Kraje vytipovaly místa na případné stanové tábory pro uprchlíky. O pomoci Ukrajincům jednaly s vládou

Ministerstvo obrany zvažuje vybudování armádních stanových městeček pro uprchlíky. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do každého by se vešlo kolem čtyř set lidí. Některé regiony už mají podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) vytipované lokality, kde by mohla městečka vzniknout. Hejtmani večer jednali o situaci s ministry. Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že současná uprchlická vlna z Ukrajiny do České republiky je největší po druhé světové válce.

O lokalitách pro uprchlické tábory pozdě odpoledne a večer zástupci krajů jednali s vládou. Podle Kuby je nutné, aby místa, kde by případně stanové tábory vznikly, měla vazbu na infrastrukturu, aby děti mohly docházet do škol a uprchlíci se mohli zapojit do běžného života. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po schůzce uvedl, že kraje v pondělí odevzdají vládě písemně aktuální požadavky pro vyrovnání se s uprchlickou krizí.

S vládou hejtmani řešili také dlouhodobou strategii a to, jak je možné do ubytování běženců více zapojit soukromý sektor. Podle šéfa Asociace krajů má řada hejtmanů problémy sehnat soukromé ubytování za vládou stanovené úhrady. Kabinet vymezil úhradu na 180 korun za noc za dospělého a 90 korun za dítě. Částka by podle Kuby měla být taková, aby motivovala soukromý sektor k tomu, aby se zapojil.

Ministryně obrany Černochová během dne připustila, že by vláda mohla úhradu navýšit. Vláda nakonec jednala s hejtmany o třech kategoriích ubytování uprchlíků – nouzovém přístřeší do třiceti dnů, nouzovém ubytování do tří měsíců a ubytování v rodinách.

„Pro nouzové přístřeší do třiceti dnů by byl státní příspěvek 180 korun i se stravou, pro nouzové ubytování do tří měsíců 180 korun bez zahrnutí stravy,“ řekl po jednání pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že ve druhé kategorii považuje výši příspěvku za nízkou.

Pro třetí kategorii – ubytování v rodinách – považuje Hřib za nutné, aby byl příspěvek dostatečně motivační. „Tady jsem zaznamenal, že průzkumy hovoří o 4000 korunách na osobu za měsíc. Pevně doufám, že to bude racionálně stanovená částka, která bude motivovat k tomu ubytování poskytnout,“ zmínil. Po schůzce také řekl, že chce, aby v uprchlických asistenčních centrech nadále platila povinnost nosit respirátory. 

Česko kvůli nedostatku ubytovacích kapacit státu v sobotu prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU požádalo o pětadvacet modulárních základen. Podle zástupců vlády Unie návrh schválila a měly by dorazit během dvou týdnů.

Nahrávám video

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček uvedl, že by s moduly pro celkem 50 tisíc osob měla do Česka přijet i obsluha uprchlických táborů.

Obrana by podle Černochové mohla pro uprchlíky vybudovat armádní stanová městečka. Bude o tom jednat s ministrem vnitra. 

Vlček v pořadu CNN Prima News upřesnil, že nouzové ubytování chystá stát ve třech vlnách, první by byla pro 50 tisíc uprchlíků, třetí až pro 150 tisíc. Zopakoval, že nejvyššímu tlaku čelí Praha, kde už jsou uprchlíci ubytováváni v tělocvičnách, v Brně bude první tělocvična otevřena pro lidi z Ukrajiny na začátku dalšího týdne.  

Chceme se vyhnout přeposílání uprchlíků z Česka dál do EU, řekl Fiala

Premiér Fiala by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. V diskusním pořadu CNN Prima News připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí.

V pořadu zmínil, že s následky války na Ukrajině se Česko bude potýkat měsíce a možná roky. Uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla zhruba 200 tisíc Ukrajinců, z toho většinou žen a dětí, je podle něj největší po druhé světové válce.

Zdůraznil, že Česko v současném počtu příchozích vyčerpalo přirozenou absorpční schopnost, která se počítá jako zhruba dvě procenta populace země. V diskusi s hejtmany proto vláda probere možnosti zvýšení kapacit krajů, obcí, včetně úvah o navýšení příspěvků na ubytování uprchlíků.

„Musíme, bohužel, uvažovat i o výstavbě provizorních ubytování,“ konstatoval Fiala. Důležitá bude podle něj finanční pomoc v podobě dotačních programů EU, které bude Brusel upravovat.

Pražské centrum už odbavilo přes 30 tisíc lidí

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo v sobotu 2768 lidí, zhruba stejně jako v pátek. K odbavení do jiných krajů bylo převezeno 188 žadatelů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko v pražském Kongresovém centru, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, podle hasičů obrátilo už 30 625 lidí.

Pražský primátor v sobotu upozornil na to, že celkový počet příchozích z Ukrajiny v Praze je vyšší než počet lidí odbavených v asistenčním centru. Uprchlíky totiž odbavují i další pracoviště odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Ne všichni příchozí se navíc registrují ihned.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled