skupiny odsouzených protestovali jiní vězni. Pašeráci lidí představují asi třináct procent všech vězňů, kteří si odpykávají tresty v maďarských nápravných zařízeních, napsala APA.
Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner kvůli rozhodnutí Maďarska už v pátek pověřil svého náměstka pro veřejnou bezpečnost, aby navázal kontakt s maďarskými úřady a připravil opatření, která by bylo v případě potřeby možné zavést. Rakouské ministerstvo vnitra také uvedlo, že pašeráci lidí jsou „zločinci fungující v rámci organizovaného zločinu a kvůli jejich brutálnímu chování bývají v ohrožení lidské životy“.
Karner podle APA zdůraznil, že Rakousko bude pokračovat v kontrolách svých hranic. Szijjártó přitom v pondělí Vídeň ostře kritizoval za to, že údajně „proti duchu schengenské smlouvy“ měsíce a dokonce roky ztěžuje Maďarům a dalším cestování do Rakouska, „zatímco Rakušané mohou bez čekání volně cestovat do Maďarska“.
