Budeme při vás stát v „nejtemnější hodině“, řekl Sunak v Izraeli Netanjahuovi

„Vím, že přijímáte všechna preventivní opatření pro to, abyste se vyhnuli ublížení civilistům. To je v přímém kontrastu s tím, co dělá Hamás,“ řekl Sunak Netanjahuovi a ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby. 

„Jsem hrdý, že tu s vámi mohu stát. V nejtemnější hodině Izraele jako váš přítel. Budeme při vás solidárně stát. Budeme stát při vašem lidu a také chceme, abyste vyhráli.“

Netanjahu po jednání se Sunakem prohlásil, že jedním z cílů krvavého útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října bylo zhatit mírové snahy Izraele v regionu. Netanjahu hovořil o „dlouhé válce“ s Hamásem, při které bude Izrael podle něj potřebovat britskou podporu i jednotu vlastních obyvatel. „Nikdy jsem neviděl Izraelce jednotnější než nyní,“ poznamenal Netanjahu.

Sunak: Obětí Hamásu je i palestinský lid

Jednání izraelské diplomacie v poslední době, konkrétně snahy normalizovat vztahy s arabskými státy, uvedl také americký ministr zahraničí Antony Blinken jako jednu z možných motivací Hamásu pro útok na Izrael. Údajně blízko dohody o formálním zahájení diplomatických vztahů byl Izrael se Saúdskou Arábií.

Saúdská Arábie se nepřipojila k takzvaným Abrahámovým dohodám zprostředkovaným Spojenými státy, na jejichž základě s Izraelem normalizovaly diplomatické vztahy například Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn. V posledních měsících nicméně Rijád a Jeruzalém o normalizaci vztahů jednaly, a to údajně úspěšně. Izrael podle zářijového prohlášení očekával uzavření dohody „v první čtvrtině roku 2024“.

„Obětí Hamásu je i palestinský lid,“ podotkl taktéž britský premiér, který totéž řekl i prezidentu Jicchaku Herzogovi, s nímž se setkal před Netanjahuem a kterého rovněž ujistil o britské solidaritě. „Byli jste s námi od prvního momentu, jsme ohromně vděční za váš respekt, vítáme vás s otevřeným srdcem,“ řekl Sunakovi Herzog.

Downing Street už minulý týden oznámila, že britské námořnictvo na východ Středozemního moře vyšle dvě lodě a několik helikoptér k „posílení regionální stability“, například aby „zamezily dodávkám zbraní teroristickým skupinám“.

Herzog kritizoval BBC

Kromě vřelých slov si izraelský prezident, stejně jako jiní izraelští představitelé, ovšem postěžoval na způsob, jakým britská veřejnoprávní stanice BBC informuje o konfliktu. „Způsob, kterým BBC popisuje Hamás, je zkreslením reality. Vím, že sám se angažovat nemůžete, ale musí se zdvihnout nějaká nevole veřejnosti, která docílí nápravy,“ poznamenal Herzog.

Sunak se ke způsobu práce BBC šířeji nevyjadřoval, řekl však, že „činy Hamásu bychom měli nazývat hrůzným terorismem“. Ačkoliv Velká Británie považuje Hamás za teroristickou organizaci, BBC v redakčních projevech a textech toto označení nepoužívá, jelikož jej považuje za sugestivní. 

Sunak je po německém kancléři Olafu Scholzovi a americkém prezidentovi Joeovi Bidenovi třetím lídrem ze skupiny vyspělých ekonomik G7, který od začátku války Izraele a Hamásu navštívil Izrael. O cestě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Izraele média spekulují.

Žantovský: Civilizovaný svět stojí za Izraelem

„Tyto návštěvy jsou nesmírně důležité. Dávají najevo, že civilizovaný svět proti tomuto barbarství musí stát na straně Izraele a podpoří ho v jeho úsilí se té hrozbě ubránit,“ uvedl pro ČT bývalý diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský. Zmínil také, že je rád, že se první v této řadě objevil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Dodal, že státy dávají najevo podporu i v praktické rovině. „K břehům Středomoří se přiblížilo uskupení americké páté flotily v čele s letadlovou lodí Gerard Ford, což je nejsilnější, největší a nejmodernější plavidlo tohoto druhu na světě. A v médiích nebylo tolik zaznamenáno, že  v tom uskupení jsou i britská plavidla. Není to jen výraz britské solidarity, ale širší výraz toho, že západ stojí za Izraelem,“ podotkl Žantovský.