Český premiér Petr Fiala (ODS) navštívil Izrael, kde jednal se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Řekl, že Česko je díky silnému obrannému průmyslu připraveno poskytnout Izraeli pomoc.
Zahraniční zpravodaj ČT Michal Kubal návštěvu označil za gesto solidarity. „Podle toho, co jsme měli možnost slyšet z českých diplomatických zdrojů, tak o tom, že by premiér Fiala zamířil do Izraele, se začalo mluvit hned po teroristických útocích,“ řekl Kubal. Česká a izraelská vláda měly jednat v Praze dva dny po útocích.
„Nový termín našeho setkání jsme zvolili záměrně den před jednáním Evropské rady, abych měl co nejčerstvější informace ze země a také nové argumenty pro podporu Izraele v Radě. V Bruselu budu usilovat o to, aby Rada potvrdila jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu,“ napsal Fiala na sociální síti X.
Česká republika je díky svému silnému obrannému průmyslu připravena poskytnout Izraeli pomoc, řekl Fiala. Izrael má o určitou formu pomoci zájem, podrobnosti ale sdělovat nechtěl. Premiér řekl, že s Netanjahuem hovořil mimo jiné o konkrétních formách pomoci v dalších týdnech: „Česká republika už poslala některé komponenty pro balistickou ochranu jednotlivých osob, jsme připraveni pomoci i dalšími věcmi, které nám umožňuje silný obranný průmysl, který Česko má.“
Po politických jednáních Fiala navštívil v nemocnici Ichilov v Tel Avivu.
Uvědomit si, kdo je agresor a kdo oběť
V rozhovoru pro ČT uvedl český premiér, že návštěva splnila jeho očekávání. „Hlavním cílem bylo vyjádřit podporu, a to i osobně na místě, to je vždy důležité.“
Řekl, že se také setkal se spoustou lidí, kteří byli přímo či nepřímo zasaženi útokem Hamásu 7. října. „Myslím, že naše povinnost je nad těmi věcmi uvažovat i v širších souvislostech a uvědomit si dobře, tak jak jsme to udělali v případě Ukrajiny, kdo je agresor a kdo je oběť.“
Dodal, že hrůzy, které Izrael zažívá, jsou strašné a je důležité vidět to na vlastní oči, mluvit s dotčenými a říci jim, že Česko na nimi stojí.
Agentura APA v úterý uvedla, že Rakousko a Česko patří k těm zemím EU, které současné odvetné akce izraelské armády považují za legitimní sebeobranu. Na druhé straně jsou státy jako Belgie, Irsko a Španělsko, které se na postup Izraele v Pásmu Gazy dívají kriticky a vzhledem k vysokému počtu obětí z řad civilistů požadují humanitární příměří.
Šéfové států a vlád zemí EU se v Bruselu sejdou ve čtvrtek a v pátek, konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás bude jedním z hlavních témat diskuse. „Každý hlas, který bude stát na straně Izraele v rámci diskuse, která se dá očekávat v pátek na summitu Evropské unie, bude hrát klíčovou roli,“ míní Kubal.
Fiala odsoudil Hamás a podpořil Izrael
„Hamás je teroristická organizace, podle toho k ní musíme přistupovat, musíme si být jistí tím, že žádné evropské peníze nebudou využity na podporu terorismu,“ řekl Fiala. Izrael je podle něj klíčovým spojencem Česka. „Má právo na mír a bezpečnost a Česká republika stojí pevně po jeho boku,“ poznamenal.
Fialovo prohlášení kopíruje mandát, který premiérovi pro jednání v Bruselu ve středu schválila česká vláda. „Premiér bude prosazovat, aby Rada potvrdila jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu,“ řekl novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Součástí mandátu je i prohlášení, že Hamás je teroristickou organizací a je nutné zajistit jeho izolaci. „I kvůli tomu podporujeme v rámci mandátu přezkoumání rozvojové pomoci EU a zastavení veškerých plateb, dokud kontrola nebude dokončena,“ řekl Rakušan.
Mluvčí české vlády Václav Smolka sdělil, že kromě podpory na Evropské radě Fiala s Netanjahuem hovořili o aktuální situaci a možném vývoji a o dalších formách podpory Izraeli, například materiální pomoci. Fiala jednal i s prezidentem Jicchakem Herzogem, hovořil s ním mimo jiné o rukojmích, které drží Hamás, a také o česko-izraelských vztazích obecně.
S Fialou do Izraele přijel i rakouský kancléř
Český vládní speciál odstartoval ráno z Prahy, do Izraele letěl se zastávkou ve Vídni, kde přistoupil Nehammer. Podle agentury APA, která se odvolává na informace rakouského spolkového kancléřství, kancléř při odpoledním setkání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem zdůraznil právo Izraele na sebeobranu. Odsoudil též teror Hamásu a požadoval propuštění rukojmích.
