Premiér Petr Fiala (ODS) je na návštěvě Rakouska, kde jednal s tamním spolkovým kancléřem Karlem Nehammerem. Hlavními tématy schůzky byla migrační situace v Evropě, rozšiřování Evropské unie, ruská invaze na Ukrajině a česko-rakouská spolupráce v oblasti dopravy nebo energetiky. Českého předsedu vlády přijme také prezident Alexander Van der Bellen. Setká se také se zástupci rakouské podnikatelské sféry.
„Česko dokázalo přijmout největší počet ukrajinských uprchlíků na obyvatele, za to jsme rádi, ale zmenšuje to naše možnosti přijmout někoho dalšího. Nelegální migrace je navíc i obchodování s lidským neštěstím, musíme s ní aktivně bojovat. Rakousko patří k zemím, které nejvíce zasáhla, a jsem rád, že v Evropské unii postupujeme společně,“ uvedl Fiala.
Kancléř Nehammer označil český přístup k ukrajinským migrantům za impozantní. „Chtěl bych vyjádřit respekt za to, co Česká republika dokázala, a také za její boj proti migraci, která masivně ohrožuje bezpečnost EU,“ sdělil.
Rakousko společně s dalšími středoevropskými zeměmi nyní jedná o koordinaci opatření, která by navázala na zavedení kontrol volného pohybu osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Vlády středoevropských zemí zavedením kontrol postupně reagovaly na zvýšené počty migrantů mířících do Evropy.
Co se týče otázky migrace, české i rakouské názory i případné metody k jejímu řešení jsou velmi podobné, řekl zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan. „Obě země již několik týdnů provádějí namátkové kontroly na hranicích a migraci považují za zásadní problém. Vyzývají k tomu, aby se situace řešila celoevropsky, a to zejména posílením hranic schengenského prostoru,“ uvedl zpravodaj.
Rakousko je jedním z cílů migrantů
Zástupci zemí Visegrádské skupiny, mezi které patří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, se minulý týden s delegáty Německa a Rakouska dohodli na pravidelných schůzkách. Jejich cílem má být přitom zlepšení koordinace v řešení nelegální migrace.
Vlády středoevropských zemí zavedly kontroly, aby postupně reagovaly na zvýšené počty migrantů mířících do Evropy. „Nemáme radost z dočasných kontrol na vnitřních hranicích Schengenu. Pomáhají v boji proti migraci, ale účinnější by bylo řešit příčiny, a to můžeme jen na evropské úrovni. Od toho jsme bohužel daleko,“ doplnil Fiala.
Zatímco Česko představuje pro migranty spíše tranzitní zemi, podle Šilhana je Rakousko jednou z jejich cílových destinací a loňský rok představovalo zemi s nejvyšším počtem žadatelů o azyl v přepočtu na počet obyvatel. „Také letos mají být ta čísla výrazně nad očekávaným průměrem, jak dával vědět rakouský kancléř Nehammer i šéf zdejší diplomacie Alexander Schallenberg,“ doplnil novinář.
Šilhan dodal, že česko-rakouské vztahy byly dříve zatíženy odlišným přístupem obou zemí k jaderné energetice. „Nyní se zaměřily na ty projekty, kde mají větší společný zájem, a to například na téma ropovodu TAL, kterým proudí ropa z Itálie přes Rakousko a Německo. Je to projekt, od kterého si Česko slibuje, že se zbaví energetické ropné závislosti na Rusku,“ podotkl zpravodaj.
Fiala s Nehammerem v říjnu společně navštívili Izrael krátce po útoku teroristického hnutí Hamás na jih židovského státu. Český premiér tehdy letěl vládním speciálem do Izraele se zastávkou ve Vídni, kde přistoupil Nehammer.
Vzpomínka na Karla Schwarzenberga
Karel Schwarzenberg po pádu komunismu spojoval Evropu a desetiletí se zasazoval o její růst, řekl také Nehammer po setkání s Fialou. Sobotního státního pohřbu bývalého ministra zahraničních věcí, poslance a senátora se nezúčastní. Zapálí za něj ale svíčku v kapli, uvedl.
Schwarzenberg, příslušník jedné z nejstarších šlechtických rodin v Evropě, zemřel v neděli 12. listopadu ve Vídni ve věku 85 let.
„Historie Rakouska a Česka je úzce propojena. Máme společné velké historické dědictví a mimořádné osobnosti, které se angažovaly v našich zemích. K nim patří Karel Schwarzenberg, na něhož vzpomínáme i v Rakousku. Byl to muž, který stavěl mosty, když se zhroutil komunismus, zasazoval se o spojování Evropy, aby se lidé potkávali v míru a pokoji,“ prohlásil Nehammer.
Fiala ocenil, že v pondělí s kancléřem mohl mluvit o tématech, které Česko a Rakousko mají společné. „Osobnost Karla Schwarzenberga je toho příkladem,“ řekl.
