Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.
Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil Biden po jednání se Scholzem
18 minut
Tisková konference po jednání prezidenta USA s německým kancléřem
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
USA, Německo a NATO jsou připraveny jednotně a společně reagovat, pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, uvedli Biden a Scholz po jednání v Bílém domě. Biden také zdůraznil, že diplomacie a mírová jednání jsou stále nejlepším možným řešením aktuálního napětí na východě Evropy. „Domnívám se, že Putin ví, že invaze na Ukrajinu by byla obrovskou chybou,“ uvedl americký prezident.
„Podnikne-li Rusko invazi, to znamená, že tanky nebo jednotky zase překročí hranici s Ukrajinou, pak už Nord Stream 2 nebude. Skoncujeme s ním,“ prohlásil americký prezident na adresu kontroverzního baltského plynovodu z Ruska do Německa, který kritizovala už předchozí Trumpova administrativa. Když byl pak tázán, jak přesně se to stane, odpověděl jen: „Slibuji vám, že to zvládneme.“
Scholz ve věci Nord Streamu 2 nebyl tak konkrétní. Potvrdil jen obecnou shodu USA a Německa na společném postupu v případě ruské invaze, včetně uvalení sankcí. Německo je také připraveno poskytnout Ukrajině finanční prostředky, které by zajistily její stabilitu, poznamenal Scholz.
Jonáš: Význam plynovodu se přeceňuje
Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš poznamenal, že sporný plynovod není pro německou ekonomiku tak zásadní, jak by se mohlo zdát. Od samotného počátku výstavby plynovodu nešlo jen o ekonomický počin, ale také o mocenský projekt Putinovy vlády. Plynovod nebude v provozu přinejmenším do léta letošního roku, nemá povolení německých ani evropských úřadů.
Ruské firmy, zejména Gazprom, v tuto chvíli ani nevyužívají stávajících kapacit plynovodu, aby dodávaly do Německa více plynu. Není to tedy životně důležitá záležitost, dodal zpravodaj. Na druhou stranu je ale pravda, že Německo nyní vstupuje do nové éry své politiky, kterou provází mimo jiné přechod k obnovitelným zdrojům a nutnost využívat a navýšit spotřebu zemního plynu. Plyn z dlouhodobého hlediska pro Německo tudíž zásadní je, dodal Jonáš.
8 minut
Studio 6: Martin Jonáš o jednání Scholze s Bidenem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí oznámila, že jedná se Spojenými státy, ale také třeba s Norskem, o vyšších dodávkách plynu do zemí Evropské unie. A to právě kvůli nejistotě kolem plynu z Ruska, který teď pokrývá zhruba čtyřicet procent unijních potřeb. Podle von der Leyenové se množí náznaky, že Kreml používá plyn jako prostředek politického nátlaku.
Německo zvýší počet svých vojáků v Litvě
Postoj Berlína je v současné krizi zdrženlivý - a pod drobnohledem. Kyjevu odmítá dodat zbraně v době hrozící ruské invaze a zdráhavě se dosud stavěl i k možnosti zahrnout Nord Stream 2 do případných nových protiruských sankcí. V USA a některých dalších zemích NATO se proto objevily kritické hlasy, které zpochybňují spolehlivost Německa coby aliančního spojence. Sám Scholz čelí v souvislosti s ukrajinskou krizí výtkám kvůli své údajné pasivitě.
V pondělí Německo oznámilo, že zvýší počet svých vojáků v Litvě až o 350. Spolková republika dosud měla v pobaltské zemi kolem pěti set vojáků. Navýšením jejich počtu reaguje na napětí způsobené velkým množstvím ruských jednotek na ukrajinské hranici a podle pozorovatelů také na kritiku, že toho pro Ukrajinu nedělá dost.
Koncentrace pozornosti USA na Německo je podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka celkem logická. Opakovaným odmítáním dodávat zbraně na Ukrajinu nabourává zdánlivou jednotu Aliance právě Německo. To brání i dalším spojeneckým zemím, konkrétně Estonsku, aby tam dodalo v Německu vyrobené zbraně.
„Myslím, že je logické, že se Amerika pokouší s Německem jednat o tom, kam je ochotno ve své podpoře Ukrajině dojít, jestli by nešlo udělat něco více, protože z velkých evropských zemí je jediná, která mluví jiným jazykem,“ řekl Pondělíček v ČT.
Macron jednal šest hodin s Putinem
Washingtonské jednání Scholze s Bidenem nebylo jedinou schůzkou na nejvšší úrovni, ke které v pondělí došlo. Vladimir Putin totiž v kremelských sálech prakticky ve stejný čas přija francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž se snaží hrát co nejaktivnější zprostředkovatelskou roli a s ruským prezidentem jednal téměř šest hodin. V uplynulých dnech si oba státníci telefonovali hned třikrát.
Schůzka nicméně zásadní průlom nepřinesla. Macron po jednání zdůraznil, že nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO; narážel tím na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu.
Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.
28 minut
Brífink po jednání prezidentů Ruska a Francie
Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a poznamenal, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody - ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne - domnívám se, že jiná alternativa (k nim) prostě neexistuje,“ prohlásil.
Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.
Další diplomatická jednání
Ukrajinskou metropoli v pondělí navštívila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která se setkala s hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Jednalo se i o (ne)dodávce německých zbraní Ukrajině.
„Německo opakovaně a veřejně toto rozhodnutí vysvětlilo. My považujeme tato vysvětlení s ohledem na Ukrajinu jako nefér. Věříme, že existuje širší prostor pro to, aby mohlo Německo jednat. Musíme respektovat postoj státu, ale to neznamená, že bychom s tím neměli pracovat,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie.
Kuleba zároveň konstatoval, že Ukrajině se v poslední době dostává větší politické, bezpečnostní a hospodářské podpory. „Její celkový objem v těchto týdnech a měsících přesáhl jeden a půl miliardy dolarů a objem obranných zbraní a vojenského zařízení dodaného na Ukrajinu činí více než tisíc tun,“ oznámil ukrajinský ministr, podle něhož tato podpora posiluje pozici Ukrajiny u jednacího stolu.
Dvoudenní návštěvu Ukrajiny zahájil také český ministr zahraničí Jan Lipavský, společně se svými protějšky ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem.
