Podle Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny utekly tři miliony lidí, většinou do Polska. Česko jim už vydalo přes 161 tisíc speciálních víz. V pondělí jich úřady udělily zhruba jedenáct tisíc. V hlavním městě jsou ubytovací kapacity už téměř zaplněné. Státní instituce hledají kapacity pro ubytování uprchlíků, vláda chce podpořit jejich soukromé ubytovávání. Senát v úterý odpoledne vyjádřil vládě podporu, schválí rovněž snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny a také vyslání českých vojáků na Slovensko.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Rusko svojí agresí hrubě porušilo chartu OSN a porušuje mezinárodní humanitární právo. Tím výrazně zhoršilo bezpečnostní prostředí celého kontinentu Evropy,“ řekl předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. Podle něj je v zájmu Česka podpořit kroky Ukrajiny při obraně suverenity.
Výbor v neveřejné části jednání hovořil s ministryní Janou Černochovou (ODS) o dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu a podpořil jejich pokračování. „Senát vyjádřil podporu vládě poskytovat pomoc Ukrajině za účelem obrany proti ruské vojenské agresi, nejen v oblasti humanitární, ale především v dodávkách vojenského materiálu,“ dodal Fischer s tím, že o obranyschopnosti Česka se nyní rozhoduje na Ukrajině. Senát podle jeho slov také podpořil cestu premiéra Petra Fialy (ODS) na Ukrajinu.
„Uvědomili jsme si, že situace je mimořádná, mimořádně citlivá, i z hlediska bezpečnostního, ale také si uvědomujeme, že podobné iniciativy mohou přinést velké výsledky, protože Ukrajina nesmí zůstat sama,“ zdůraznil Fischer.
Senát také ve čtvrtek rozhodne o vyslání českých vojáků na Slovensko, senátní výbor pro obranu doporučil misi schválit. Cílem je posílit obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Čeští vojáci budou velet mnohonárodní jednotce NATO, která bude umístěna ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku.
Senát rovněž schválí snazší získávání pobytového povolení. Vládní předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Návrh zákona také zajistí ukrajinským běžencům zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý rovněž oznámil, že Tchaj-wan kvůli uprchlické krizi daruje 1,5 milionu dolarů (zhruba 33,8 milionu korun) České republice a dalším středoevropským zemím. „Vřelé díky tchajwanským lidem za složení takového obnosu,“ uvedl ministr.
Většinu žadatelů o speciální víza tvoří ženy
Počet uprchlíků z Ukrajiny kvůli ruské agresi v Česku stále roste. Z úspěšných žadatelů o speciální víza tvoří 56,5 procenta dospělí. Téměř osmdesátiprocentní většinu z nich tvoří ženy. Mezi dětmi převažuje skupina mezi šesti až patnácti lety, kterých je čtyřiadvacet procent. Přes sedm procent uprchlíků, kterým Česko udělilo víza, je ve věku od patnácti do osmnácti let, téměř sedmiprocentní podíl mají děti od tří do šesti let. Dětí do tří let je přes pět procent.
O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit. Na cizinecké policii se uprchlíci musí registrovat do třiceti dnů po příjezdu.
Pokud chce stát zabránit chaosu a nocování lidí pod mosty nebo v opuštěných budovách, měl by se důkladně připravovat na víc než jen 250 tisíc Ukrajinců, míní odborník na migraci Robert Stojanov, který působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň je podle něj potřeba vysvětlovat Čechům, že příchod Ukrajinců lze brát jako přínos jak pro českou společnost, tak pro uprchlíky samotné, uvedl Stojanov.
Kvůli válečnému konfliktu do Česka uprchlo přes dvě stě tisíc lidí. Většina z nich tu nemá žádné zázemí. Kraje proto požadují po vládě, aby ministerstva využila všechna dostupná státní ubytovací zařízení. Podle krajů ještě nejsou tyto kapacity zcela naplněny. Ministerstvo vnitra s tím počítá.
