Rusko formálně oznámilo Radě Evropy, že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Informoval o tom šéf ruské delegace při parlamentním shromáždění Rady Evropy Pjotr Tolstoj. Velká Británie a Evropská unie v úterý také oznámily nové sankce namířené proti Rusku. Ty britské míří především na politiky a oligarchy.
Moskva opouští Radu Evropy. Rusové už se nebudou moci obrátit na lidskoprávní soud ve Štrasburku
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Ruská strana předala příslušný dopis ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. „Rozhodnutí o vystoupení bylo učiněno v souvislosti s protiruskou debatou v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, jejímž výsledkem může být lživá rusofobní rezoluce, založená na smyšlenkách, které nemají žádný vztah k realitě,“ nechal se slyšet Tolstoj.
Výbor Rady ministrů RE se krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu rozhodl pozastavit členství Ruska v této instituci.
Podle italského ministra zahraničí, jehož země výboru předsedá, šlo o nezbytný krok po vojenské agresi vůči Ukrajině, která představuje vážné porušení mezinárodního práva. Minulý čtvrtek pak Moskva oznámila, že se nadále nehodlá účastnit jednání RE. Ukončení ruského působení v Radě Evropy znamená odchod ze všech jejích mechanismů, včetně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Na ten je obecně možné se obracet se stížností poté, co jednotlivci vyčerpali všechny vnitrostátní opravné prostředky. Jednotlivci, kteří si stěžují na porušení svých práv, se tedy musí nejprve obrátit na soudy dané země, a to včetně tribunálů nejvyšších.
Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji.
Británie ohlásila další sankce
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v úterý Británie uvalila sankce na dalších 350 osob, mezi nimiž je i řada ruských oligarchů. Na seznamu je nově místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv, ruský ministr obrany Sergej Šojgu, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Sankce zahrnují zmrazení aktiv, zákaz transakcí s britskými občany i podniky a zákaz cestování. Británie se zaměřila na osoby blízké Putinovi, jako jsou Medvěděv a Šojgu, ale i na oligarchy, kteří vydělali značnou část svého jmění ještě před nástupem Putina k moci, například Pjotra Avena, Andreje Melničenka či bankéře Michaila Fridmana.
Podle Británie sankce míří na majetek v odhadované hodnotě více než 100 miliard liber (2,95 bilionu korun). Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že vláda jde v uvalování sankcí dál a rychleji než kdykoli předtím.
Sankce míří i na ruskou ekonomiku
V platnost v nejbližší době vstoupí také zákaz vývozu luxusního zboží. Ministerstvo financí brzy stanoví, kterých výrobků se bude týkat. Pravděpodobně mezi nimi bude i luxusní móda, umělecká díla a drahá vozidla. Mnoho britských firem, včetně výrobců automobilů Jaguar Land Rover a Aston Martin nebo luxusní módní značky Burberry, již oznámilo, že dočasně uzavírají své prodejny v Rusku nebo pozastavují dodávky zboží.
Vláda uvedla, že na dovoz vybraných ruských komodit uvalí dodatečné pětatřicetiprocentní clo. Zboží, kterého se bude týkat, bylo podle ministra financí vybrané tak, aby se minimalizoval dopad na Británii a zároveň maximalizoval dopad na ruskou ekonomiku. Vláda rovněž oznámila, že přerušuje veškerou podporu financování vývozu do Ruska a Běloruska, což znamená, že již nebude poskytovat žádné nové záruky, půjčky ani pojištění pro vývoz.
Mezi komoditami, na které dopadne zvýšené clo, jsou například železo, ocel, hnojiva, dřevo, pneumatiky, měď, hliník, stříbro, olovo, železná ruda, potravinářské odpady, nápoje, lihoviny a ocet, sklo a skleněné výrobky, obiloviny, umělecká díla, starožitnosti, kožešiny a umělé kožešiny, lodě a určité druhy ryb.
EU schválila čtvrtý balík sankcí
Obdobné sankce v úterý formálně přijala Evropská unie. Na balíku se dohodla v pondělí. Unijní země mimo jiné zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se nově nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Zmrazila také majetek skupiny oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
EU se dále rozhodla připojit se ke kroku řady dalších členů Světové obchodní organizace (WTO), kteří zamýšlejí odebrat Rusku status nejvyšších výhod v rámci této organizace, což by otevřelo cestu k uvalení cel na ruské zboží. Unie také podpořila přerušení přijímacího procesu Běloruska, které se mělo stát členem WTO. EU své sankce zaměřuje kromě Moskvy také na Minsk, který umožňuje ruským silám útočit z běloruského území.
