Novým rakouským kancléřem bude dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Na tiskové konferenci ve Vídni o tom informoval sám Nehammer, který představil i několik dalších změn ve vládě lidovců a Zelených.

Kaskádu rošád v nejvyšších patrech rakouské politiky spustil 9. října Kurz, vyšetřovaný pro podezření z korupce, když oznámil odchod z čela vlády. O dva dny později ho ve vedení kabinetu vystřídal tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.

I on však dal tento čtvrtek svou funkci k dispozici. Dvaapadesátiletý politik, jehož působení v úřadu kancléře bude v Rakousku nejkratší od druhé světové války, tak reagoval na Kurzovo překvapivé oznámení, že odchází z čela lidovců a úplně se stahuje z politiky.

Z řad rakouských lidovců se od té chvíle ozývalo, že nový šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) by měl stanout také v čele kabinetu. V pátek se strana usnesla na tom, že oba posty obsadí právě ministr vnitra a bývalý voják Nehammer.

Ministerské výměny

V příštích dnech ho čeká hodně práce nejen s napravováním pošramocené pověsti vlády, ale také s obsazením některých klíčových postů. V první řadě jde o funkci ministra financí, v níž, jak ve čtvrtek oznámil, končí lidovec Gernot Blümel.

Nehammer by ho rád nahradil Magnusem Brunnerem, který zatím působí jako státní tajemník na ministerstvu životního prostředí a zároveň je šéfem rakouského tenisového svazu.

Na ministra vnitra Nehammer navrhne poslance dolnorakouského parlamentu Gerharda Karnera. Do čela diplomacie se má vrátit Schallenberg. Koaliční Zelení se změnami na lidoveckých ministerstvech souhlasí.

Kurzova aféra

Problémy rakouské vlády do velké míry souvisejí s policejním vyšetřováním, kterému čelí Kurz. Státní zastupitelství ho i několik nejbližších kolegů vyšetřuje pro podezření, že v roce 2016 nechali za více než milion eur (přes 25 milionů korun) z peněz daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného míněni zfalšované v Kurzův prospěch. To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.

Právě s vyšetřováním dal ve čtvrtek pětatřicetiletý Kurz, který se cítí být nevinen, svůj politický konec do bezprostřední souvislosti.

Nehammer, který je členem vládních lidovců (ÖVP), zastával ve vládě lidovců a Zelených od ledna 2020 funkci ministra vnitra. Ve funkci kancléře nahradil Alexandera Schallenberga a předsedá také lidovcům, které před ním vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Nehammer byl v letech 2016 až 2018 generálním tajemníkem lidoveckého svazu zaměstnanců a zaměstnavatelů ÖAAB, od roku 2018 do 2020 generálním tajemníkem ÖVP, v letech 2017 až 2020 byl poslancem Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu.

Nehammer se před nedávnem v Rakousku dostal pod palbu kritiky a čelil výzvám některých opozičních politiků k odstoupení hlavně kvůli tomu, že rakouská kontrarozvědka nenahlásila neúspěšný pokus o nákup munice na Slovensku příslušným justičním orgánům.

Po útoku v listopadu 2020 ve Vídni, kde dvacetiletý Vídeňan s albánskými kořeny zastřelil čtyři lidi, Nehammer slíbil lepší koordinaci a sdílení informací tajných služeb a úřadů v boji s terorismem. Pachatel, který patřil mezi příznivce teroristické organizace Islámský stát, byl již v roce 2019 odsouzen kvůli teroristickému spolčení, ale byl brzy předčasně propuštěn. Nehammer prohlásil, že útočník dokázal ošálit justici předstíranou snahou o deradikalizaci, díky čemuž byl osvobozen, a ministr vnitra také přiznal další chyby, kterých se dopustily rakouské úřady před atentátem.

Vystudoval politickou komunikaci na univerzitě v Kremži. Nehammer, který dosáhl vojenské hodnosti poručíka, pracoval mimo jiné jako instruktážní školitel pro informační důstojníky na ministerstvu obrany a jako školitel pro strategickou komunikaci pro různé instituce.

Narodil se 18. října 1972 ve Vídni. Je ženatý, manželka Katharina byla v roce 2020 mluvčí rakouského ministerstva obrany. Má dvě děti.

Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer
Zdroj: ČTK/image stock&people

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...