V souvislosti s válkou na Ukrajině bude vláda také jednat o prodloužení nouzového stavu. Podle Rakušana to bude nejspíš nutné, pak by musel kabinet s žádostí předstoupit před sněmovnu. „Možnost policistů vydávat povolení, možnost reálně řídit krizi na krajské úrovni. V současné době si myslím, že stále ten instrument potřebujeme,“ řekl Rakušan.
Případné prodloužení by mohla podpořit i část opozice, například hnutí ANO souhlasilo už s jeho vyhlášením. „Budeme velmi konstruktivní a určitě se pokusíme vládu podpořit. Pokud to bude potřeba a bude to nutné,“ prohlásila Alena Schillerová (ANO).
Proti je však SPD. „Pokud by ministr Rakušan nepřišel s opravdu výrazným důvodem. A já zatím žádný takový nevidím, ani migraci před válkou na Ukrajině, tak my pravděpodobně nouzový stav nepodpoříme,“ řekl místopředseda strany Radim Fiala.
Ústřední krizový štáb v pondělí rozhodl o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev o uprchlické krizi. Poprvé se skupina na úrovni minimálně náměstků pod vedením ministra vnitra a šéfa ústředního štábu Víta Rakušana (STAN) schází v úterý.
Prvním úkolem skupiny bude podle vnitra vytvoření konceptu finanční podpory rodin, které doma ubytovávají ukrajinské uprchlíky. Rakušan také v sobotu uvedl, že skládá poradní skupinu, která má během dubna připravit střednědobou a dlouhodobou strategii pro adaptaci ukrajinských běženců.
Státní instituce hledají možnosti ubytování uprchlíků
Ministr vnitra v pondělí po jednání ústředního krizového štábu také řekl, že všechny státní instituce budou muset znovu prověřit a případně uvolnit své ubytovací kapacity. To už udělalo ministerstvo práce, které může ve svých resortních sociálních centrech a zařízeních nyní ubytovat 204 uprchlíků. Desítky lůžek už jsou obsazené, sdělil Jan Nováček z tiskového oddělení ministerstva.
Pod ministerstvo práce spadají úřady práce, sociální správa či inspekce práce, ale také centra sociálních služeb v Chrlicích, Tloskově a Hrabyni, centrum Kociánka v Brně a centrum pobytových a terénních služeb ve Zbůchu. Podle Nováčka nejvíc míst poskytla Česká správa sociálního zabezpečení, a to celkem čtyřiasedmdesát. „Ve většině budov je zajištěno stravování. Pokoje jsou zpravidla dvoulůžkové, ale nabídli jsme i řadu čtyřlůžkových,“ dodal Nováček.
Ministerstvo obrany hledá kapacitu pro ubytování až tisíce uprchlíků. Poskytne pro ně ubytovnu v Karlových Varech nebo internát školy v Moravské Třebové. Oznámila to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Migranti podle ministryně v zařízeních obrany dostávají veškerý servis včetně jídla.
Černochová odmítla, že by mohli běženci být umístění ve vojenských areálech nebo prostorech. Poukázala na to, že do nich nemohou mít přístup neprověření lidé. Možné také podle ní není, aby byli ubytování v objektech, které pro to nejsou vybaveny.
Vláda chce podpořit ubytování v soukromí
Podle expertů na sociální problematiku je pro integraci ale nejvhodnější bydlení v běžných domácnostech v obcích a městech. Dlouhodobější ubytování v odlehlejších zařízeních či velká koncentrace lidí na jednom místě začleňování komplikuje.
Vláda chce bydlení uprchlíků v soukromí podpořit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl vyplácení solidárního příspěvku pro ty, kteří zdarma běžence ubytují. Podle původního návrhu to mělo být za určitých podmínek tisíc korun na ubytovanou osobu na měsíc, nejvýš ale pět tisíc korun. Podle zástupců některých organizací a institucí je tato částka nízká.
Někteří odborníci mluví také o rychlém spuštění dotací na rekonstrukce pro obce či o garantovaném nájmu, který by poskytoval stát. Platil by sice méně, než je komerční nájemné, ale dlouhodobě a se zárukou udržení nemovitosti v dobrém stavu.
