Von der Leyenová jednala se Zelenským o vstupu do Unie. „Ukrajina je solidní demokracie,“ řekla

„Ukrajina je solidní parlamentní demokracie, na dobré cestě byla už před invazí Ruska. Tato válka je obrovskou zátěžovou zkouškou. A celá země vzdoruje. Stejného ducha je zapotřebí k reformě a modernizaci země. A Evropa je tu, aby vás podpořila,“ napsala von der Leyenová na Twitteru po schůzce se Zelenským.

Von der Leyenová potvrdila, že EK dokončí práce na stanovisku ohledně žádosti do konce příštího týdne. 

Podle ukrajinského prezidenta bude rozhodnutí o členství jeho země v EU přelomové pro celou Evropu. „Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ řekl v sobotu Zelenskyj. Ukrajina „už obrovsky přispěla k obraně společné svobody“, zdůraznil prezident. Vyslovil se také pro to, aby se EU zcela vzdala ruských energetických zdrojů a také požadoval program obnovy své země.

Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. Státy EU pověřily Evropskou komisi, aby se žádostí zabývala a vydala doporučení. Rozhodnutí o tom, zda Ukrajině bude udělen statut kandidátské země, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června.

Názory unijních zemí ohledně přijetí Ukrajiny se vzájemně liší – pro jsou východní členské státy, rezervovaně se vyjadřuje Nizozemsko, Dánsko, ale i Německo a Francie, která EU do konce června předsedá, než ji vystřídá Česká republika. Rozhodnutí o statutu kandidáta přitom nepředjímá rozhodnutí o přijetí do EU a také není spojeno s časovým rámcem. Například Turecko je kandidátem na vstup do EU od roku 1999.

Von der Leyenová je na své druhé návštěvě Kyjeva od propuknutí rusko-ukrajinské války. Poprvé do ukrajinské metropole přicestovala 8. dubna. Sejít se má ještě s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem.

Scholz, Macron a Draghi navštíví Kyjev, uvedl německý list

Německý kancléř Olaf Scholz spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským předsedou vlády Mariem Draghim navštíví před summitem zemí G7 Kyjev, informoval v sobotu deník Bild am Sonntag. Summit sedmi ekonomicky nejvyspělejších západních zemí se uskuteční na konci června.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že informace německého listu dosud nebyla potvrzena z jiných zdrojů a že většina vůdců států, kteří navštívili Kyjev během války, z bezpečnostních důvodů raději předem svou návštěvu neohlašovala.

„Nejsme schopni to potvrdit,“ řekl agentuře Reuters mluvčí německé vlády, Elysejský palác a italská vláda na žádost o vyjádření dosud neodpověděly. Agentura připomněla, že žádný ze tří vůdců dosud Kyjev od ruské invaze nenavštívil a že Macron bývá kritizován některými východoevropskými politiky za svou snahu udržovat dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Elysejský palác tento týden uvedl, že Macron pojede do Kyjeva, až to bude užitečné. V dubnu francouzský prezident uvedl, že pojede do Kyjeva, až bude šance, že tato cesta něco změní. 

Téma budí kontroverze také v Berlíně. Ukrajina odmítla návštěvu německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera kvůli jeho vazbám na Kreml. Scholz tehdy rozhodnutí označil za „poněkud iritující“ a uvedl, že se sám do Kyjeva nechystá. Ukrajinské hlavní město ale v květnu navštívila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. 

Podle Bidena Zelenskyj podcenil ruskou hrozbu

Joe Biden prohlásil, že Zelenskyj v únoru nehleděl na varování ruské hrozby podpořené zprávami amerických tajných služeb. „Vím, že si mnozí mysleli, že možná přeháním. Já jsem to ale věděl a měli jsme data, která to podporovala,“ řekl podle agentury AP Biden při svém pátečním projevu v Los Angeles. „Nebylo pochyb. Ale Zelenskyj to nechtěl slyšet,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov to podle ruskojazyčné verze BBC odmítl. Podle Nykyforova Zelenskyj tehdy třikrát nebo čtyřikrát s Bidenem hovořil a oba vůdci si vyměnili názory na ruskou hrozbu.

