Ke zdravotnímu pojištění se přihlásilo přes 150 tisíc uprchlíků. Vláda podle Rakušana zvýší příspěvky

Zástupci jednotlivých resortů – vnitra, financí, místního rozvoje, zdravotnictví, školství a práce – by se měli setkávat před tím, než bude o věcech spojených s přílivem uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem rozhodovat vláda.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v sobotu předeslal, že skládá poradní skupinu, která má během dubna připravit střednědobou a dlouhodobou strategii pro adaptaci uprchlíků z Ukrajiny. Vedle zástupců ministerstev by v ní měli být i experti, kteří se zabývali migračními krizemi ve světě, a také lidé z neziskových organizací. Poradní orgán nemá podle Rakušana suplovat práci Ústředního krizového štábu.

Prvním úkolem skupiny bude podle tiskové zprávy ministerstva vnitra vytvoření konceptu finanční podpory rodin, které doma ubytovávají ukrajinské uprchlíky.

Do Česka před válkou uprchlo zatím přes dvě stě tisíc Ukrajinců. Nejvíce jich eviduje VZP v Praze, zhruba devětatřicet tisíc. Pojišťovna pro ně vytvořila webový formulář v ukrajinštině, který umožňuje vyřízení náhradního průkazu pojištěnce on-line.

Pracovníci VZP jsou také v krajských asistenčních centrech, přičemž registraci ke zdravotnímu pojištění si mohou uprchlíci vyřídit také na 196 pobočkách největší tuzemské pojišťovny. Náhradní průkaz opravňuje k bezplatné péči ve stejném rozsahu, jako mají ostatní pojištěnci v Česku, není třeba si sjednávat komerční pojištění. Doba platnosti zdravotního pojištění je shodná s platností uděleného víza, většinou je stanovená na jeden rok. Pokud uprchlíci nemají v Česku zaměstnání, pojistné za ně bude hradit stát. 

Zákon, který minulý týden schválila sněmovna, umožní, aby měli uprchlíci bezplatnou zdravotní péči včetně léků 30 dní před udělením víza o strpění, připomněl předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). Poskytovatelé se tak podle něj nemusí obávat, že by za ošetření Ukrajinců nedostali od pojišťoven zaplaceno.

Ukrajinské děti, které se v Česku narodí, budou mít ze zákona na 60 dní pojištění u zdravotní pojišťovny. Podle Philippa se předpokládá, že do té doby rodiče dítěti vyřídí vízum a zdravotní pojištění pak bude pokračovat.

„Pracujeme na tom, aby byla zátěž, která bude směřovat zejména do primární péče, přesměrována do nemocnic a chceme najít takový systém řešení, který v žádném případě nesníží přístup českých klientů zdravotních pojišťoven ke zdravotním službám,“ uvedl Kabátek. Situace je podle něj nyní zvládnutelná.

Kapacity dětských praktických lékařů by v nejbližších dnech měly navýšit i ordinace v nemocnicích, kam by mohli uprchlíci směřovat. Ředitel VZP odhadl, že na jednu ordinaci dětského lékaře by při současných počtech v průměru připadalo asi 40 až 50 dětí ukrajinských uprchlíků. V krajích ale nejsou počty rovnoměrné, víc je jich v Praze, Brně a středních Čechách.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček rovněž upozornil, že děti z Ukrajiny, které nebudou moci doložit povinná očkování, nedostanou výjimku před nástupem do školky. Podle něj si ale mohou nechat udělat test na protilátky.  

Podle něj je české zdravotnictví schopné se o velké množství lidí v první akutní rovině postarat, stejně tak o velké množství chronických pacientů. „Nicméně dostáváme se pomalu ale jistě k číslům, kde budeme narážet na kapacitu primární péče,“ řekl pro ČT. Dodal, že s ohledem na skladbu uprchlíků bude velký nápor na primární péči v oblasti pediatrie. „V těchto dnech ministerstvo zdravotnictví spouští projekt, kde budeme vytvářet další kapacity primární péče,“ řekl s tím, že projekt by měl být v pilotní fázi funkční do konce týdne.

Podmínky hejtmanů

V neděli vláda informovala kraje o ubytování uprchlíků ve třech kategoriích podle délky pobytu a kvality ubytování. Na nouzové přístřeší do 30 dnů by měl být státní příspěvek 180 korun i se stravou, nouzové ubytování do tří měsíců 180 korun bez stravy a ubytování v rodinách by mělo být za čtyři tisíce na osobu za měsíc.

