Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.
Evropská komise doporučí Ukrajinu ke kandidátskému statusu, píše Politico
Pro zapojení Ukrajiny do Evropské unie se už dříve vyjádřili i její čelní představitelé, například předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová. „Udělali jste velký kus práce v posilnění vlády práva. Pořád jsou ale potřeba reformy, například v boji s korupcí,“ vzkázala zemi, která od konce února čelí ruské agresi.
„Ukrajina je součástí evropské rodiny. Je ale na čase, aby dostala příležitost stát se součástí evropského projektu,“ uvedla zase předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Právě slova jako „rodina“ nebo „projekt“ v souvislosti s možným vstupem Ukrajiny do EU padají nejčastěji v reakci na to, že země o vstup do Unie požádala krátce po začátku ruské invaze.
„Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podrobný dotazník, který musí země usilující o připojení k Unii vyplnit, už Kyjev odevzdal.
Server Politico má informace o tom, že EK udělení statusu doporučí. „Komise nezapomene, že Ukrajina je jediným státem v Evropě, kde lidé umírali, kde byli lidé stříleni, a to proto, že na ulici drželi vlajku EU,“ cituje Politico nejmenovaného vysoce postaveného úředníka.
Lotyšsko je vstřícné, další země váhají
Podle lotyšského premiéra Krisjanise Karinse by byl vstřícný přístup vůči Ukrajině správnou cestou: „Říkám to už nějakou dobu: Evropa by měla otvírat svoje dveře.“
Vstup podpořil i slovenský premiér Eduard Heger, zdůraznil ale, že musí splnit všechny případné podmínky. „Je důležité zdůraznit, že ke členství nevedou žádné zkratky, podmínky je třeba splnit,“ uvedl v pondělí po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně.
Například podle rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga se Ukrajina nutně nemusí stát plnohodnotným členem Unie. Myslet by se podle něj mělo i na další země, které o vstup usilují déle.
S případným vstupem Ukrajiny do EU nesouhlasí ani Moldavsko. „Udělit v této historické chvíli status kandidátské země pouze Ukrajině by mělo za následek vytvoření šedé zóny v Moldavsku,“ uvedla dříve moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová.
Kyjev měl ambice o připojení už v minulosti, což se nelíbilo Rusku. Tamní prezident Vladimir Putin v roce 2013 přesvědčil ukrajinského protějška Viktora Janukoviče, aby stáhl podpis pod dohodou mezi Kyjevem a Bruselem. To mělo za následek revoluci v zemi a konec Janukovičovy vlády.
Jeden z prvních kroků
Příprava na vstup do EU běžně trvá několik let. Kandidátská země musí nadřadit evropské právo své legislativě a dokázat, že splňuje požadavky například ohledně nezávislosti justice nebo systému veřejných zakázek.
Podle ekonoma a poradce Národní rady obnovy Ukrajiny Ivana Mikloše je kandidátský status velmi důležitým stupněm. „Věřím, že Evropská komise vydá kladné stanovisko a doporučí Evropské radě, aby rozhodla o udělení statusu nejenom Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii. A věřím i v to, že Ukrajina od rady, přestože možná s nějakými připomínkami a podmínkami, ten kandidátský status dostane,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24.
Mikloš zdůrazňuje, že jedním z předpokladů pro vstup do EU bude ukončení probíhající války. „Jedním z předpokladů členství bude i to, jakým způsobem se válka ukončí. Proto je důležité, aby netlačily západní státy, z nichž některé to nyní víceméně dělají, k dosažení špatného kompromisu. Že se například Ukrjaina vzdá části svého území, aby byl za každou cenu mír. Takový kompromis by jenom přinesl další nestabilitu a byl by nebezpečným precedentem pro další země,“ varuje.
Ukrajinskou žádostí o udělení statusu kandidátské země se bude zabývat summit EU od 23. do 24. června. O tom, zda jej získá, musí členské státy rozhodnout jednomyslně.