„Výrok 'nechtěl slyšet' proto asi potřebuje upřesnění. Ukrajinský prezident navíc tenkrát vyzval partnerské země k zavedení balíčku preventivních sankcí s cílem přimět Rusko, aby stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic a snížilo napětí. A tady můžeme říct, že to naši partneři nechtěli slyšet,“ dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle BBC v reakci na Bidenovo vyjádření uvedl, že Ukrajina se chystala na válku s Ruskem od loňského roku. Kdyby tomu tak nebylo, pak by první ruské nálety nemířily na makety cílů, ani zásoby munice by nebyly rozptýleny a nekonala by se v lednu a únoru vojenská cvičení. Informace o chystaném vpádu nepřicházely jen od západních rozvědek, ale i od ukrajinské.

„A nakonec to hlavní: zdá se mi hloupé z něčeho obviňovat zemi, která už více než 100 dní účinně bojuje v plnocenné válce proti mnohem silnějšímu nepříteli, když klíčové země nedokázaly preventivně zarazit militaristické choutky Ruska, o kterých perfektně věděly,“ dodal Podoljak.

Turecký ministr zahraničí zopakoval výhrady k rozšíření NATO o Finsko a Švédsko

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v sobotu v Praze zopakoval výhrady k rozšíření NATO o severské země. Žadatelé o členství v Alianci podporují terorismus a přijímají restrikce vůči Turecku, řekl na tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

„Máme zde dva nové žadatele o členství v NATO a dvě hlavní hrozby, kterým svět čelí. Jednou je Rusko, druhou boj s mezinárodním terorismem. My samozřejmě žádáme společnou podporu vůči terorismu. Jedná se o žadatelské státy, které podporují terorismus a které přijímají restrikce vůči Turecku,“ uvedl Çavuşoglu. Řekl, že se dál bude hledat řešení. „Nicméně Turecko se staví k této věci zcela jasně a zřetelně, že je třeba ukončit válku s terorismem,“ dodal šéf turecké diplomacie.

Ankara opakovaně tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují teroristické skupiny. Za ně označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK), či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

Začátkem června Turecko vyzvalo spojence v NATO, aby postupovali ve shodě v boji proti terorismu. Apel přichází v době, kdy Ankara zvažuje nové vojenské tažení v severní Sýrii. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ho před nedávnem v deníku El País označil za „protiteroristickou operaci“. Turecké plány kritizovaly například USA a vymezilo se vůči nim i Rusko.

Çavuşoglu také uvedl, že by se v Turecku mělo konat jednání o zajištění vývozu ukrajinského obilí. „Pod návrhem OSN se má konat setkání ve formátu čtyř stran – OSN, Ukrajina, Rusko a Turecko. Jsme připraveni hostit další jednání v tomto formátu v naší zemi… Očekáváme v této věci vyjádření Ruska ohledně další schůzky a námi předložených návrhů,“ uvedl Çavuşoglu. Tento týden se v Ankaře sešel se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, návrhy OSN mu představil.

OSN se snaží zajistit vývoz ukrajinského obilí po moři za asistence Turecka. Podle Lavrova musí Ukrajina nejprve odminovat své přístavy v Černém moři. Ukrajina zase požaduje dostatečné bezpečnostní záruky a vyjadřuje obavy, že Rusko námořní koridor pro vývoz obilí zneužije k útokům z moře.

Rusko nebude plnit rozsudky soudu ve Štrasburku. Zákon podepsal Putin

Kreml v sobotu oznámil, že Vladimir Putin podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přijatá po 15. březnu. Zákon tento týden schválili ruští poslanci a senátoři.

Rusko v polovině března ohlásilo odchod z Rady Evropy, pod kterou štrasburský soud spadá. Podle nového zákona se bude odškodnění, které nařídil soud, napříště vyplácet pouze v rublech a pouze na účty v ruských bankách. Peněžní odškodnění smí generální prokuratura vyplácet do 1. ledna 2023. Napříště rozsudky Evropského soudu pro lidská práva nebudou důvodem ke změně rozhodnutí ruských soudů.

Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.