České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Den před mimořádným jednáním ministrů EU se sešli v Praze, aby podle Rakušana nabídli regionální pohled na krizi související s příchodem běženců do Evropy a hledali její řešení. Mimo jiné zmínil, že Srbsko, přes které migranti míří, je připraveno harmonizovat svou vízovou politiku s ostatními zeměmi.
Slovensko, jehož hranice Česko od konce září kontroluje, je podle Rakušana v migrační krizi obětí západobalkánské trasy. Řešení se podle něj i ostatních ministrů musí hledat na vnějších hranicích schengenského prostoru.
„Chceme řešit migraci jako problém, který se týká všech zemí EU. Chceme řešit všechny trasy včetně západobalkánské. Prezentovat regionální pohled, co by se mělo dělat pro snížení tlaku ze západobalkánské trasy na naše země,“ vyjmenoval Rakušan.
Jeho kolegové z Rakouska a Slovenska také chtějí, aby Evropská komise uvolnila na opatření související s migrací další peníze a přesně definovala podmínky navracení běženců do třetích zemí. „Potřebujeme nástroje právní a nástroje technické, abychom mohli ochránit vnější hranice a nepotřebovali hranice mezi našimi zeměmi,“ nechal se slyšet rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
Balkánská trasa na vzestupu
Mimořádná schůzka ministrů vnitra členských zemí EU by se v pátek měla zabývat spory kolem zavádění kontrol na hranicích uvnitř schengenského prostoru a přijímání migrantů vyzvednutých ve Středozemním moři. V posledních týdnech se v unijních institucích mluví především o takzvané balkánské trase, kde unijní pohraniční agentura Frontex pozoruje meziroční nárůst v počtu migrantů přicházejících nelegálně do EU téměř na trojnásobek.
Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol, další tento krok zvažují, což vneslo napětí mimo jiné do česko-slovenských vztahů. Dalším ožehavým tématem je neochota nové italské vlády přijímat lodě s běženci. Jedna taková, kterou Itálie odmítla, nakonec před týdnem zakotvila ve francouzském Toulonu, načež Francie posílila kontroly na hranicích s Itálií. Rakušan o tomto problému v pátek chce jednat, poznamenal nicméně, že západobalkánská trasa je nyní odpovědná za víc než polovinu přílivu běženců do Evropy.
Česko zavedlo kontroly na hranici se Slovenskem koncem září. Policisté a vojáci jsou na hranicích nasazeni, protože od května roste počet migrantů, kteří nelegálně překračují slovensko-českou hranici a míří převážně dále do Německa. Opatření je v plánu do 12. prosince, Rakušan ale aktuálně poslancům řekl, že vládě navrhne jeho další prodloužení. Ideální je podle něj nejméně třicetidenní období.
Rakušan: Můžeme přijmout desetitisíce Ukrajinců, ale narážíme na limity
Rakušan rovněž řekl, že si umí představit, že by Česko mohlo přijmout další desetitisíce ukrajinských uprchlíků. Kapacita kvalitního ubytování ale naráží na limit, stejně jako sociální a zdravotní systém.
„Kapacity nějakého kvalitního ubytování v České republice, které jsme byli schopni poskytnout, a kapacity sociálního i zdravotnického systému hraničí se svými limity,“ upozornil ministr. Česko by podle něj mohlo přijmout zhruba desetitisíce dalších příchozích. „Ale rozhodně ne vysoké statisíce a rozhodně ne v té kvalitě, v jaké jsme byli schopni v tomto roce pomoc poskytnout,“ dodal Rakušan.
Ruské útoky na infrastrukturu vedou k tomu, že mnoho Ukrajinců nebude mít v zimě elektřinu, plyn či teplou vodu. V tu chvíli bude podle Rakušana Unie muset reagovat jako celek. „Jako předsednická země řešíme přípravy na evropské úrovni spolu s Komisí, mapujeme kapacity jednotlivých členských států. Jako Česká republika připravujeme krizový scénář nouzového typu ubytování, protože jiný typ ubytování už v České republice k dispozici nebude,“ poznamenal vicepremiér.
