Prezident Miloš Zeman nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News prohlásil, že nynější napětí pokládá za slovní válku obou stran, a přál by si, aby to tak i zůstalo. Rusové podle Zemana „nejsou blázni“. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že český prezident se marně snaží poškodit vzájemné vztahy.
„Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali,“ je přesvědčen Zeman. Pokud by nějaký konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta na otázku dvou separatistických oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny. Tamní separatisty Moskva podporuje a řídí už od roku 2014.
Šéf ukrajinské diplomacie v reakci na Zemanova slova napsal na Twitter, že jde o další pokus poškodit ukrajinsko-české vztahy, který skončí neúspěchem. „Těším se na návštěvu Jana Lipavského. Reprezentuje odpovědnou vládu, která chápe nebezpečí ruské agrese vůči Ukrajině pro Česko a pro celou Evropu,“ vzkázal Kuleba.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny v pondělí.
Zemanova vyjádření sledují i ruská média. Agentura TASS hodnotí výroky tak, že český prezident „vystoupil proti vyslání jednotek NATO na Ukrajinu“. To ovšem česká vláda ani další spojenci v Alianci nenavrhují.
Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva odmítá náznaky, že má v plánu Ukrajinu napadnout, a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost.
Od Spojených států a NATO žádá Kreml kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. NATO i Spojené státy tento požadavek Moskvy odmítají.
České vojáky na východních hranicích NATO si Zeman nepřeje
K českému daru Ukrajině v podobě čtyř tisíc dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun, jak o něm rozhodla vláda Petra Fialy (ODS), Zeman poznamenal, že jako ekonom by munici místo darování prodal, ale chápe argumenty, že Česko tyto granáty nepotřebuje, protože jsou určeny pro děla, která se vyřazují z provozu.
Prezident také avizoval, že by nepodpořil vyslání českých vojáků k východním hranicím NATO. „Považuji to za chřestění zbraněmi,“ tvrdí. O tom, že nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet, hovořil Lipavský koncem ledna po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do v neděli objasnila, že česká vláda se „nyní nechystá vyslat vojáky k obraně Ukrajiny“. Česko se zapojuje do cvičení jednotek NATO na východním křídle, ale vždy jsou to země Severoatlantické aliance, dodala.
Premiér Petr Fiala (ODS) začátkem týdne ujistil ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise, že Česká republika stojí plně za Ukrajinou a odmítá jakékoli formy ruské agrese. Česká vláda se v lednu rozhodla darovat Kyjevu přes čtyři tisíce dělostřeleckých granátů zhruba za 37 milionů korun, které by měly pomoci zvýšit obranyschopnost ukrajinské armády.
Napětí ohledně Ukrajiny přetrvávalo navzdory diplomatickým aktivitám i v posledních dnech. Washington ve čtvrtek prohlásil, že má informace o tom, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných zpráv, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu. Kyjev je ale zdrženlivější a ministr obrany Oleksij Reznikov ve čtvrtek řekl, že riziko výrazné eskalace konfliktu je v tuto chvíli nízké.
Zpráva BIS k Vrběticím byla označena jako důvěrná, řekl Zeman
Vztahy Prahy a Moskvy od loňského roku poznamenávají zjištění tajných služeb o zapojení ruských agentů do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. V posledních dnech se diskutuje hradní skartace zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) k této kauze. Prezidentská kancelář prohlásila, že se nejednalo o omyl, ale skartaci podle řádu.
Podle Zemana jde o bouři ve sklenici vody, prezident se zároveň podivil tomu, že dokument adresovaný Hradu nenesl označení tajný, nýbrž důvěrný. „Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud jí přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ tvrdí Zeman.
Civilní kontrarozvědka odmítla sdělení hradní kanceláře, podle nějž dokument dorazil na Hrad v hrubém nepořádku. BIS připustila pouze drobnou administrativní chybu.
Zeman v neděli nepřímo naznačil, že neexistují důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku.
Sněmovní bezpečnostní výbor tento týden doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a archivní a spisové službě ministerstva vnitra, aby zkontrolovaly to, jak se v prezidentské kanceláři dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací. Záležitostí se výbor chce zabývat znovu koncem února, pozval i zástupce prezidentské kanceláře.