Vedení Prahy chce, aby stát vytvořil systém ubytování uprchlíků v krajích
Asistenční centrum pro Prahu a Středočeský kraj v Kongresovém centru Praha (KCP) od začátku války na Ukrajině odbavilo již přes šestatřicet tisíc uprchlíků. V pondělí zaregistrovalo 2945 lidí, 136 lidí bylo z Prahy převezeno do jiných krajských center. Sdělil to mluvčí hejtmanství David Šíma. V metropoli jsou téměř vyčerpané ubytovací kapacity.
„Stát se musí ujmout svých rolí. My nejsme schopni zajistit relokační mechanismus (systém rozmisťování uprchlíků do krajů), stejně tak nejsme schopni z legislativních důvodů řešit sdílený informační systém. To jsou objektivní skutečnosti, se kterými se potýkáme, a musí je vyřešit stát,“ řekl Hřib. Magistrát rovněž požaduje, aby stát zvýšil příspěvek na ubytování uprchlíků, který je nyní 180 korun. „Za to tady nejsme schopni nic nasmlouvat. Už nyní nasmlouváváme za víc,“ řekl primátor.
Někteří uprchlíci musí nocovat na lavičkách v KCP, než se pro ně najde ubytování. Na bydlení čekají i více než čtyřiadvacet hodin. „Sál to naštěstí umožňuje. Tuto množinu lidí tu máme trvale, jen se mění počet lidí,“ řekl ředitel pražských hasičů Luděk Prudil.
Ministr vnitra v pondělí uvedl, že vláda s přísnějším přerozdělováním uprchlíků mezi kraji počítá. Určité formy pevných umístěnek do krajů budou podle něj nutné, když kapacity v Praze a ve Středočeském a Jihomoravském kraji se dostávají nad limit. Rakušan zároveň zmínil, že se počítá se zvýšením příspěvku na ubytování běženců na 250 korun. Příspěvek na ubytování v domácnostech by prý mohl odpovídat dotaci pro komerční ubytovatele.
V současné době mechanismus přemisťování funguje do značné míry na dobrovolnosti, kdy se ten který kraj ozve s nabídkou volných míst. „Budeme potřebovat ,vnitřní kvóty’, abychom rovnoměrně zatěžovali všechny kraje, protože odbavovat umíme velké množství lidí, ale neumíme je ubytovávat,“ řekl Prudil.
Praha v minulém týdnu začala vytvářet nouzové ubytování v tělocvičnách, kulturních domech nebo v hasičských zbrojnicích. V nouzovém ubytování je ve třinácti městských částech asi pět stovek lidí. Město má k dispozici 114 takových míst.
Městská část Praha 14 například ubytovává uprchlíky již od soboty v kulturním domě. Většina z nich přijela pouze s jednou taškou, na místě dostali náhradní oblečení i jídlo. „Myslela jsem si, že tady budeme jako cizí vyhnanci, kteří si přišli pro pomoc. Je to naopak, chovají se k nám velmi dobře, jako k příbuzným. Moc za to děkuji,“ říká Olena Johansenová, která uprchla z Charkova.
Začleňování dětí do škol
V metropoli vznikají rovněž sklady, jejichž prostřednictvím mohou lidé Ukrajincům poskytnout materiální pomoc. Od pondělí mohou lidé nosit potřebné věci také do sběrného místa, které zřídila letňanská radnice. Vybírají se mimo jiné spacáky, karimatky, hygienické potřeby a dětská výživa.
V souvislosti s ubytováním je problematické začleňování uprchlíků do škol. Situace je momentálně velmi nepřehledná, protože v řadě případů ještě nemají zajištěné stálé ubytování, uvedl Martin Mařan z Nadačního fondu Děti Ukrajiny.
V databázi projektu ukrajinských jednotřídek je nyní asi 2500 dětí a 250 vyučujících se znalostí ukrajinštiny. Překážkou v rychlé integraci je nejen jejich neznalost češtiny, ale často i písma latinky. Zástupci fondu se proto snaží s místními úřady mimo jiné hledat budovy, ve kterých by se mohla výuka v ukrajinštině konat pro větší počet žáků.