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) je však částka 180 korun i se stravou nízká a hotely a penziony, kde jsou někteří uprchlíci ubytovaní, na ně cenu nesníží. 

„Ubytovny a hotely ve velké míře na částku 180 korun nechtějí jít. Proto především u těchto typů chceme navýšit podporu na 250 nebo 270 korun na osobu za den. Je ale možné, že se to bude týkat i ubytování v tělocvičnách, kde je to problematické za tu částku zařídit i se stravou,“ řekl Grolich. Podle Grolicha je první měsíc nouzové ubytování v tělocvičnách, další měsíce by měly směřovat do ubytoven a penzionů.

S tím souhlasí i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Částka 180 korun je zhruba nákladová cena za ubytování a to v hromadných ubytovacích zařízeních, rozhodně ne v hotelích,“ řekl s tím, že stravování nelze do této částky započítat už vůbec. Zdůraznil rovněž, že Pardubický kraj zatím stále ubytovává zdarma. 

Ubytovny i domovy mládeže

„Využíváme veškerých nabídek, které jsme dostali v uplynulých více než dvou týdnech, protože jich bylo velmi mnoho. Nastane však situace, kdy budeme ubytovávat na základě dohody ve výši 180 korun,“ řekl Netolický. Zdůraznil, že nyní jedná například o zámku Bystré, kde by mohla zhruba stovka lidí pobývat právě za tuto nákladovou částku.

Podle něj je v kraji také ještě několik ubytovatelů, kteří stanovenou výši akceptují. Jde o ubytovny, bývalé domovy mládeže či sociálních služeb, nikoliv o hotely. Z krátkodobého hlediska si podle svých slov dovede představit, že by se ubytovávalo v tělocvičnách, ale půjde spíš o nouzové řešení.  

Zdůraznil rovněž, že při jednání o částce se musí brát v potaz stav veřejných financí. „Rozumím tomu, že stát hledá nějaký limit a ten by se mohl pohybovat v rozmezí 250–270 korun,“ prohlásil s tím, že jednání s vládou probíhá konstruktivně. 

Také primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že částka není dostatečná. „Hledáme intenzivně další možnosti. Za 180 korun v Praze ubytovat nelze, takže jsme otevřeli několik tělocvičen, kam bylo umístěno řádově asi dvě stě osob,“ informoval. „Já bych chtěl apelovat například na dvojnásobek. To by bylo aspoň smysluplné tady u nás v Praze. Nebo zavedení nějakého koeficientu, který by vnímal rozdíly mezi regiony,“ dodal.

Podle něj je klíčová právě částka za ubytování v rodinách. „Je důležité, aby to byla částka, která bude dostatečně motivační, aby nejvíce lidí bylo nakonec v tomto ubytování.“ Ostatní dvě možnosti, tedy ubytování v hotelích a nouzové přístřeší, jsou prý jen dočasná řešení. 

Možností mohou být armádní stavby

Městské části nyní magistrátu nabízejí něco přes pět set míst pro nouzové ubytování. „Jednoduchým výpočtem to znamená, že za tři dny budeme mít i tuto kapacitu plnou,“ řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Magistrát proto požádá radnice, aby našly další místa pro uprchlíky.

Podle Hlubučka je také důležité, aby stát zrevidoval své volné stavby, což se týká například armády. V jejím majetku jsou objekty vybaveny nutným zázemím jako kuchyně či sociální zařízení. „Dokážu si představit, že takové kapacity uvolní,“ prohlásil. Pokud se podle Hlubučka nepodaří velmi rychle ubytování najít, hrozí, že lidé budou nocovat na chodnících, v parcích nebo ve vlacích. „Ten bod zlomu se skutečně blíží. Narazíme do té zdi buď za dva za tři dny, nebo dva tři týdny,“ upozorňuje Hlubuček.

Hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS) vidí podobně jako Hřib prioritu  v ubytování lidí v privátních objektech, tedy soukromých bytech či domech. „Zaznamenáváme na Vysočině velkou ochotu lidí pomoci. Spousta lidí, kteří mají k dispozici ubytovací kapacity, ať už v rodinném domě, či bytě, by byla ochotna za tu částku, kterou ministerstvo nabízí, pomoci, což je z hlediska procesu integrace, ať už krátkodobé, nebo dlouhodobé, základ,“ věří hejtman.

