Sebastian Kurz odstoupil z funkce rakouského kancléře

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Kurz v sobotu v krátkém vystoupení před novináři zdůraznil, že krok neznamená přiznání viny. Obvinění, která jsou vůči němu vznášena, opět označil za falešná. „Moje země je pro mě důležitější než má osoba,“ řekl Kurz. Lidovecký vládní tým však podle něj má pokračovat v práci. Odstupivší kancléř zůstane nadále předsedou ÖVP a nově chce zastávat i funkci předsedy lidoveckého poslaneckého klubu v Národní radě.

K odstoupení jej vyzvalo v pátek vedení Zelených, se kterými lidovecká ÖVP tvoří vládu, další spolupráci si s ním již nedokážou představit. Pokud by Kurz funkci neopustil, přidali by se Zelení k hlasování o nedůvěře, které opozice avizovala na úterý. Vyzvali také lidovce, aby ve vládě Kurze nahradili někým bezúhonným.

Zelení považují Schallenberga za vhodného nástupce

Předseda Zelených a vicekancléř Werner Kogler Kurzovo odstoupení proto v sobotu uvítal. „Považuji to vzhledem k aktuální situaci za správný krok pro budoucí práci vlády odpovědné za Rakousko a pro respekt Rakouska v zahraničí,“ prohlásil.

„Spolupráce s ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem byla dosud velmi konstruktivní,“ naznačil Kogler ochotu přijmout Kurzem navrhované řešení. Se Schallenbergem chce jednat v neděli. Později Kogler dodal, že byla zvolena varianta, kterou lidovcům navrhli Zelení, tedy že vláda může pokračovat se Schallenbergem v čele.

Spolkový manažer opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Christian Deutsch v sobotu kancléřovo odstoupení označil za dávno očekávaný krok, ale to, že se Kurz nestáhl zcela a chce pokračovat jako šéf poslaneckého klubu, jako by se nic nestalo, podle Deutsche ukazuje, že ÖVP nechce nic měnit a neúnavně pokračovat v „systému Kurz“.

Podle deníku Der Standard Kurzův krok nepřekvapil prezidenta Alexandera Van der Bellena, který na konci týdne jednal se všemi předsedy parlamentních stran. K dalšímu postupu by se mohla hlava státu vyjádřit nejdříve v neděli.

Každý šéf vlády jmenovaný prezidentem musí disponovat většinou v Národní radě. Odcházející kancléř musí před uvedením do funkce toho nového formálně podat písemnou demisi. Výměna v kancléřské funkci se tak dá očekávat až v pondělí.

Za ztrátou křesla kancléře stojí korupční skandál

Kancléře a dalších devět lidí viní rakouská prokuratura z úplatkářství a zpronevěry. Kurz původně oznámil, že v čele vlády zůstane. Dříve také uvedl, že neexistuje žádný náznak jeho osobního zapojení do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství.

Podezření se týká období kolem roku 2016, kdy se Kurz chystal na převzetí vedení ÖVP. Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy, které se pak objevily v médiích patřících skupině Österreich. V souvislosti s tím se mediální skupina a ÖVP podle vyšetřovatelů dohodly na spolupráci v oblasti inzerce v hodnotě více než 1,1 milionu eur, uvádějí rakouská média.

Při vyšetřování policisté prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a ministerstvo financí. Provedli také několik domovních prohlídek na soukromých adresách a v kancelářích nejbližších Kurzových spolupracovníků.

První vysoký post zastával Kurz na resortu zahraničí

Hvězdou rakouské i evropské politiky se Kurz stal už v roce 2013 jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU, jen krátce před vypuknutím migrační krize, při níž se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.

Po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017 Kurz, který byl kdysi přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stranu proměnil. Tradiční lidoveckou černou nahradil módnější tyrkysovou barvou a do podzimních voleb ji vedl pod novým názvem Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci.

Ve volbách dovedl tento vídeňský rodák stranu k vítězství a usedl do kancléřského křesla. Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.

Ve druhé vládě od loňského ledna vytvořil koalici se Zelenými. V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech a podruhé o tři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...