„Izrael má plné právo se bránit - v souladu s mezinárodním právem,“ řekl Nehammer. „Všichni lidé v Izraeli, v Rakousku, v Evropě a ve světě mají žít v bezpečí, protože neexistuje větší nepřítel demokracie než strach,“ dodal a slíbil, že v Rakousku učiní vše pro boj proti antisemitismu a pro podporu židovského života. Herzog poděkoval Nehammerovi za solidaritu.
Agentura APA uvedla, že měl Nehammer na programu středeční návštěvy v Izraeli také „podrobný telefonát“ se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. Fiala podobný hovor neplánuje, sdělil na dotaz ČTK mluvčí české vlády Václav Smolka.
Setkání s rodinou české oběti teroristů
Bodem Fialova programu bylo také setkání s rodinou Orana Elfasiho zavražděného Hamásem. Úmrtí potvrdilo minulý týden české ministerstvo zahraničí. Podle serveru Novinky.cz dvaadvacetiletý muž zahynul při útoku v kibucu Nirim, jde zatím o jedinou známou českou oběť útoku.
Po útocích Hamásu Izraeli vyjadřuje podporu řada západních zemí. V úterý Izrael navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron, který kromě Netanjahua jednal i s šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem v Ramállahu na okupovaném Západním břehu. Z Izraele pak odletěl do Jordánska.
V Izraeli už také byli například německý kancléř Olaf Scholz či britský premiér Rishi Sunak. Minulý týden do Izraele přijel americký prezident Joe Biden.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) přicestoval do Izraele z ministerského zasedání Evropské unie v Ománu 10. října, jednal také s prezidentem Herzogem i se svým protějškem Elim Kohenem. Společně s Lipavským se prvním repatriačním letem do Česka následně vrátilo čtyřiatřicet českých občanů.
Hamás v sobotu 7. října Izrael i svět zaskočil masivním útokem právě z Gazy na jih Izraele, kde podle tvrzení izraelských úřadů pozabíjel na 1400 lidí, většinou civilistů. Více než 220 lidí odvlekl do Gazy.
Misi v EU premiérovi nezávidím, řekl Dvořák
Ministr pro evropské záležitost Martin Dvořák (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že vyjádření podpory Izraeli je „nesmírně důležité a potřebné“. „Je otázka, jak moc se na tom sedmadvacítka dokáže shodnout. Vůbec panu premiérovi tuto misi nezávidím,“ poznamenal.
Upozornil na to, že český postoj směrem k Izraeli bývá menšinový. „Evropa by v tomto případě měla jasně respektovat, kdo je agresor, kdo tu věc vyvolal a jakým způsobem,“ řekl.
„Evropská unie by měla jednoznačně označit Hamás za původce tohoto konfliktu,“ souhlasil bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (Socdem). Je však třeba vzít v potaz také možné následky „odvetné operace, která je legitimní“ v „křehkém regionu“.
Dvořák podezřívá Hamás, že na Izrael schválně zaútočil brutálním způsobem, aby Jeruzalém vyprovokoval k „příliš brutální reakci, kterou by pak vydávali za nehumánní chování Izraele vůči civilnímu obyvatelstvu“. Připomněl, že teroristé Hamásu často používají civilisty jako lidské štíty. Spojenci by podle něj neměli Jeruzalému stanovovat limity.
Podle Petříčka zastávají váhavé postoje k podpoře Izraele zejména státy, které zastávaly dvoustátní řešení v regionu. „Česká republika dlouhodobě upozorňuje, že aby se toho dosáhlo, musí i Palestinci udělat svůj domácí úkol,“ řekl s tím, že volby se na palestinském území neodehrály od roku 2006.
Oceňuje návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který zamýšlí rozšířit koalici proti Islámskému státu i na boj proti Hamásu. „I v tomto směru bychom mohli jasně odlišit, že nebojujeme s palestinským civilním obyvatelstvem, bojujeme s teroristickou organizací, a to je Hamás,“ řekl exministr.
Žantovský: Útok bude koncem Netanjahua
Velvyslanec v Izraeli v letech 2003 až 2009 a zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský se domnívá, podobně jako u Ukrajiny, že ani v případě Izraele není v Evropské unii vždy stoprocentní jednota.
„V řadách Evropské unie se už projevily určité rozdíly, co se týče pokračování hospodářské pomoci palestinské autonomii a zejména té její části, která se dostane až do Gazy a do rukou Hamásu. Ale o tom, že Izrael utrpěl strašlivý teroristický útok, doufám, rozdílná diskuse nebude.“
Žantovský si je rovněž jistý, že tato katastrofa znamená konec kariéry Benjamina Netanjahua. „Ale k tomu konci nedojde okamžitě, nedojde k němu během období, kdy Izrael plánuje, organizuje a provede svoji operaci. Až toto období skončí, tak premiér Netanjahu zcela jistě odejde. A to, s jakou vinou odejde, bude hodně záležet na tom, jak bude operace provedena,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24.
