Sebastian Kurz odstoupil z funkce rakouského kancléře

Rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že končí ve funkci. Politik podezřelý v korupční kauze uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Nahradit by ho měl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP).

Kurz v sobotu v krátkém vystoupení před novináři zdůraznil, že krok neznamená přiznání viny. Obvinění, která jsou vůči němu vznášena, opět označil za falešná. „Moje země je pro mě důležitější než má osoba,“ řekl Kurz. Lidovecký vládní tým však podle něj má pokračovat v práci. Odstupivší kancléř zůstane nadále předsedou ÖVP a nově chce zastávat i funkci předsedy lidoveckého poslaneckého klubu v Národní radě.

K odstoupení jej vyzvalo v pátek vedení Zelených, se kterými lidovecká ÖVP tvoří vládu, další spolupráci si s ním již nedokážou představit. Pokud by Kurz funkci neopustil, přidali by se Zelení k hlasování o nedůvěře, které opozice avizovala na úterý. Vyzvali také lidovce, aby ve vládě Kurze nahradili někým bezúhonným.

Zelení považují Schallenberga za vhodného nástupce

Předseda Zelených a vicekancléř Werner Kogler Kurzovo odstoupení proto v sobotu uvítal. „Považuji to vzhledem k aktuální situaci za správný krok pro budoucí práci vlády odpovědné za Rakousko a pro respekt Rakouska v zahraničí,“ prohlásil.

„Spolupráce s ministrem zahraničí Alexanderem Schallenbergem byla dosud velmi konstruktivní,“ naznačil Kogler ochotu přijmout Kurzem navrhované řešení. Se Schallenbergem chce jednat v neděli. Později Kogler dodal, že byla zvolena varianta, kterou lidovcům navrhli Zelení, tedy že vláda může pokračovat se Schallenbergem v čele.

Spolkový manažer opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Christian Deutsch v sobotu kancléřovo odstoupení označil za dávno očekávaný krok, ale to, že se Kurz nestáhl zcela a chce pokračovat jako šéf poslaneckého klubu, jako by se nic nestalo, podle Deutsche ukazuje, že ÖVP nechce nic měnit a neúnavně pokračovat v „systému Kurz“.

Podle deníku Der Standard Kurzův krok nepřekvapil prezidenta Alexandera Van der Bellena, který na konci týdne jednal se všemi předsedy parlamentních stran. K dalšímu postupu by se mohla hlava státu vyjádřit nejdříve v neděli.

Každý šéf vlády jmenovaný prezidentem musí disponovat většinou v Národní radě. Odcházející kancléř musí před uvedením do funkce toho nového formálně podat písemnou demisi. Výměna v kancléřské funkci se tak dá očekávat až v pondělí.

Za ztrátou křesla kancléře stojí korupční skandál

Kancléře a dalších devět lidí viní rakouská prokuratura z úplatkářství a zpronevěry. Kurz původně oznámil, že v čele vlády zůstane. Dříve také uvedl, že neexistuje žádný náznak jeho osobního zapojení do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku výměnou za pozitivní zpravodajství.

Podezření se týká období kolem roku 2016, kdy se Kurz chystal na převzetí vedení ÖVP. Z peněz ministerstva financí byly podle vyšetřovatelů zaplaceny přikrášlené průzkumy, které se pak objevily v médiích patřících skupině Österreich. V souvislosti s tím se mediální skupina a ÖVP podle vyšetřovatelů dohodly na spolupráci v oblasti inzerce v hodnotě více než 1,1 milionu eur, uvádějí rakouská média.

Při vyšetřování policisté prohledali budovy spolkového kancléřství, sídlo lidové strany (ÖVP) a ministerstvo financí. Provedli také několik domovních prohlídek na soukromých adresách a v kancelářích nejbližších Kurzových spolupracovníků.

První vysoký post zastával Kurz na resortu zahraničí

Hvězdou rakouské i evropské politiky se Kurz stal už v roce 2013 jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU, jen krátce před vypuknutím migrační krize, při níž se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.

Po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017 Kurz, který byl kdysi přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, stranu proměnil. Tradiční lidoveckou černou nahradil módnější tyrkysovou barvou a do podzimních voleb ji vedl pod novým názvem Kandidátka Sebastiana Kurze - Noví lidovci.

Ve volbách dovedl tento vídeňský rodák stranu k vítězství a usedl do kancléřského křesla. Po skandálu koaličního partnera, Svobodné strany Rakouska (FPÖ), parlament jeho vládě vyslovil nedůvěru, ale v následných předčasných volbách Kurzova strana opět zvítězila.

Ve druhé vládě od loňského ledna vytvořil koalici se Zelenými. V úřadu kancléře se Kurz stal nejmladším premiérem na světě, poprvé ve 31 letech a podruhé o tři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trump oznámil, že USA dosáhly dohody s Íránem

Prezident USA Donald Trump oznámil dosažení dohody s Íránem a dodal, že nařizuje ukončení blokády íránských přístavů. Finální shodu potvrdil Pákistán jako prostředník. S podpisem počítá i Teherán, který trvá na ukončení vojenských akcí na všech frontách, včetně Libanonu, na který v posledních týdnech znovu útočí Jeruzalém. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Íránská agentura Fars napsala, že Teherán doplnil do memoranda ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. Nepůjde však prý o mýtné.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 2 hhodinami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 3 hhodinami

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
08:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...