Přechodnou variantou jsou podle něj ubytovny, penziony či hotely. „Majitel bytu má jiný rozpočet než majitel hotelu, který standardně pronajímá pokoj za tisíc korun na noc,“ dodal s tím, že vláda musí přesně stanovit částku i podmínky, za kterých budou moci ubytovatelé i ubytovaní vzájemně uzavřít kontrakt. Mělo by se podle něj myslet i na právní rámec poskytování. „Aby se nestalo, že budeme několik let řešit soudní spory, kdo koho ubytoval nebo kdo komu zaplatil či nezaplatil,“ upozorňuje Schrek. Kraje odevzdají vládě požadavky ještě během pondělí.

Také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) uvedl, že částka za ubytování 180 korun je nereálná. Region by se podle jeho slov také rád vyhnul stavbě uprchlických táborů. Zmínil, že jde až o poslední možnost. Případné lokality už se ale vytipovávají, Vondrák je nechtěl blíže specifikovat. Z jeho dalšího vyjádření ale vyplynulo, že první lokalita, o níž se uvažuje, by byla na Ostravsku. „Zatím vám neřeknu, co jsme vytipovali, protože bychom tady příliš brzo otevírali možnou frontu odporu. Samozřejmě, snažíme se to udělat tak, aby to nebylo příliš blízko měst, ale zase to od nich nemůže být příliš daleko. Musí to být natolik vybavené, aby tam byla infrastruktura, tedy kanalizace, dostupné přípojky na elektrickou síť i vodu,“ řekl Vondrák. 

Moravskoslezský hejtman se také snaží situaci řešit i po vlastní linii a zřídil dvě pracovní skupiny, které budou spolupracovat s krizovým štábem. Jedna bude řešit problematiku ubytování a vyhledávat vhodné kapacity. Druhá skupina by se měla věnovat zaměstnanosti. „Chceme lidem dát garantované zaměstnání. Objevuje se spousta spekulantů, kteří nabízí zprostředkování práce. Ti lidé jsou vystrašení a nechtěli bychom, aby se dostali do rukou někoho, kdo to dokáže zneužít,“ řekl Vondrák.

Přísnější přerozdělování uprchlíků mezi kraji

Ministr Rakušan po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že kabinet příspěvek na ubytování ukrajinských uprchlíků v penzionech či ubytovnách zvýší. Zatímco příspěvek 180 korun za den pro ubytování provizorního typu třeba v tělocvičnách je podle Rakušana dostatečný, u lepší kategorie ubytování nikoli, jak upozorňovali i hejtmani. „Takových kapacit se nepovedlo najít dostatek,“ podotkl Rakušan. Odhaduje, že kabinet by mohl dotaci zvýšit na zhruba 250 korun, návrh má připravit na středeční schůzi kabinetu ministerstvo financí. Další třetinu by podle Rakušana mohly dávat kraje a celková částka by tak přesáhla 300 korun.

Příspěvek na ubytování v domácnostech by pak mohl odpovídat dotaci pro komerční ubytovatele, aby byl motivační, uvedl Rakušan. Návrh výše částky podle něj chystá resort práce a sociálních věcí. „Měla by odpovídat tomu, co poskytujeme komerčním ubytovatelům,“ uvedl. Ubytování Ukrajinců přímo v rodinách pokládá Rakušan za nejlepší řešení kvůli jejich adaptaci i začlenění na trh práce. „Nejlepší adaptace nebude v tělocvičně,“ podotkl ministr.

O výši tohoto příspěvku bude vláda jednat na nejbližším zasedání – jeho plánovanou podobu ale v pondělí ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředstavil. „Já bych chtěl ve středu podat na jednání vlády návrh, jak bychom si ty částky představovali a diskuzi tam finalizovat,“ řekl. „Budeme se snažit najít způsob, jak najít přímou podporu pro ty, kteří ubytovávají uprchlíky u sebe doma,“ potvrdil šéf resortu dopravy Martin Kupka (ODS).

Své ubytovací kapacity budou muset podle Rakušana opět prověřit všechny státní instituce. Budou je muset uvolnit, pokud objektivně nezdůvodní, že tak učinit nemohou, řekl.

