Evropská komise doporučí Ukrajinu ke kandidátskému statusu, píše Politico

Nahrávám video

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Pro zapojení Ukrajiny do Evropské unie se už dříve vyjádřili i její čelní představitelé, například předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová. „Udělali jste velký kus práce v posilnění vlády práva. Pořád jsou ale potřeba reformy, například v boji s korupcí,“ vzkázala zemi, která od konce února čelí ruské agresi.

„Ukrajina je součástí evropské rodiny. Je ale na čase, aby dostala příležitost stát se součástí evropského projektu,“ uvedla zase předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Právě slova jako „rodina“ nebo „projekt“ v souvislosti s možným vstupem Ukrajiny do EU padají nejčastěji v reakci na to, že země o vstup do Unie požádala krátce po začátku ruské invaze.

„Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podrobný dotazník, který musí země usilující o připojení k Unii vyplnit, už Kyjev odevzdal.

Server Politico má informace o tom, že EK udělení statusu doporučí. „Komise nezapomene, že Ukrajina je jediným státem v Evropě, kde lidé umírali, kde byli lidé stříleni, a to proto, že na ulici drželi vlajku EU,“ cituje Politico nejmenovaného vysoce postaveného úředníka.

Lotyšsko je vstřícné, další země váhají

Podle lotyšského premiéra Krisjanise Karinse by byl vstřícný přístup vůči Ukrajině správnou cestou: „Říkám to už nějakou dobu: Evropa by měla otvírat svoje dveře.“

Vstup podpořil i slovenský premiér Eduard Heger, zdůraznil ale, že musí splnit všechny případné podmínky. „Je důležité zdůraznit, že ke členství nevedou žádné zkratky, podmínky je třeba splnit,“ uvedl v pondělí po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. 

Například podle rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga se Ukrajina nutně nemusí stát plnohodnotným členem Unie. Myslet by se podle něj mělo i na další země, které o vstup usilují déle. 

S případným vstupem Ukrajiny do EU nesouhlasí ani Moldavsko. „Udělit v této historické chvíli status kandidátské země pouze Ukrajině by mělo za následek vytvoření šedé zóny v Moldavsku,“ uvedla dříve moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová. 

Kyjev měl ambice o připojení už v minulosti, což se nelíbilo Rusku. Tamní prezident Vladimir Putin v roce 2013 přesvědčil ukrajinského protějška Viktora Janukoviče, aby stáhl podpis pod dohodou mezi Kyjevem a Bruselem. To mělo za následek revoluci v zemi a konec Janukovičovy vlády.

Jeden z prvních kroků

Příprava na vstup do EU běžně trvá několik let. Kandidátská země musí nadřadit evropské právo své legislativě a dokázat, že splňuje požadavky například ohledně nezávislosti justice nebo systému veřejných zakázek.

Podle ekonoma a poradce Národní rady obnovy Ukrajiny Ivana Mikloše je kandidátský status velmi důležitým stupněm. „Věřím, že Evropská komise vydá kladné stanovisko a doporučí Evropské radě, aby rozhodla o udělení statusu nejenom Ukrajině, ale i Moldavsku a Gruzii. A věřím i v to, že Ukrajina od rady, přestože možná s nějakými připomínkami a podmínkami, ten kandidátský status dostane,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24. 

Mikloš zdůrazňuje, že jedním z předpokladů pro vstup do EU bude ukončení probíhající války. „Jedním z předpokladů členství bude i to, jakým způsobem se válka ukončí. Proto je důležité, aby netlačily západní státy, z nichž některé to nyní víceméně dělají, k dosažení špatného kompromisu. Že se například Ukrjaina vzdá části svého území, aby byl za každou cenu mír. Takový kompromis by jenom přinesl další nestabilitu a byl by nebezpečným precedentem pro další země,“ varuje.  

Ukrajinskou žádostí o udělení statusu kandidátské země se bude zabývat summit EU od 23. do 24. června. O tom, zda jej získá, musí členské státy rozhodnout jednomyslně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lotyšská premiérka Siliňová rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42AktualizovánoPrávě teď

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ukrajina má nejsilnější armádu v Evropě, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.
před 1 hhodinou

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má devět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí devět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 6 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 6 hhodinami
Načítání...