Španělsko také dočasně zabavilo jachtu výkonného ředitele ruské státní zbrojařské firmy Rostech Sergeje Čemezova, která kotvila v Barceloně. Loď má hodnotu více než tří miliard korun a je dlouhá 85 metrů. „Dnes jsme zabavili jachtu patřící jednomu z hlavních oligarchů,“ řekl španělský premiér Pedro Sanchez v televizi La Sexta. Dodal také, že Španělsko chystá i další kroky.
Na Mallorce pak policie zabavila i další luxusní jachtu. Španělské úřady zjišťují vlastnictví i jiných přepychových lodí, jejichž majitelé se ale často skrývají za spletí zahraničních společností.
Moskva uvalila sankce na Bidena či Blinkena
Také Rusko zavádí sankce proti americkému prezidentovi Joe Bidenovi, šéfovi diplomacie USA Antonymu Blinkenovi, ministrovi obrany Lloydovi Austinovi a dalším představitelům současné americké administrativy.
Na svých internetových stránkách o tom informuje ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na to, že Spojené státy zakázaly vstup na své území nejvyšším představitelům Ruské federace.
„Tento krok, který je třeba považovat za reakci na jednání Spojených států, byl nevyhnutelným důsledkem krajně rusofobní orientace současné americké administrativy,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Na „černém seznamu“ je celkem 13 lidí.
Vyjednávání pokračují
Ukrajinští a ruští vyjednávači obnovili jednání, přerušená v pondělí technickou přestávkou, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z členů ukrajinské delegace, Davyda Arachamiju. „(Rozhovory) už pokračují,“ řekl listu Arachamija, který je předsedou poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa.
Technickou přestávku v rozhovorech za účelem vyjasnění některých definic ohlásil v pondělí odpoledne jiný člen ukrajinské delegace Mychajlo Podoljak. Zástupce ukrajinské prezidentské kanceláře před tím na sociálních sítích zdůraznil, že ukrajinská pozice v jednání se po bezmála třech týdnech bojů nemění. Ukrajinská delegace podle něj žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky.
Pondělní kolo rozhovorů se podle médií odehrávalo prostřednictvím videokonference, v minulých dnech se delegace třikrát setkaly na bělorusko-ukrajinské hranici. Předchozí tři kola rozhovorů nevedla k žádnému zásadnímu průlomu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhovory označil za „obtížné“.
Vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč dříve uvedl, že věří, že se podaří vyjednat dohodu nejpozději do května. Arestovyč se domnívá, že až do května by válka pokračovala jen v případě, že by Rusko do bojů nasadilo žoldnéře ze Sýrie a následně i brance, kdyby začalo s odvody. Nestane-li se to, je podle něj reálné očekávat dohodu již během jednoho nebo dvou týdnů.
Delegace obou zemí se nicméně setkaly již několikrát, ale zásadní pokrok vyjednávání nepřinesla. I když vznikla dohoda o zřízení evakuačních koridorů, s odchodem obyvatel obleženého Mariupolu a dalších měst nastaly vážné potíže.
Stoltenberg: NATO má na východě Evropy v pohotovosti 40 tisíc vojáků
Severoatlantická aliance od začátku invaze výrazně zvýšila počet příslušníků sil rychlého nasazení, kterých je v současnosti zejména ve východních zemích NATO na čtyřicet tisíc. Novinářům to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Podle Stoltenberga by ve středu měli alianční ministři obrany zadat přípravu plánu také na dlouhodobější odstrašení Ruska. Jednat budou i o pomoci pro Ukrajinu, Kyjevem požadované vyhlášení bezletové zóny či poskytnutí stíhaček však Aliance stále nechystá.
Spojené státy podle Stoltenberga v posledních týdnech výrazně zvýšily počet svých vojáků v Evropě, jichž je nyní na 100 tisíc. Posílají také raketové systémy Patriot do Polska, zatímco Německo a Nizozemsko je umisťují na Slovensko. V pohotovosti jsou také letecké a námořní síly NATO.
Americký prezident Joe Biden se navíc příští čtvrtek s největší pravděpodobností zúčastní summitu Evropské unie věnovaného zejména ruské invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na unijní činitele.
Biden by podle zdrojů Reuters měl o den dříve jednat i s lídry členských zemí Severoatlantické aliance, jejíž centrála je rovněž v Bruselu.