Vláda podle Rakušana také počítá s přísnějším přerozdělováním uprchlíků mezi kraji. Pevné umístěnky do regionů budou nutné, když kapacity v Praze a ve Středočeském a Jihomoravském kraji se dostávají nad limit, řekl. Přerozdělování zdůvodnil například dostupností kapacit zdravotní péče a školských zařízení.

„Bavíme se o zdravotní péči, bavíme se o školkách a školách. Zátěž musí být mezi ty regiony rozprostřena aspoň v nějaké elementární míře spravedlnosti,“ uvedl ministr. O počtech se podle něho jedná, dohodnuty nejsou. Kritérii bude podle něj počet obyvatel jednotlivých regionů i jejich ekonomická výkonnost. Vychází se z toho, že je potřeba najít ubytování pro 150 tisíc lidí, kteří nemají ubytování v rodinách, poznamenal.

Rekonstrukce prostorů

Ministerstvo pro místní rozvoj podle Rakušana začne připravovat dotační program pro města a obce, z nich by mohly rekonstruovat pro ubytování prostory, které teď k bydlení neslouží. S námětem přišel jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který vede Asociaci krajů. Ubytování v takových budovách by bylo podle ministra sice jednoduché, ale lepší než ve stanech.

Rakušan navzdory tomu očekává, že Česko se za zhruba měsíc stane spíše tranzitní zemí. Uprchlíkům z Ukrajiny totiž podle něho bude schopné poskytovat už jen improvizované ubytování. „Rozhodně ne ubytování v takové kvalitě, kde mají žít matky s dětmi,“ dodal.

Zvýšení příspěvku ze 180 na asi 250 korun, podle Hřiba problém v Praze možná trochu odsune, ale nevyřeší, protože ceny jsou vyšší. Pokud by se ukázalo, že plošná sazba nefunguje, hlavní město by mělo mít bonus, uvedl Hřib.

Původní výši 180 korun kritizovala opozice. Podle bývalé ministryně financí by se mohl využít upravený program kompenzací, kterým stát dotoval hotely, když musely být kvůli coronavirovým opatřením uzavřené. „Myslím, že z toho programu se dá vyjít. Ale částky se budou muset navýšit, protože – jak řekl šéf Asociace krajů ČR Kuba – bez soukromého sektoru se to prostě nezvládne,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Středočeský kraj hledá prázdné budovy

Středočeský kraj už pro uprchlíky vyhledává prázdné budovy, haly, kulturní sály či tělocvičny. Jde o krajní řešení pro chvíli, až dojde veškeré možné ubytování. Aktuálně jsou k dispozici ještě řádově stovky lůžek v běžných ubytovacích kapacitách, ale to vystačí jen na několik dní, informoval mluvčí hejtmanství David Šíma.

„Chceme využít každou volnou postel v objektech kraje, státu, obcí, církví, soukromých ubytovacích zařízení, ale i v soukromých bytech a domech. Každé řešení typu uprchlického táboru nebo bydlení typu nouzového přežití generuje vysoké náklady a mnohé problémy. Takže nouzové ubytování je až tou poslední možností a musí být na nejnutnější dobu. Musíme se na něj ale připravit,“ míní hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Právě středočeské a pražské středisko v Kongresovém centru je dlouhodobě nejvytíženější. Za neděli v něm bylo odbaveno 2471 lidí, ubytování zajistilo pro 249 z nich, přičemž 175 našlo přístřeší v režimu nouzového ubytování v tělocvičnách. Celkem už centrum v Praze odbavilo přes 33 tisíc lidí.

„Z dat je patrné, že se mění poměr těch, kteří sem přicházejí bez kontaktů, nemají s sebou téměř nic a potřebují zajistit ubytování. Považuji za klíčové podpořit soukromé ubytovatele. To je pro integraci nejlepší. Uprchlické tábory jsou složité jak na provoz, tak na následnou práci s uprchlíky. Kompenzace pro ty, kteří ubytují uprchlíky ve svém velkém bytě či domě nebo v dalším objektu, který mají, jsou nejlepší investicí. Pomohou třeba lidem lépe zvládat růst cen energií a dalších věcí,“ dodala hejtmanka. 

