Evropská komise doporučí Ukrajinu ke kandidátskému statusu, píše Politico

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ukrajina na cestě do EU
Zdroj: ČT24

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Pro zapojení Ukrajiny do Evropské unie se už dříve vyjádřili i její čelní představitelé, například předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová. „Udělali jste velký kus práce v posilnění vlády práva. Pořád jsou ale potřeba reformy, například v boji s korupcí,“ vzkázala zemi, která od konce února čelí ruské agresi.

„Ukrajina je součástí evropské rodiny. Je ale na čase, aby dostala příležitost stát se součástí evropského projektu,“ uvedla zase předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Právě slova jako „rodina“ nebo „projekt“ v souvislosti s možným vstupem Ukrajiny do EU padají nejčastěji v reakci na to, že země o vstup do Unie požádala krátce po začátku ruské invaze.

„Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podrobný dotazník, který musí země usilující o připojení k Unii vyplnit, už Kyjev odevzdal.

Server Politico má informace o tom, že EK udělení statusu doporučí. „Komise nezapomene, že Ukrajina je jediným státem v Evropě, kde lidé umírali, kde byli lidé stříleni, a to proto, že na ulici drželi vlajku EU,“ cituje Politico nejmenovaného vysoce postaveného úředníka.

Lotyšsko je vstřícné, další země váhají

Podle lotyšského premiéra Krisjanise Karinse by byl vstřícný přístup vůči Ukrajině správnou cestou: „Říkám to už nějakou dobu: Evropa by měla otvírat svoje dveře.“

Vstup podpořil i slovenský premiér Eduard Heger, zdůraznil ale, že musí splnit všechny případné podmínky. „Je důležité zdůraznit, že ke členství nevedou žádné zkratky, podmínky je třeba splnit,“ uvedl v pondělí po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. 

Například podle rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga se Ukrajina nutně nemusí stát plnohodnotným členem Unie. Myslet by se podle něj mělo i na další země, které o vstup usilují déle. 

S případným vstupem Ukrajiny do EU nesouhlasí ani Moldavsko. „Udělit v této historické chvíli status kandidátské země pouze Ukrajině by mělo za následek vytvoření šedé zóny v Moldavsku,“ uvedla dříve moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová. 

Kyjev měl ambice o připojení už v minulosti, což se nelíbilo Rusku. Tamní prezident Vladimir Putin v roce 2013 přesvědčil ukrajinského protějška Viktora Janukoviče, aby stáhl podpis pod dohodou mezi Kyjevem a Bruselem. To mělo za následek revoluci v zemi a konec Janukovičovy vlády.

Jeden z prvních kroků

Příprava na vstup do EU běžně trvá několik let. Kandidátská země musí nadřadit evropské právo své legislativě a dokázat, že splňuje požadavky například ohledně nezávislosti justice nebo systému veřejných zakázek.

Podle ekonoma a poradce Národní rady obnovy Ukrajiny Ivana Mikloše je kandidátský status velmi důležitým stupněm. „Věřím, že Evropská komise vydá kladné stanovisko a doporučí Evropské radě, aby rozhodla o udělení statusu nejenom Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii. A věřím i v to, že Ukrajina od rady, přestože možná s nějakými připomínkami a podmínkami, ten kandidátský status dostane,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24. 

Mikloš zdůrazňuje, že jedním z předpokladů pro vstup do EU bude ukončení probíhající války. „Jedním z předpokladů členství bude i to, jakým způsobem se válka ukončí. Proto je důležité, aby netlačily západní státy, z nichž některé to nyní víceméně dělají, k dosažení špatného kompromisu. Že se například Ukrjaina vzdá části svého území, aby byl za každou cenu mír. Takový kompromis by jenom přinesl další nestabilitu a byl by nebezpečným precedentem pro další země,“ varuje.  

Ukrajinskou žádostí o udělení statusu kandidátské země se bude zabývat summit EU od 23. do 24. června. O tom, zda jej získá, musí členské státy rozhodnout jednomyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Studenti teheránské univerzity opět protestovali proti režimu, zatýkalo se

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
před 7 hhodinami

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 8 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 13 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 13 hhodinami
Načítání...