Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.
Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska. Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí.
„Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenského prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu,“ uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva „politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska“.
Povolání velvyslance ke konzultacím je v diplomacii vnímáno jako významný symbolický krok, který ukazuje na problém ve vzájemných vztazích. Rakouská agentura APA v této souvislosti píše o „drastickém“ opatření, jehož délku trvání Bukurešť blíže neupřesnila.
Rumunští vládní představitelé rakouskému rozhodnutí nerozumí
Rumunský premiér Nicolae Ciuca už ve čtvrtek řekl, že „neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí“. Rumunsko bude podle něj nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat.
Ministr energetiky Razvan Nicolescu podle agentury Agerpres uvedl, že Rakousko by mělo za nepřijetí do Schengenu vyplácet Rumunsku odškodnění ve výši dvě stě milionů eur (4,9 miliardy korun) měsíčně.
Míru rozladění z rakouského veta ilustrují v Rumunsku také výzvy k bojkotu rakouských firem, od nápojů Redbull přes banku Raiffeisen po energetickou společnost OMV.
Spolu s Rumunskem musí na vstup do schengenského prostoru dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.
Rakouský prezident rozhodnutí lituje
Rakouský prezident Van der Bellen uvedl, že rozhodnutí rakouské vlády zablokovat vstup Rumunska do Schengenu „mimořádně“ lituje. Připustil, že se jeho země nachází z hlediska přistěhovalectví v krajně obtížné situaci, ta však podle něj nemá co do činění s rozšířením schengenského prostoru.
„Nevím, jak toto zablokování vstupu Rumunska do Schengenu změní něco na situaci v Rakousku,“ řekl v pátek prezident. „Vidím jen, že jsme si na evropské úrovni vysloužili mnoho nevole,“ dodal s tím, že na krok nevyhnutelně doplatí rakouská ekonomika.
Rozhodnutí lidoveckého ministra vnitra Gerharda Karnera uplatnit vůči Rumunsku právo veta podle rakouských médií nemá podporu ani některých Zelených, kteří jsou koaličním partnerem lidovců (ÖVP) v rakouské vládě.
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg považuje rumunskou reakci za „přehnanou“. Zároveň nevidí důvod, proč by měl spor přerůst v „roztržku“. Přislíbil však, že v této věci bude usilovat o dialog s Bukureští. Ve svém oficiálním prohlášení ministerstvo zahraničí oznámilo, že rakouský postoj není v žádném případě namířen proti Rumunsku, nýbrž sleduje „společné úsilí o evropskou bezpečnost“. Rozhodnutí není definitivní, jeho cílem je pokračovat v dialogu s Rumunskem a Bulharskem „s jasným časovým rámcem“, dodala rakouská diplomacie.