Zdeněk Hřib v pondělí rovněž informoval, že požádal EU o financování uprchlické krize ze stávajících i budoucích dotačních programů. Zmínil, že kromě hmotných potřeb je nutné zajistit uprchlíkům, kteří mají mnohdy traumatické zážitky, psychologickou, soudní a další pomoc, na což je podle něj potřeba zajistit financování co nejdříve. „Pro Prahu jsou nyní prioritní finance, aby se situace dala řešit systematicky,“ řekl Hřib. 

Evropská unie by měla najít další peníze na podporu zemí, které nejvíce pomáhají lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, také podle Jurečky. Řekl to po pondělním jednání unijních šéfů těchto resortů. „Na tohle by Evropská komise měla vyčlenit speciální balík peněz. Dohodnout se, jakým způsobem a z jakých zdrojů ho financovat, ale budeme to všichni potřebovat,“ řekl. Nespecifikoval přitom, kde by unie peníze měla vzít.

Podle něj podobnou myšlenku prosazují i některé další země z východního křídla EU. Eurokomisař pro sociální otázky Nicolas Schmit podotkl, že Brusel se kromě dosud navržených kroků bude také snažit pomoci uprchlíkům, konkrétní způsob však nezmínil.

Ministerské byty pro uprchlíky z Ukrajiny

Ministerstvo pro místní rozvoj v pondělí informovalo, že poskytne pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny vedle ubytoven i ministerské byty v centru Prahy. Některé prostory by měla poskytnout také horská služba, ve hře je podle resortu možnost ubytování v lázních.

„Uvolňujeme veškeré možné ubytovací kapacity, které vlastníme. Máme nejen strohou ubytovnu, ale i mediálně známé byty v samém centru města, které dříve obývaly ministryně předchozí vlády (Klára) Dostálová a (Alena) Schillerová (obě ANO). Konečně tak budou byty sloužit těm, kdo je opravdu potřebují,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

V ubytovně ministerstva ve Velehradské ulici je podle tiskové zprávy k dispozici 14 míst a v Salvátorské ulici 20 míst. Ukrajincům, kteří odešli ze země do Česka po ruské invazi, už slouží sněmovní ubytovací zařízení v Harrachově na Jablonecku a v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.

Kuba po jednání Asociace krajů ČR uvedl, že kraje požadují po vládě, aby ministerstva využila všechna ubytovací zařízení pro uprchlíky z Ukrajiny. „Ministerstva ještě zdaleka nevyužila ubytovací zařízení státních organizací na území krajů. A nám nedává smysl, aby uprchlíci leželi někde na podlaze v tělocvičně, pokud nejsou naplněny kapacity ubytovacích zařízení jako například různých školicích středisek,“ řekl. Dodal, že Rakušan potvrdil, že by se tak mělo u všech resortů stát. Podle Hřiba musí nabídnout kapacity veškeré státní organizace. „Jsou rozhodně ubytovací zařízení, která obsazena nejsou,“ řekl.

Sdělil zároveň, že regiony také požadují po vládě, aby motivovala lidi k ubytování uprchlíků v domácnostech. „Samozřejmě pro to musí být dané podmínky. Ale je jednoznačně lepší, pokud se lidé z Ukrajiny takto rozmístí do více lokalit, kde se snadněji adaptují a navíc tím zabráníme vzniku jakýchsi ghett,“ uvedl Kuba.

Za důležitou Kuba považuje přípravu systému ubytování a přerozdělování uprchlíků. „Nám přijde racionální, že se o to kraje musí podělit,“ podotkl v pondělní Devadesátce. Asociace se podle něj zabývala otázkou příspěvků s ohledem na kategorie ubytování.

Shoda mezi hejtmany je podle pražského primátora také na tom, aby vznikl informační systém, v němž by ubytovatelé vykazovali obsazené kapacity.

Náměstek generálního ředitele hasičů pro integrovaný záchranný systém a operační řízení Petr Ošlejšek podotkl, že Česko v současnosti bojuje o každé místo pro uprchlíky. V rámci celé republiky podle něj nouzové ubytování využilo asi 16 tisíc lidí. „My jsme v současné době na hraně kapacit, které byly k dispozici,“ řekl.

Podle něj je třeba vyžít tělocvičny pro ubytování řádově na několik dní. „Myslím si, že hraniční doba je kolem patnácti až třiceti dnů. Déle ti lidé v těchto podmínkách nemohou existovat. A to je doba, do které by se měly vyjednat další ubytovací kapacity, které už přece jen budou trochu důstojnější,“ míní.