Evropská komise doporučí Ukrajinu ke kandidátskému statusu, píše Politico

8 minut
Horizont ČT24: Ukrajina na cestě do EU
Zdroj: ČT24

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Pro zapojení Ukrajiny do Evropské unie se už dříve vyjádřili i její čelní představitelé, například předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová. „Udělali jste velký kus práce v posilnění vlády práva. Pořád jsou ale potřeba reformy, například v boji s korupcí,“ vzkázala zemi, která od konce února čelí ruské agresi.

„Ukrajina je součástí evropské rodiny. Je ale na čase, aby dostala příležitost stát se součástí evropského projektu,“ uvedla zase předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Právě slova jako „rodina“ nebo „projekt“ v souvislosti s možným vstupem Ukrajiny do EU padají nejčastěji v reakci na to, že země o vstup do Unie požádala krátce po začátku ruské invaze.

„Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podrobný dotazník, který musí země usilující o připojení k Unii vyplnit, už Kyjev odevzdal.

Server Politico má informace o tom, že EK udělení statusu doporučí. „Komise nezapomene, že Ukrajina je jediným státem v Evropě, kde lidé umírali, kde byli lidé stříleni, a to proto, že na ulici drželi vlajku EU,“ cituje Politico nejmenovaného vysoce postaveného úředníka.

Lotyšsko je vstřícné, další země váhají

Podle lotyšského premiéra Krisjanise Karinse by byl vstřícný přístup vůči Ukrajině správnou cestou: „Říkám to už nějakou dobu: Evropa by měla otvírat svoje dveře.“

Vstup podpořil i slovenský premiér Eduard Heger, zdůraznil ale, že musí splnit všechny případné podmínky. „Je důležité zdůraznit, že ke členství nevedou žádné zkratky, podmínky je třeba splnit,“ uvedl v pondělí po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. 

Například podle rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga se Ukrajina nutně nemusí stát plnohodnotným členem Unie. Myslet by se podle něj mělo i na další země, které o vstup usilují déle. 

S případným vstupem Ukrajiny do EU nesouhlasí ani Moldavsko. „Udělit v této historické chvíli status kandidátské země pouze Ukrajině by mělo za následek vytvoření šedé zóny v Moldavsku,“ uvedla dříve moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová. 

Kyjev měl ambice o připojení už v minulosti, což se nelíbilo Rusku. Tamní prezident Vladimir Putin v roce 2013 přesvědčil ukrajinského protějška Viktora Janukoviče, aby stáhl podpis pod dohodou mezi Kyjevem a Bruselem. To mělo za následek revoluci v zemi a konec Janukovičovy vlády.

Jeden z prvních kroků

Příprava na vstup do EU běžně trvá několik let. Kandidátská země musí nadřadit evropské právo své legislativě a dokázat, že splňuje požadavky například ohledně nezávislosti justice nebo systému veřejných zakázek.

Podle ekonoma a poradce Národní rady obnovy Ukrajiny Ivana Mikloše je kandidátský status velmi důležitým stupněm. „Věřím, že Evropská komise vydá kladné stanovisko a doporučí Evropské radě, aby rozhodla o udělení statusu nejenom Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii. A věřím i v to, že Ukrajina od rady, přestože možná s nějakými připomínkami a podmínkami, ten kandidátský status dostane,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24. 

Mikloš zdůrazňuje, že jedním z předpokladů pro vstup do EU bude ukončení probíhající války. „Jedním z předpokladů členství bude i to, jakým způsobem se válka ukončí. Proto je důležité, aby netlačily západní státy, z nichž některé to nyní víceméně dělají, k dosažení špatného kompromisu. Že se například Ukrjaina vzdá části svého území, aby byl za každou cenu mír. Takový kompromis by jenom přinesl další nestabilitu a byl by nebezpečným precedentem pro další země,“ varuje.  

Ukrajinskou žádostí o udělení statusu kandidátské země se bude zabývat summit EU od 23. do 24. června. O tom, zda jej získá, musí členské státy rozhodnout jednomyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...