Kolik tříd pro ukrajinské děti v současnosti funguje, Mařan neupřesnil. „Panuje teď momentálně totální chaos,“ řekl. „Největší problém je teď v tom, že my se s nějakými maminkami dohodneme na dvaceti dětech v pátek a v pondělí jich přijde jen deset, protože zjistíme, že polovina maminek byla přesunuta s dětmi na ubytování třeba do jiného města,“ vysvětlil. Čeká, že situace se bude stabilizovat časem.
Nápor na úřadech práce
S náporem se nyní potýkají i úřady práce. Počet žádostí o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP), která má pomoci uprchlíkům zajistit základní potřeby, se proti běžným dnům zvedl o dva tisíce procent. Podle generálního ředitele úřadu Viktora Najmona úřad přijímá opatření ke zrychlení vyřizování a zabránění čekání. Mluvčí úřadu Kateřina Beránková v úterý řekla, že o mimořádnou dávku požádalo zatím přes 66 tisíc běženců.
„Současná situace je výjimečná a nepředpokladatelná. Počet přijatých žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc je o 2000 procent vyšší než v normálu. Veškeré kroky činíme v úzké spolupráci s dalšími resorty,“ uvedl Najmon.
Asistenční centra fungují i v dalších krajích
Za pondělí se na asistenční centra Středočeského kraje v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami obrátilo 1215 ukrajinských běženců. Je to o 165 více než minulé pondělí, kdy ještě nebylo v provozu středisko v Příbrami. Pro 123 z nich zajistili pracovníci center rovněž ubytování.
Královéhradecké krajské asistenční centrum na pomoc Ukrajině (KACPU) dosud odbavilo 6757 ukrajinských uprchlíků, z toho 814 získalo přes krajské hasiče ubytování. V pondělí hradecké KACPU zaregistrovalo 464 běženců, z nichž dvaapadesáti ubytování zprostředkovali hasiči, řekla v úterý mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Za neděli centrum odbavilo 382 lidí, z nichž čtyřiaosmdesáti ubytování zprostředkovali hasiči.
Krajská hospodářská komora zřídila v asistenčním centru pomoci Ukrajině v karlovarské KV Areně pobočku pro hledání zaměstnání. Takzvaný Jobpoint poskytne ukrajinským uprchlíkům potřebné informace k dostupným pracovním místům v regionu. Hned první den provozu projevil zájem o práci velký počet kvalifikovaných uchazečů.
Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni prošlo za dva týdny fungování devět tisíc ukrajinských uprchlíků, za posledních čtyřiadvacet hodin jich bylo 692. Denně odbaví sedm set až osm set osob, zatím nejvíce ve čtvrtek, a to 838. Přes centrum bylo ubytováno 565 osob, za poslední den 59. Přes krajské a státní ubytovací kapacity jde desetina příchozích, ostatní využívají kontakty v kraji a jdou po své ose a na vlastní náklady. Kapacity státu a samospráv jsou už ale na hraně. Řekl to hejtman Rudolf Špoták (Piráti).
V Ústí nad Labem prošlo krajským asistenčním centrem k pondělku 5143 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Po úterním zasedání krajského krizového štábu to řekl ředitel Hasičského záchranného štábu Ústeckého kraje Roman Vyskočil. Kraj nyní mapuje, kolik lidí by se mohlo ubytovat v univerzitní tělocvičně za vysokoškolskými kolejemi v Ústí nad Labem.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině ve Zlíně pomohlo za dvanáct dní svého provozu 4207 lidem. Kromě povinné registrace si uprchlíci na místě vyřizují pobytové povolení, zdravotní pojištění nebo ubytování. O zprostředkování ubytování zatím zažádala necelá stovka uprchlíků, řekl hejtman Radim Holiš (ANO). Nadále přicházejí převážně lidé, kteří v kraji mají zázemí, rodinu či známé, kteří jim s prvním ubytováním pomáhají. Uprchlíků se ujaly také farnosti, obce či dobrovolnické organizace.
