Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.
„Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem Schengenu!“ reagoval na Twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković. Evropský bezhraniční prostor se rozrůstá po více než deseti letech, jako poslední se v roce 2011 připojilo Lichtenštejnsko.
Chorvatsko se přijetí dočkalo tři roky poté, co Evropská komise poprvé vyhodnotila, že země splňuje podmínky pro vstup do zóny bez klasických hranic. Ten se nakonec stane skutečností současně s dalším významným krokem v evropské integraci země, tedy přijetím eura. Zavedení společné měny v Chorvatsku odsouhlasili unijní ministři financí v červenci.
Nyní je jasné, že od 1. ledna nastane také uvolnění kontrol na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Kontroly nebudou muset absolvovat ani lidé přijíždějící z jiných schengenských zemí po moři. Při letech do Chorvatska pak kontroly odpadnou ke konci března, neboť tento krok je tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.
„Samozřejmě pro české občany, pro které je Chorvatsko tou nejoblíbenější letní destinací, to znamená velkou úlevu, znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol,“ řekl novinářům v Bruselu český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rozšíření Schengenu o Chorvatsko označil za jednu z hlavních priorit končícího českého předsednictví v Radě EU.
Balkánská země se stane sedmadvacátým členem schengenského prostoru, který aktuálně tvoří dvaadvacet států EU a čtyři mimounijní země: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Připojení k Schengenu je pro členské země EU povinností, přičemž vstup nové země vyžaduje jednomyslný souhlas unijních států, které už součástí prostoru jsou.
Poslanec SPD Jiří Kobza v pořadu Události, komentáře podotkl, že nyní však na Chorvatsko padla obrana vnějších hranic Schengenu. „Ty jsou poměrně dlouhé, navíc ještě nepočítám ty mořské. Musím se přiznat, že jim toto privilegium příliš nezávidím,“ konstatoval s tím, že očekává vytvoření další problematické oblasti. „Protože nelegální migranti, kteří budou přicházet, budou muset být někde zadržováni,“ dodal.
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) podotkl, že Chorvatům vstup do Schengenu přeje a je vděčný. Na druhou stranu podotkl, že je rád, že Češi nyní hlídají hranice se Slovenskem. „Pokud mají lidé dojem, že Schengen je jen volný pohyb, tedy že budou moci jednoduše přejít, tak podle mě nedokáží docenit, že Schengen znamená daleko více. Jde také o bezpečnost, obranu a ochranu, a to jsou věci, které běžný člověk nevnímá,“ dodal.
Podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) mělo Chorvatsko už dlouho jasno, že chce vstoupit do Schengenu. „Nemusíme je litovat, už dávno dělali všechno pro to, aby si chránili své vnější hranice s Bosnou a Hercegovinou, se Srbskem,“ uvedl a dodal, že neočekává navýšení počtu příchozích migrantů v této zemi. V souvislosti s balkánskou migrační trasou podotkl, že by se mělo hovořit o tom, jak dalece Česko postoupilo v jednání s Tureckem. „Jestli v tom české předsednictví nemohlo udělat také trochu více.“
Nesouhlas u Rumunska a Bulharska
Tuto podporu na čtvrtečním jednání nezískaly Rumunsko a Bulharsko, které podle Komise splňují potřebné podmínky už více než deset let. „Lhala bych vám, kdybych vám neřekla, že jsem také zklamaná,“ řekla médiím eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Dodala, že Rumunsko mělo podporu všech členských států kromě jednoho, Bulharsko pak nemělo podporu dvou zemí.
Rumunský premiér Nicolae Ciuca dal najevo, že ho chybějící podpora pro vstup jeho země do Schengenu zklamala. Řekl, že budou nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat. Podobně se vyjádřil i bulharský ministr zahraničí Nikolaj Milkov, který poznamenal, že Sofie možná bude chtít o věci mluvit na summitu EU, který se koná příští týden.
V posledních dnech proti vstupu Bulharska vystupovalo Nizozemsko, Rakousko dávalo najevo nesouhlas v obou případech. Český ministr vnitra po čtvrteční debatě vyjádřil nad vyústěním politování a uvedl, že obě kandidátské země si z pohledu Česka členství v Schengenu zaslouží. „Jsem přesvědčen, že jejich čas brzy přijde,“ dodal.
Rumunský premiér Ciuca řekl, že „neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí“. Vídeň svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že přes Bulharsko i Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči lidí pašují migranty do Rakouska, první cílové země na takzvané balkánské cestě. Rakouské ministerstvo vnitra také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí.
Podle resortu 78 procent migrantů z Afghánistánu v Rakousku vypovědělo, že první zemí EU, do které vstoupili, bylo Bulharsko. V případě Maročanů to byly dvě třetiny. Polovina lidí původem z Bangladéše zase uvedla, že přicestovala přes Rumunsko. Do konce října požádalo v Rakousku o azyl skoro devadesát tisíc lidí, což je oproti loňsku nárůst o více než dvě stě procent.
