V Rakousku platí na deset dnů lockdown pro neočkované, postihne dva miliony lidí

Nahrávám video
Události: V Rakousku platí na deset dnů lockdown pro neočkované
Zdroj: ČT24

V Rakousku začala platit celostátní uzávěra pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti nemoci covid-19 či se v posledních 180 dnech nezotavili z koronavirové nákazy. Z omezení, které má zatím platit deset dní, jsou vyjmuty děti mladší 12 let, přičemž lidí s jednou dávkou vakcíny se lockdown netýká, pokud předloží negativní PCR test.

Neočkovaní mohou od pondělí opouštět domov jen kvůli cestě do práce či do školy, k lékaři, na nákup nezbytně nutných věcí a na zdravotní procházky. Policie je bude kontrolovat namátkově. Za porušení nařízení hrozí podle agentury DPA pokuta až 1450 eur (36 600 korun).

Lockdown pro neočkované v Rakousku, které má zhruba 8,9 milionu obyvatel, postihne přibližně dva miliony lidí. „Nečiníme tento krok s lehkým srdcem, ale bohužel je nutný,“ prohlásil v neděli kancléř Alexander Schallenberg a dodal, že existuje významný rozdíl ve výskytu nákazy mezi očkovanými a neočkovanými.

Ve hře je i zákaz vycházení pro všechny

Ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein v neděli večer v televizi ORF řekl, že dalším opatřením by mohl být zákaz vycházení po 22:00 hodině pro všechny občany. V takovém případě by musely být omezeny i otvírací doby barů a restaurací. Tento návrh je na stole a rozhodne se o něm ve středu, prohlásil Mückstein.

„Všichni jsme na jedné lodi,“ řekl ministr. Pokud se má zabránit všeobecnému lockdownu, je podle něj nezbytné omezení kontaktů mezi lidmi.

Spolkový kancléř Schallenberg se ale v pondělí vyslovil proti novým opatřením v noční gastronomii, čímž se podle agentury APA postavil proti návrhu Mücksteina. „V tuto chvíli nepředpokládám, že bychom znovu zasahovali do noční gastronomie,“ řekl kancléř rozhlasové stanici Ö1. Podle něj není správné požadovat po očkovaných, aby prokázali solidaritu s neočkovanými. „Samozřejmě nevylučuji, že přitvrdíme,“ zopakoval Schallenberg.

V pondělí započatý lockdown označil Schallenberg za obrovský krok. Cílem podle něj je neočkované přimět k vakcinaci, a ne „zavřít očkované“.

Kromě toho končí přechodná fáze, kdy na pracovištích stačilo nosit respirátor třídy FFP2 místo prokázání očkování, uzdravení nebo negativního testu. Toto pravidlo (3G) platí na všech pracovištích, kde se vyskytuje fyzický kontakt se zákazníky a kolegy. Kontrolovat opatření mají zaměstnavatelé, namátkově je mají provádět i úřady. Zaměstnancům hrozí za porušení nařízení pokuta ve výši do 500 eur, zaměstnavatelům až 3600 eur.

V Rakousku epidemie v posledních dnech výrazně sílí, země zaznamenává nové rekordy v denních počtech nově nakažených. V sobotu úřady registrovaly dosud nejvyšší přírůstek 13 152 infikovaných. V neděli ohlásily 11 552 pozitivních testů za uplynulých 24 hodin, což je nejvyšší nedělní hodnota od začátku pandemie. Dalších 17 lidí v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 32 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...