Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz opouští politiku. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer. Ten by mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Podle Schallenberga by měl být šéfem vlády a lidové strany jeden člověk a on na funkci předsedy lidovců kandidovat nehodlá. Odchod z politiky oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).
Rakouská politika přišla o nejvýraznější postavu posledních let. Kurz odchází do ústraní
Události: Exkancléř Kurz končí v politice (zdroj: ČT24)
Kurz svůj krok zdůvodnil v první řadě nedávným narozením svého syna, ale také tím, že jeho nadšení pro politiku oslabilo. Kromě toho mluvil o „honu“ na svou osobu, čímž měl na mysli trestní stíhání ze strany protikorupčního státního zastupitelství, shrnul exkancléřovo vyjádření web deníku Der Standard.
„Bylo mi velkou ctí sloužit deset let republice,“ uvedl Kurz, který podle svých slov doufá, že přispěl k tomu, aby se Rakousko „posunulo alespoň o kousek kupředu správným směrem“. Dodal, že za všechny zkušenosti z vysokých politických funkcí, které sbíral už od 25 let, je nesmírně vděčný.
Web bulvárního listu Kronen Zeitung už před oficiálním prohlášením napsal, že Kurzův odchod do ústraní souvisí s narozením syna. Když Kurz uviděl své čerstvě narozené dítě, tak „mu to došlo“, napsal deník s odkazem na lidi z exkancléřova okolí. Syn Konstantin se Kurzovi a jeho partnerce Susanne Thierové narodil minulý týden v sobotu.
Média: Nehammer bude předsedou strany i vlády
Kurz se v pátek vzdá pozice šéfa lidoveckého poslaneckého klubu, v níž ho nahradí August Wöginger. Všechny další funkce složí v následujících týdnech.
Podle rakouských médií je Kurzovým nejpravděpodobnějším nástupcem ministr vnitra Nehammer. Některá média spekulují i o ministryni pro evropské záležitosti Karoline Edstadlerové, ta má však podle těchto informací výrazně menší šanci post získat.
Rozhodnutí Kurze s „velkým respektem“ přijal vicekancléř za koaliční Zelené Werner Kogler. „Na začátku roku jsem řekl, že Kurz musí pryč, teď je pryč,“ poznamenal naopak šéf opozičních Svobodných Herbert Kickl, podle něhož exkancléř neustál zvyšující se tlak. Podobně to vidí i předsedkyně taktéž opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela-Rendiová-Wagnerová, podle níž se takový krok dal čekat.
Zpravodaj ČT Obrovský: Jde o zásadní změnu pro rakouskou politickou scénu (zdroj: ČT24)
Odchod z rakouské politiky ohlásil také ministr financí Blümel. Činí tak prý hlavně pro svou rodinu, která byla kvůli jeho politické činnosti opakovaně konfrontována s výhrůžkami smrtí. Ke konečnému rozhodnutí přispělo i odstoupení Kurze, připustil Blümel, jenž je exkancléřovým blízkým spojencem a čelí obvinění v korupční kauze loterijní společnosti Casinos Austria.
V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Schallenberg. Potvrdily se i spekulace tisku, že dvaapadesátiletý politik ve funkci brzy skončí. Sám v podvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, „jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky“ pro její další směřování.
„Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady – šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska – by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou,“ uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.
Zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil „velký respekt“.
Kurz po obvinění odstoupil
Kurz, který byl nejmladším kancléřem v dějinách Rakouska, odchod z čela vlády oznámil 9. října kvůli obvinění z úplatkářství a zpronevěry. V čele koaliční vlády se Zelenými jej nahradil tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.
Státní zastupitelství Kurze a několik jeho nejbližších kolegů stíhá kvůli podezření, že v roce 2016 nechali za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v Kurzův prospěch, což mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.
Kurz nyní obvinění znovu odmítl. „Těším se na den, i když to může trvat roky, kdy budu moci u soudu prokázat, že obvinění jsou bezdůvodná,“ poznamenal. „Nejsem ani svatý, ani zločinec,“ uvedl. Připustil, že se v politice samozřejmě dopustil chyb, ale vždy se snažil dělat to nejlepší.
Kurz dále čelí obvinění z křivé výpovědi před parlamentním vyšetřovacím výborem, a to v případu dosazení svého blízkého spolupracovníka Thomase Schmida do čela státního holdingu Öbag. I toto obvinění politik opakovaně odmítl. Obviněno je v různých kauzách také několik dalších lidí z exkancléřova okolí.
Kauzy se projevily i na preferencích lidovců, kteří v posledních týdnech výrazně ztratili. „Před dvěma lety v parlamentních volbách, v kterých byl Kurz jasným lídrem, získali skoro 38 procent hlasů. Teď se jejich preference podle průzkumů pohybují kolem pětadvaceti procent. Poprvé po dlouhé době se také vyrovnaly preference dvou tradičních rakouských politických stran, tedy lidovců a sociálních demokratů. Obě tyto strany se nyní pohybují kolem 25 procent,“ připomněl zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Podle posledního průzkumu, který byl zveřejněný minulý víkend, by nyní volby vyhráli sociální demokraté (SPÖ) s 26 procenty hlasů, lidovci by skončili druzí s 23 procenty.
Dvojnásobný kancléř
Kurz stál v čele rakouské vlády dvakrát. Nejprve od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho lidovci vytvořili koalici s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Vláda se ale rozpadla kvůli skandálu tehdejšího šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho.
Podruhé se Kurz, který byl v obou případech nejmladším premiérem světa, do čela kabinetu dostal v lednu 2020. Tehdy koalici sestavil se Zelenými, kteří nakonec kvůli vyšetřování začali tlačit na jeho odchod.
Za budoucí hvězdu rakouské politiky byl Kurz považován minimálně od roku 2013, kdy se jako teprve sedmadvacetiletý stal ministrem zahraničí. Už předtím, ve svých čtyřiadvaceti letech, nastoupil do funkce státního tajemníka pro integraci na ministerstvu vnitra. O své profesní budoucnosti chce Kurz rozhodnout během příštího roku.